Vetus Via

Básně Ivana Martina Jirouse z let 1981 - 1987. V autorově poezii se zcela programově odráží společenská a politická situace uvedeného období. Autor zde vykresluje portréty svých přátel, v drtivé většině vězněných tehdejším režimem. I proto lze tuto poezii nazvat jako angažovanou a angažující se.

Pavel Ambrož, přáteli zvaný - i před sebou samým nekompromisně - Homér (1964-2011), básník jasného a dobrodružně villonovského přesvědčení, gellnerovského vtipu a nadhledu. Básník "od přírody", řeklo by se. Nikdy nezakolísal v trpném a často nemálo heroickém údělu. Život básníkův byl rámován stejnou pozemskou délkou jako u Jacka Kerouaca - a ukončený z těchže klinických příčin jako několik dní předtím u jiné legendy zdejšího undergroundu - Ivana M. Jirouse. Knížka Homér / Závěť je možná trochu diskutabilně - v hlubokém odporu nakladatelství k "výborům" - pojata jako skutečný soubor Homérových "posledních básní", všech, které za rok 2011, přesněji od 18. 1. do 10. 10., napsal. Poslední báseň se jmenuje Euthanasie: "Pravidelně mi srdce bije / a tlak taktéž v normě mám. / Primář však praví - nepřežije. … // Před smrtí se v bolestech svíjet… / Marno se tímto zabývat - / felčaři už mi dali mat. …" (10. 10. 2011, restaurace)

Karel Malík (*1960), hudebník, skladatel, textař a básník, hráč na altsaxofon a kytaru. Působil v kapelách O. P. N., Hudba Praha a dalších. Jeho charakteristický hlas pak přichází nejvíc ke slovu v jeho vlastní kapele - založené v r. 1988 - Echt! Výkřičník je pro tento lyricko-úderný, keltsky furiantský pub-rock namístě. Třetí z Malíkových knížek - Chaos - obsahuje trefné verše, s ironickým i sebeironickým nadhledem psané, přecházející od obecně humanistické empatie k černého humoru (a naopak), na řadě míst pak "undergroundově" a generačně odkazují na spřízněnost např. s Ivanem M. Jirousem ("Jel jsem včera na houby / vlakem do Klánovic… // A nic."). Básně melodické, muzikantsky rytmizované, někdy zjevné podklady pro písňové ztvárnění.

Básnická sbírka Milana Kozelky. Milan Kozelka (*1948), básník, prozaik a performer, originální a vytrvale aktivní osobnost českého výtvarného umění a nekonformní literatury. Ač se věnuje rovněž lektorským vystoupením na vysokých školách, jakož i v galeriích a klubech, sám by na tričku mohl mít spíše nápis "Moje univerzity" (jak s odkazem na Maxima Gorkého kdysi na svém oděvu nosíval brněnský Sonny Halas). Manhattanský deník je výsledkem autorova newyorského putování, metaforickým ztvárněním aktualit současného umění, politiky i "národního charakteru". Drobné texty sevřené formy, vtipných a překvapivých point obsahují i nesentimentálně "pamětnické" náhledy a srovnání. Knížka svěží, psaná osvobodivě temperamentním perem.

Sbírka významného představitele českého undergroundu obsahuje především reflexivní a intimní poezii. Jirousovy verše jsou psány charakteristickým rukopisem a jsou nezaměnitelné ve svých příkrých soudech, podpořených typickými výrazovými prostředky. Překvapením v této sbírce je básníkův vztah k Bohu, který se zde často dostává až do polohy křesťanské pokory, do oblasti, v níž autor pouze předpokládá, že existuje něco vyššího a definitivnějšího, než je život obyčejného smrtelníka.

První kniha Martina Ciny (* 1982 v Jihlavě, žije v Brně) je výborem z jeho básnických a prozaických textů, psaných v letech 2005-2012. "Tvorbu M. Ciny jsem poznala v kontextu literární soutěže Moje cesta ke svobodě, kterou Sdružení Podané ruce, agentura Pasáž, vyhlásilo pro svoje klienty. … Mezi účastníky soutěže na sebe upozornil jako silná autorská osobnost a jeho autentickému a působivému literárnímu projevu tehdy vyjádřil uznání i jeden z porotců, Ivan Martin Jirous. … Literární projev Martina Ciny v sobě spojuje několik výrazných kvalit: otevřeně a odvážně sděluje své (bohaté, ale často drastické) životní zkušenosti, je schopen citlivého, filigránského pozorování, je - slovem - malíř s jemností zachycovaných nálad, přináší překvapivé, nehledané metafory a úhly pohledu." (Alena Blažejovská) "Nemluvme o veršové subtilitě, přesnosti rýmu, literárních šarádách. Raději vůbec nemluvme o literatuře, jen o rytmu mluvme, o dechu z plic, o dchnutí srdce. O životě mluvme. O důvodu k tomuto psaní. O důvodu neliterárním, neškolovém…" (J. E. F., z doslovu ke knize)

První kniha známého občanského aktivisty Johna Boka (1945) je sestavena chronologicky z básní a kratších textů, zapsaných v množství deníků a zápisníků za posledních téměř třicet let. V dopise spolueditorovi svazku autor napsal: "Život se mnou stále cloumá, a to i přesto, že se blížím k okamžiku, kdy ze mne bude starý pán. A tak si říkám, co je s tou změtí papírků, sešitů a kdejakého cáru, které jsem posedlý chvílí prozření, pohybu v nás či dotyku něčeho pomíjivého, popsal, počmáral, poblil slovy, matoucími obrazy věčnosti a hlavně sebou samým…".John Bok je mimo jiné předsedou Spolku Šalamoun, který v roce 1994 spoluzaložil v reakci na nepřijatelnou situaci v českém soudnictví. Smyslem spolku je vyhledávat, sledovat, dokumentovat a medializovat ty soudní případy, ve kterých je zpochybněna nezávislost vyšetřování a soudních řízení.V dobách před 17. listopadem 1989 vystřídal několik dělnických profesí, s ohledem na své politické a občanské postoje byl sledován Stb, nespočetněkrát vyslýchán a vazebně stíhán. Nyní se věnuje především Spolku Šalamoun a osobnímu boji za kultivaci a soudní spravedlnost občanské společnosti.

Zatmění před očima – Pohádka se špatným koncem Pavla Zajíčka. Ilustracemi na hraně komiksu opatřil brněnský výtvarník Martin Jabůrek. Sny končí. Končí sny? V barvě krve se píší knihy! A tak se také píší pohádky.To říká SKŘÍTEK, který mě doprovází na této cestě.Figurky a postavy příběhu se mění jako obloha.Jako podivné loutkové divadlo se to celé proměňuje. Všechny zde budoucí zmiňované postavy jsou důležité a muzikální. Zpívají. Zpívají také falešně. Ječí. Vydávají zvuky.

Básně Ivana Martina Jirouse z let 1981 - 1987. V autorově poezii se zcela programově odráží společenská a politická situace uvedeného období. Autor zde vykresluje portréty svých přátel, v drtivé většině vězněných tehdejším režimem. I proto lze tuto poezii nazvat jako angažovanou a angažující se.