Zirkus Julius

Kolik je dobrého na vzpomínkách, samotě a smrti? Tolik co na vyhlídkách, společenství a životě. Co v autorově Čtení z kávy začíná, zde končí…

Virgilio Pi&era je autor výjimečný svou prací s jazykem a významovými spekulacemi. Jeho texty jsou jiné, než by čekal český čtenář od kubánského spisovatele - odtržené od času a prostoru exotické reality Karibiku, cudné a rozvážné, zároveň bláznivé i morbidní, upomínající svými hrdiny a situacemi na Franze Kafku. Základní linkou Studených povídek je příběh anonymního člověka střední třídy, který nesnáší černé mše, škodlivou erotiku, složité rozkoše. Tato figurka se však vždy setkává s čímsi, co se vymyká lidskému chápání.

Sbírka s (nepochybně příznačným) názvem Pičoviny obsahuje nové říkanky a miniaturní povídky knížete pronofolku Záviše. Ty se na jedné straně nacházejí vesměs v poloze a náladě už dobře známé tisícům návštěvníků jeho koncertů po klubech, sálech i putykách celé republiky. Přece však je tato knížka jiná než předchozí, neboť v ní hostuje dvojice dalších přispěvatelů - ilustračně ji doprovázejí fotografie sociologa Rudolfa Šmída, který se už osmnáct let zabývá vyhledáváním a dokumentarizací kosočtverců po českých a moravských krajích i teoretickým bádáním o místě kosočtverce v kultuře naší společnosti, a orámována je dvěma texty překladatele Jana Mattuše, jazykovědnou studií k ústřednímu námětu a dramatizovanou rekonstrukcí zrodu pornofolku.

Po svazcích veršíků a říkanek se Milan Smrčka řečený Záviš vrací svým novým titulem Krůček od hajzlu k tomu, co před lety psal a vlastním nákladem publikoval jako prvotinu — mikropovídkám, v nichž na ploše několika řádků (zřídka více než pěti!) stačí rozehrát děj a přivést jej k pointě, byť občas poněkud absurdní. Důležitou součástí svazku jsou tři desítky ilustračních kreseb i reprodukcí obrazů výtvarnice Tamary Blažkové.