Jiří Přibáň

Kniha pojednává o vztahu práva, politiky a morálky z hlediska teorie sociálních systémů. Zaměřuje se zejména na zásadní problémy politické identity v kontextu ústavního a evropského práva. Jedním z ústředních témat knihy jsou také procesy tzv. „vyrovnáván

„Proč je umění krásné? Protože je zbytečné!“ poznamenává v Knize neklidu Fernando Pessoa. Co je ale potom v životě nezbytné a proč člověk věnuje tolik času a energie právě takovým zbytečnostem, jako jsou románové příběhy, symfonické skladby nebo malba? A

Tato kniha Právo a dobro v ústavní demokracii vznikla v návaznosti na polemiku o právu a dobru v ústavní demokracii, která proběhla mezi Jiřím Přibáněm a Pavlem Holländerem na stránkách sobotní přílohy Lidových novin Orientace na sklonku léta 2010. Jejím smyslem není ani tak oslovit akademickou obec, ale hlavně širší veřejnost a studenty právních i sociálních věd. Díky značné akademické, profesionální, politické a generační rozmanitosti jednotlivých příspěvků se v ní čtenář může seznámit s teoretickými, filosofickými, sociologickými, politologickými, ale například i jazykovědnými pohledy na pozitivní a přirozené právo, obecné dobro v ústavnědemokratické společnosti, fungování právního státu, tvorbu práva nebo soudcovskou argumentaci. Přítomny jsou názory liberální i konzervativní, radikální i umírněné, individualistické i komunitaristické.

Kniha je souborem esejů o výtvarném umění české postmoderny a jeho filozofickém, společenském a historickém kontextu. Autor chápe výtvarné umění jako svrchovanou formu symbolického vyjadřování, v němž se projevují originální filosofické myšlenky nebo duchovní prožitky, politické názory a kulturní paměť, ale i hravost nebo nespoutaná imaginace vynálezců a kutilů. Jednotlivé eseje se zamýšlejí nad dílem Tomáše Císařovského, Jiřího Davida, Stanislava Diviše, Jana Merty, Petra Nikla, Petra Písaříka, Antonína Střížka a Jiřího Surůvky. Knihu doprovázejí ilustrace Karla Štědrého. Obsahuje 50 barevných reprodukcí.

Autorka se v souboru tří esejů zabývá problémem násilí a politické moci v moderní společnosti.

Rozhovory Karla Hvížďaly s profesorem právní filozofie v Cardiffu Jiřím Přibáněm vznikly v průběhu bezmála posledních deseti let a snaží se pojmenovat některé neduhy naší společnosti v oblasti práva a ve vztahu k Evropě. Hledají kořeny tohoto stavu jak historické tak polistopadové.

The essays in this book deal with those who currently figure among the most important Czech artists and whose work is internationally recognized. Most of them entered the art scene in the late 1980s on the crest of a powerful generational wave known as Czech postmodernism. Although this artistic drive ran parallel to revolutionary changes in Central and Eastern Europe, it would be grossly simplistic and misleading to view Czech postmodernism as a by-product of the disintegration of Communist regimes and exposure to the effects of West European culture. In fact, the story of Czech postmodernism is unique evidence that, in diverse social and political contexts, artists ultimately address issues of a general nature beyond politics and ideology. Kniha je souborem esejů o výtvarném umění české postmoderny a jeho filozofickém, společenském a historickém kontextu. Autor chápe výtvarné umění jako svrchovanou formu symbolického vyjadřování, v němž se projevují originální filosofické myšlenky nebo duchovní prožitky, politické názory a kulturní paměť, ale i hravost nebo nespoutaná imaginace vynálezců a kutilů. Jednotlivé eseje se zamýšlejí nad dílem Tomáše Císařovského, Jiřího Davida, Stanislava Diviše, Jana Merty, Petra Nikla, Petra Písaříka, Antonína Střížka a Jiřího Surůvky. Knihu doprovázejí ilustrace Karla Štědrého. Obsahuje 50 barevných reprodukcí.