Trigon

Básnická kniha Viktor je v jistém slova smyslu sebevražedná – Kamil Bouška v ní plnou vahou svého autorského já masakruje obraz básníka jako empatické niterné bytosti a ušlechtilého komentátora světa. Potvrzuje tím příslušnost k cechu básníků prokletých. Viktor jako by se zrodil mezi stránkami Bouškovy všeobjímající trilogie Dokumenty a představoval jediný myslitelný způsob, jak na ni navázat. Je, a zároveň není jejím protipólem. Bouškova vášnivá, a přitom promyšlená básnická polemika se světem i se sebou samým pokračuje, riskantně, jakýmikoliv prostředky, do krajnosti.

Sefer jecira, česky Kniha utváření, je jedním z nejstarších a zároveň nejznámějších židovských mystických spisů. Nový český překlad hebraistky Jindřišky Kracíkové zahrnuje jak krátkou, tak dlouhou verzi tohoto zásadního díla. Paralelní dvojjazyčné vydání, doplněné četnými vysvětlivkami a komentáři, umožňuje sledovat a studovat také původní znění textu, neboť jak upozorňuje překladatelka, „žádný překlad nemůže předčit plasticitu hebrejských slov originálu Sefer jecira“.

Groteskní humor Hostiny Cyprianovy (orig. Cena Cypriani) je křesťanskou obdobou římských saturnálií. Text provází rozsáhlý poznámkový aparát, rejstřík a doslov. Parodická fraška Hostina Cyprianova pojednává o bláznivé svatbě a hostině, na kterou se dostaví více než sto biblických postav od Adama a Evy po Ježíše Krista a Jidáše Iškariotského. Když průběh opulentního hodokvasu naruší krádež, začne vyšetřování, viník je odsouzen, zabit a nakonec se hosté rozejdou zpátky domů. Hostina Cyprianova byla populární zejména ve středověku, kdy jejími čtenáři byli zbožní křesťané a řeholníci. V novodobé historii se jí věnovali například Michail Bachtin a Umberto Eco.

„Theurgie je tou nejvyšší z hermetických věd: alchymie je nauka o dokonalém zvládnutí hmoty, magie nauka o dokonalém zvládnutí duševního světa neboli světa astrálního, theurgie je nauka o zvládnutí světa duchovního nebo božského,“ uvedl autor této knihy na jedné ze svých přednášek v červenci 1938. „Theurgie není vědou o zvládnutí nebo vytvoření Boha, je to věda o zvládnutí principů. Znamená znalost principů, ovládnutí principů a tvoření principů. Tato filosofie je odvážná. Je pro lidi velmi silné, kteří znají princip a zákon a musejí uniknout světu hmotnému.“ PhDr. Jan Kefer (1906–1941) patří mezi nejznámější představitele novodobého českého hermetismu. Ačkoliv zemřel v pouhých pětatřiceti letech v koncentračním táboře Flossenbürg, zůstalo po něm úctyhodné dílo. Byl vůdčí osobností společnosti Universalia, věnoval se intenzivní přednáškové činnosti, překládal (zejména knihy Eliphase Léviho), psal články, redigoval revui Logos, vydal knihy Theurgie (1935), Theurgie magické evokace (1937), Praktická astrologie (1939) a nedokončené dílo Syntetická magie. Theurgické spisy Jana Kefera představují vrchol jeho díla a jsou jedinečné nejen v rámci české, ale i světové hermetické literatury.

Jan Kefer je jedním z nejznámějších představitelů novodobého českého hermetismu. Byl vůdčí osobností společnosti Universalia, překládal do češtiny (zejména knihy Eliphase Léviho), byl autorem knih o astrologii, theurgii a magii, redigoval revui Logos a věnoval se intenzivní přednáškové činnosti. Kniha "Spojeni jménem Kefer" představuje život a dílo PhDr. Jana Kefera (1906-1941) a jeho manželky Dagmar (1916-1942). Tvoří ji úvodní text D. Ž. Bora, vzpomínky Reginalda Kefera, detailní chronologie života a díla Jana a Dagmar Keferových od Zuzany Zadrobílkové a závěrečné zhodnocení významu Jana Kefera pro český hermetismus z pera Lukáše Loužeckého. Textovou část doplňuje bohatá obrazová příloha.

