Triton strana 64 z 157

Parrish Plessis, svého času iniciátorka puče, placená najatá vražedkyně a bývalá bodyguardka, zjišťuje, že život je drsný. Zradil ji Loyl Daac a stále ji váže dluh krve. Parrish se snaží udržet pohromadě svou malou říši a také splnit očekávání mnoha zatoulaných lidí a bezprizorních dětí, které kolem sebe nashromáždila. Podaří se jí odstranit ze svého těla neznámého high-tech parazita, dříve než se stane něčím méně humánním?

Válka v Tertu skončila a Parrish Plessis urvala dost velkou část kořisti. To není tak špatné na dívku, na jejíž hlavu je vypsaná odměna. Problém však pro ni představuje fakt, že moc a získané území znamenají zodpovědnost a povinnosti. Jednou z nich je splatit dluh krve nebezpečnému hnutí Cabalovců, a proto pro ně musí podniknout záchrannou akci, která ji zavede až do srdce techno-temnoty, do města slumů v Disu… Svět Parrish Plessis je krvavý a opravdu nebezpečný.

Kellerova kniha je dílem výjimečného, přemýšlivého kazatele. Je to pozoruhodná publikace, ne náhodou jmenovaná Knihou roku 2008 časopisem World Magazine, která se posléze vyšplhala až na sedmou příčku žebříčku bestsellerů literatury faktu časopisu New York Times a autor se dokonce na čas stal nejprodávanějším spisovatelem). Kritika označila Kellera za „C. S. Lewise pro 21. století“ nikoliv náhodou: u nás dobře známý britský spisovatel a obránce křesťanské víry C. S. Lewis se totiž stal jedním z Kellerových vzorů.

Livak se nudí. Zima v Kellarinu měla co nabídnout, teď to ale nestojí za nic. Jistou naději nabízí plán na znovuobsazení jižní části původní kolonie, to však nebude možné, dokud z kontinentu po dlouhé zimě nepřipluje první loď. Livak však netuší, že žádná loď nedorazí. Důležitá obchodní cesta do Tormalinu není zrovna bezpečná. Nová hrozba, jíž musí kolonie čelit, se navíc ukáže mnohem závažnější, než se původně zdálo...

Valhala je v troskách. Loki, adoptovaný Odinův syn, patron podvodníků a zrádců, se postaví na stranu triumfujících zástupů Božích. Ve světě, kde se zbloudilá mytologická božstva spolčují s pekelnými démony, jsou jeho služby neocenitelné. Loki se stává andělským klukem pro všechno, alespoň to si archandělé myslí. On má však své vlastní plány. Na tomto i onom světě existují záležitosti, které není možné vyřídit se svatozáří nad hlavou.

Procitl v hrobce a nic si nepamatoval – neznal ani své jméno. Pouze zlatý šperk na zápěstí naznačoval jakési tajemství. Lidé takto označení byli vybíjeni – jak by mohl odolat téměř nahý mladík?

Newyorský kazatel a spisovatel Timothy Keller využívá Ježíšovo podobenství o starším a mladším bratrovi k ilustraci dvou základních cest, po nichž se lidé pokoušejí jít za naplněním: cesty mravního konformismu (starší bratr) a cesty sebeobjevování (mladší bratr). Každá z nich působí jako brýle se specificky zabarvenými skly, skrze něž pozorujeme život, nebo jako paradigma, na jehož základě obecně formujeme svoje porozumění světu kolem nás. Každá z nich představuje metodu nalezení osobní důležitosti a ceny, metodu pojmenování nešvarů světa. Čtenáře možná překvapí, že každá z nich představuje popření samotné podstaty křesťanské víry. Na jediném Ježíšově podobenství Keller přesvědčivě vysvětluje, co je – bez ohledu na příslušnost k té které církvi – jádrem pravého křesťanství. Newyorský kazatel a spisovatel využívá Ježíšovo podobenství o starším a mladším bratrovi k ilustraci dvou základních cest, po nichž se lidé pokoušejí jít za naplněním: cesty mravního konformismu (starší bratr) a cesty sebeobjevování (mladší bratr).

