Technické muzeum v Brně

Publikace vznikala 7 let na pracovních stolech osmadvaceti tuzemských restaurátorů, konzervátorů a vysokoškolských pedagogů. Knihu vydalo Technické muzeum v Brně (ISBN 978-80-86413-70-9) ve spolupráci s Asociací muzeí a galerií ČR, v roce 2011. Vůdčí osobností kolektivu autorů a motorem celého projektu byla nenápadná, drobná žena, známá pražská konzervátorka-restaurátorka a neúnavná vedoucí pracovní skupiny Kovy při Komisi konzervátorů-restaurátorů Asociace muzeí a galérií České republiky, paní Alena Havlínová. Projekt vznikl z potřeby mít k dispozici knihu české provenience, která by v co největší šíři zachycovala problematiku konzervace a restaurování kovů užitých v předmětech historické povahy, v podobě uceleného teoretického souhrnu poznatků přírodních i humanitních věd a uměleckých řemesel. Kniha předkládá na 648 stranách souhrn současného stavu vědomostí, názorů a přístupů v procesu konzervace-restaurování kovů a jejich slitin. Publikace je členěna na 7 logicky navazujících částí. První je věnována problematice konzervování-restaurování kovů, a postihuje fundamentální principy této specifické profese, v kontextu s jejím historicko-společenským významem. Následující čtyři části přehledně sumarizují problematiku struktury a vlastností kovových materiálů, korozi kovů, základní technologie zpracování kovů a druhy povrchové úpravy kovů. Šestá část, Organické látky používané během konzervace, otevírá druhou polovinu knihy, která nabízí praktické informace, obsažené v kapitolách sedmé části, nazvané Konzervování a restaurování jednotlivých kovů a jejich slitin. Zahrnuje i některé metody používané v minulosti. Týká se konzervování a restaurování klasických kovů jako je železo, měď, zlato, stříbro, olovo, cín, zinek a jejich slitin. Následují novodobé kovy hliník, hořčík a titan. Poslední kapitola je věnována konzervování a restaurování předmětů kombinovaných z více materiálů. Pro další studium významný je rozsáhlý soupis odborné literatury uvedený za každou kapitolou i na závěr publikace. Kniha poskytuje na šestistech stranách teoretické poznatky a praktické zkušenosti potřebné pro práci s historickými kovovými památkami. Text je doprovázen názornými schématy, tabulkami a barevnými fotografiemi. K dispozici je také příloha na DVD, obsahující konzervátorsko-restaurátorské zprávy památek ze železa, mědi, stříbra, zlata, olova, cínu a zinku. Samotní autoři označují publikovaný souhrn znalostí za základ vlastního studia oboru konzervování a restaurování kovů. Práce T. Stambolova (The Corrosion and Conservation of Metallic Antiquities and Works of Arts) z roku 1985, přináší přece jen více starých technologií a existuje i kritický názor Jiřího Matouška (mědikovec, restaurátor), který vytýká této nové knize absenci důrazu na nezbytnost používat při restaurování historických zbraní výlučně originální dobové technologie. Asi největší význam publikace lze spatřovat v uvedení moderních metod průzkumu a moderních konzervačních technik a vůbec v preferenci konzervace historických předmětů. Problematika ochrany japonských mečů se do jisté míry, a někdy i dost významně, vymyká evropské konzervátorsko-restaurátorské praxi. Rádi bychom věřili, že samozvaní opraváři, upravovači a vylepšovači japonských mečů po přečtení této knihy pochopí, jak složitá a závažná je profese skutečných konzervátorů-restaurátorů.