Trojjediná skladba Mistr, tvořená nejen textem, ale také obrazem a zvukem, uzavírá volný autobiografický cyklus Pavla Novotného. Pentalogie (Zápisky z garsonky, Dědek, Procedura, Babička a Mistr) vrcholí rekonstruovaným portrétem nepřítomného, bolestně chybějícího otce. Pavel Novotný starší (1951-1989), talentovaný výtvarník, bohém a spiritus agens liberecké neoficiální kultury, je dnes prakticky neznámý, většina jeho obrazů zmizela. Novotného kompozice je pokusem o zpřítomnění ztracených lidí i obrazů, které lze malovat už jen slovy.

Vladislav Kužel (1898 – 1965) byl dosud znám především jako výtvarník tarotu navrženého Pierrem de Lasenic a zapisovatel jeho myšlenek, shromážděných v knize Hovory s Lasenicem. Knihu Úvahy o životě a člověku tvoří vedle Kuželových textů, které k vydání připravil Lukáš Loužecký, také Kuželem uspořádaná praktická učebnice projekce podle dr. Ludwiga Staudenmaiera, biografická část obsahující dosud neznámá data z Kuželova života a bohatá obrazová příloha. Publikací knihy profesora Vladislava Kužela Úvahy o životě a člověku chceme složit poctu této významné a neprávem opomíjené osobnosti novodobého českého hermetismu. Symbolicky se tak stává v roce, kdy si připomínáme šedesát let od Kuželovy smrti.

OBSAH: Jean Laplace, podklady k životopisu, La Tourbe a její alchymický okruh, Experimentální alchymie v La Tourbe (Eugen Canseliet a jeho dílo, Chaos mudrců, Assace, Změna vnějších podmínek, Polemika nad partikulariemi uskutečněnými Canselietem neboli O vztahu mezi alchymií a chemií, Nové pojetí?, O Zeleném emailu neboli Filosofickém vitriolu, Flamelova hudba neboli o harmonii ve Velkém Díle, Budoucí alchymista na svém alchymickém putování), Epilog, Příloha: Článková bibliografie revue La Tourbe

Jedinečný duchovní příběh, alegorie iniciace, cesty, odhalující tajemství zednářské legendy stejně jako taje alchymie a jednotlivé operace alchymického Opus magnum. Nové vydání s barevně reprodukovanými ilustracemi z původního rukopisu, úvodem René Alleaua a výkladovou studií M. P. Halla. Nejsvětější trinosofie, bohatě ilustrovaný rukopis z konce 18. století, je jednou z nejkrásnějších knih hermetické tradice. Text knihy, rozdělený do dvanácti kapitol v souladu se znameními zvěrokruhu, rozvíjí působivou alegorii iniciace, která odkrývá tajemství zednářské legendy a sleduje průběh alchymického Velkého Díla. Obrazový doprovod knihy tvoří původní celostránková vyobrazení spolu se záhlavími a koncovými vinětami jednotlivých kapitol a závěrečnými enigmatickými signaturami a nákresy tajných značek a šifer. Autorství tohoto francouzského anonymního rukopisu je dodnes předmětem dohadů a hypotéz. René Alleau, jehož obsáhlá studie tvoří úvod prvního českého vydání, dokazuje, že autorem knihy byl tajemný hrabě de Saint Germain. Esoterní význam Nejsvětější trinosofie rozkrývá připojená výkladová studie od M. P. Halla, který se rukopisem dlouhodobě zabýval a vyložil jej v duchu dávné iniciační tradice a v souladu s postupy Velkého Díla. Text Nejsvětější trinosofie z francouzského originálu přeložil Ivo Purš. Předmluvu René Alleaua z francouzštiny přeložila Anna Hánová, výkladovou studii M. P. Halla z angličtiny přeložil Milan Kolář.

První opravené vydání zásadní astrologické příručky od Jana Kefera (1906–1941), doktora filosofie, hermetika a dlouholetého předsedy společnosti Universalia. Nové vydání doslovem doprovodil autorův syn Reginald Kefer. Kniha je členěna do přehledných kapitol: Základní předpoklady astrologie, Výpočet horoskopu, Syntetické studium horoskopu, Analytické studium horoskopu a Základy astromagie. „Svoboda je kvalita duchovní. Chceme-li být svobodní, musíme svobodu pěstovat a odstraňovat ze svého života vše, co překáží naší duchovní nezávislosti,“ píše Kefer ve své Praktické astrologii (1939). Dva roky na to byl zatčen gestapem a deportován do Flossenbürgu, kde v prosinci 1941 zemřel.