Monumentální dílo známé české odbornice na výživu nazvané Česká strava lidová, pietně vydané s minimálními jazykovými úpravami, je sice poznamenáno dobou svého vzniku – kniha byla vysázena v květnu roku 1945, a jak autorka vysvětluje v závěru, z první, již vytištěné části už nebylo možné odstranit drobné úlitby německé cenzuře – její vlastenecký a sociální duch i její nadčasovost a přínosnost jsou nicméně zcela nepopiratelné. Autorka Marie Úlehlová Tischová v pěti kapitolách (V lese a u vody, Na poli a ve mlýně, Na statku a za humny, V pátek a ve svátek a Všedního dne) přináší bohaté informace vytěžené ze svého dlouholetého zkoumání stravovacích zvyklostí a jídelníčku prostého českého lidu a dokládá, že strava založená na těchto prastarých slovanských tradicích v sobě instinktivně spojuje a vyvažuje ty nejzdravější složky. Text je obohacen souvisejícími lidovými popěvky i citacemi z historických pramenů, které znovu objevují pokrmy a způsoby jejich přípravy v dnešní době částečně či úplně zapomenuté. Čtenář se poučí, jak lid v dřívějších dobách obohacoval svou stravu divoce rostoucími plodinami, jakým způsobem se zpracovávaly obilniny a mléko, jak ovlivnil skladbu stravy příchod brambor na evropský kontinent, zmiňuje se o tradičních pokrmech v rámci církevního roku i souvisejících s různými svátky a co bylo a dosud je základem prosté české stravy. Přestože kniha neobsahuje žádné recepty, poskytne bohatou inspiraci všem milovníkům dobrého jídla, kteří dávají přednost pokrmům sice nepříliš složitým, ale zato promyšleně sestaveným a vyzkoušeným celými generacemi. Řečeno slovy autorky: „Původní strava českého venkovského lidu ... očištěna od vší přítěže nedostatků, může totiž představovat spolehlivý základ, na kterém lze dále budovat vědecky odůvodněnou životosprávu širokých vrstev.“

V knize Nemoc jako cesta najdete originální pohled na tělesná onemocnění – infekce, bolesti hlavy, úrazy, srdeční a žaludeční potíže, nádory a AIDS – z pera dvou odborníků na fenomén nemoci, Ruedigera Dahlkeho, lékaře, přírodního léčitele a psychoterapeuta, a Thorwalda Dethlefsena, diplomovaného psychologa a psychoterapeuta. Nemoc je podle nich obecným stavem, projevem života ve stresu a nepohodě, a všechny choroby jsou jen hmotná vyjádření poselství z duchovní sféry, která nám naznačují, co bychom v životě rozhodně měli změnit. Pokud tvrdohlavě trváme na nezdravých vzorcích uvažování a chování, tělo nám to dá nekompromisně najevo. Podle autorů často postačí změna postoje k tomu, aby člověk pocítil znatelnou úlevu i na fyzické úrovni. Doplněno podrobným přehledem symptomů a jejich interpretací.

Na bitevním poli první světové války lord Henry Baltimore rozhněvá mocného vampýra a svět se rázem změní. Evropou se rychle začne šířit vysoce nakažlivý mor, který nezastaví ani smrt. Baltimore, osamělý bojovník proti temnotě, se vrací z války domů a pozve své tři staré přátele do poloprázdného hostince. Jsou to zkušení muži, kteří mu v minulosti velmi pomohli. Zatímco na něj čekají, vyprávějí si hrůzostrašné historky a uvažují, jakou sehrají roli v nadcházející bitvě. Než noc skončí, dozvědí se, čeho je zapotřebí k zažehnání moru – jednou provždy…

Ralph Metzner, Ph.D. (1936), je známý jako jeden z trojice amerických experimentálních vědců, kteří pracovali začátkem 60. let 20. století na Harvardově univerzitě na výzkumu psychedelických drog. Tento výzkum pro Metznera nebyl cílem, ale jen počátkem dlouhodobého zájmu o využití psychoaktivních látek v psychoterapii, šamanismu a meditačních technikách. Především se však zabývá holistickým přístupem k lidské psychice, kterou chápe v propojení s rostlinnou a živočišnou říší a celkově se Zemí. Na základě analogického myšlení, teorie živlů a psychických funkcí a teorie Gaie jako živého organismu Metzner rozšiřuje chápání příčin, diagnóz a léčby psychických nemocí na vztah člověka k přírodě. V jednotlivých kapitolách mimo jiné seznamuje čtenáře se „zelenou“ kosmologií Hildegardy z Bingenu, s principy ozdravného užívání rostlinných drog v indiánských společenstvích, s historickými kořeny a důsledky rozštěpu lidského myšlení, s výkladem různých nebeských a zemských božstev atd. Na závěr přináší přehledné vysvětlení paradigmatického posunu k ekologickému světonázoru v nejrůznějších oblastech lidského konání. Identifikací odklonu od polyteistického náboženství k transcendentálnímu monoteismu a k vzestupu mechanistické vědy Metzner upozorňuje na to, co v průběhu času zůstalo zanedbáno a vytěsněno. Tyto aspekty rehabilituje, ale zároveň se je nesnaží nadřazovat a hledá nezbytnou syntézu. Přichází s komplexním, vyváženým přístupem, který bere ohled na obě stránky lidského směřování.

Na bitevním poli první světové války lord Henry Baltimore rozhněvá mocného vampýra a svět se rázem změní. Evropou se rychle začne šířit vysoce nakažlivý mor, který nezastaví ani smrt. Baltimore, osamělý bojovník proti temnotě, se vrací z války domů a pozve své tři staré přátele do poloprázdného hostince. Jsou to zkušení muži, kteří mu v minulosti velmi pomohli. Zatímco na něj čekají, vyprávějí si hrůzostrašné historky a uvažují, jakou sehrají roli v nadcházející bitvě. Než noc skončí, dozvědí se, čeho je zapotřebí k zažehnání moru – jednou provždy…

Na severu pustoší úbočí kopců hejna draků, králova synovce přepadne neznámý mág v samém srdci země, na dohled věží Camelotu, neporazitelný bojovník Lancelot podlehne v souboji svému protivníkovi a ocel legendárního meče se v Artušových rukou mění v břidlici. Nastává se soumrak Camelotu nebo je ještě naděje? Může ji zkoušenému království přinést JFK – muž, který zabil prvního rytíře?

Na severu pustoší úbočí kopců hejna draků, králova synovce přepadne neznámý mág v samém srdci země, na dohled věží Camelotu, neporazitelný bojovník Lancelot podlehne v souboji svému protivníkovi a ocel legendárního meče se v Artušových rukou mění v břidlici. Nastává se soumrak Camelotu nebo je ještě naděje? Může ji zkoušenému království přinést JFK – muž, který zabil prvního rytíře?

V druhé polovině dvacátého století došlo v anglosaské jazykové oblasti k oživení zájmu o problematiku filosofické (tj. na víře nezávislé) theologie. Mezi četnými autory, kteří se jí dnes zabývají, má zvláštní postavení oxfordský profesor Richard Swinburne (nar. 1934), protože bývá považován za hlavního iniciátora dnešní renesance této disciplíny. Swinburnovo dílo, psané převážně pro odborné filosofy, je v českém prostředí dosud téměř neznámé. Drobná, na rozdíl od jiných autorových děl populárně zaměřená Swinburnova knížka Bůh jako vysvětlení poslouží díky poutavému podání prvnímu přiblížení tohoto významného filosofa širší české veřejnosti.

V pokračování románu Moře Trollů se opět setkáváme se třináctiletým učedníkem Jackem, který se znovu vydává na cesty. Jeho otec Giles se přiznal k něčemu neuvěřitelnému, a tak je potřeba, aby se všichni spolu s bardem vypravili na cestu do kláštera sv. Filiána. Tam se ale všechno zkomplikuje… Na své nové cestě se Jack spřátelí se skřítky a jejich králem, narazí na nebezpečné kelpy, prastaré zeměduchy a bohužel také krakýše. Znovu se setká s Thorgil a společně s ní a Pegou, ošklivou dívkou s neuvěřitelně krásným hlasem, pronikne až do říše elfů. Nebude to však žádný med. Elfové sice vládnou mocnými kouzly a v jejich světě neplyne čas, to však jen díky tomu, že mají smlouvu se samotným peklem…