Psycholog Martin Skála ve své knize zkoumá 22 vyobrazení alchymického rukopisu Splendor Solis, rozebírá jejich symboliku, vztahy mezi jednotlivými detaily i provázanost obrazů celého cyklu, a shledává v nich paralelu s procesem individuace, jak ho popsal C. G. Jung. Autorství rukopisu Splendor Solis (Sluneční záře) se přisuzuje Paracelsovu legendárnímu učiteli Salomonu Trismosinovi. Skála se soustředí na obrazovou část tohoto díla, přičemž vychází z rukopisné varianty z roku 1582, uložené ve fondu British Library. Ve sledu obrazových tabulí nachází paralelu s fyzickým, duševním i duchovním vývojem lidského jedince - s procesem individuace. Kniha Martina Skály představuje na této cestě osobitého průvodce a spolu s výkladem obrazů Splendor Solis nabízí i jednoduchá cvičení pro meditační praxi.

Knihou Babička vstupuje básník Pavel Novotný do oblasti prózy. Titulní protagonistka knihy je impozantní a groteskní zároveň, vystupuje jako energická ochranitelka i tyranka, a přitom skrývá řadu tajemství. Babiččin život je nazírán zprvu dětskýma, postupně stále dospělejšíma očima jejího vnuka. Název knihy vybízí ke konfrontaci s klasickým dílem české literatury devatenáctého století – nejde jen o změnu kulis, ale také charakterů, systému hodnot, a v neposlední řadě o literární stavbu. Podobně jako v díle Boženy Němcové je postava babičky pevnou harmonizační instancí, ovšem tato stabilita se nakonec ukáže být pouhou iluzí. Miniromán Babička volně navazuje na autorovy básnické cykly Zápisky z garsonky, Dědek a Procedura.

Sexuální magie Pierra de Lasenic je dodnes aktuálním příspěvkem k metafyzice sexu. Systematicky probírá oblasti lidské sexuality od fyzické skutečnosti až po její odraz v mytologii světa a nevyhýbá se ani popisu jejích pokleslých forem. Poprvé tato Lasenicova kniha vyšla roku 1933, avšak celé vydání bylo zabaveno cenzurou a dlouho se považovalo za ztracené. Druhé a třetí vydání bylo cenzurou doslova vypleněno a v této podobě byla kniha znovu vydána roku 1992. Současné vydání, které připravil znalec Lasenicova díla Lukáš Loužecký, přináší úplné znění všech variant dochovaných textů knihy. Publikace je doplněna Loužeckého studií V říši dvou principů, mapující Lasenicovo zaujetí sexuální magií v kontextu zákonů hermetismu a evoluce člověka.

Spis, jehož autorství se připisuje Salomonu Trismosinovi a který patří do zlatého kánonu alchymické literatury, z německého originálu přeložil a doslovem opatřil D. Ž. Bor. Vybrané Trismosinovy texty z Aureum Vellus pro doslov přeložil Milan Kolář. Výpravný tisk s barevnými vyobrazeními z rukopisu z fondu Staatsbibliothek zu Berlin, Ms. germ. fol. 42. Grafická úprava Tomáš Nedoma. Bibliofilská úprava (kvalitní papír vysoké gramáže, lakovaný barevný tisk, kartonová obálka zdobená zlaceným slepotiskem, měkká vazba Otabind umožňující dokonalou otevíratelnost knihy, aniž by se lámal hřbet).

Osm let, během nichž se z ambiciózního, avšak neúspěšného pražského bankéře Gustava Meyera stal spisovatel Gustav Meyrink, bylo opravdu bouřlivých - plných krachů, konfliktů i okultních dobrodružství, přesto natolik podnětných, že z nich spisovatel čerpal inspiraci po celý život. V knize jsou uveřejněny také dopisy, adresované Meyrinkovi jeho duchovním mistrem Mailänderem. Za pozornost stojí grafická úprava knížky, která věrně kopíruje německé vydání Meyrinkovy prvotiny Der heisse Soldat.

Proslulé dílo francouzského Adepta, jež změnilo pohled na interpretaci symboliky sakrálních staveb a přitáhlo pozornost čtenářů z celého světa k alchymii a hermetismu. Autor, známý pod pseudonymem Fulcanelli, zasvěcuje čtenáře do hermetické tradice prostřednictvím výkladu symbolických motivů ztvárněných na katedrálách Notre Dame v Paříži a Amiens, pokračuje interpretací výzdoby sídelních paláců v Bourges a své dílo korunuje úvahou o kříži z Hendaye. V úvodu knihy jsou otištěny tři předmluvy od E. Canselieta. Obrazový doprovod tvoří 47 černobílých a 2 barevné celostránkové fotografie od Pierra Jahana a frontispis s kresbou od Juliena Champagne, orientaci v textu usnadňují jmenný a věcný rejstřík.