Pavel Hollander

autor

Filipika proti redukcionizmu


V spoločenských vedách sme svedkami prístupu založeného na redukcionizme, na viere v možnosť vyhnúť sa namáhavému a zložitému pohybu v myšlienkových póloch, v možnosť dospieť v sociálnych teóriách k fundamentálnym vysvetleniam založeným na jedinom východisku, na jedinom princípe. Autorovým cieľom je polemizovať s týmto úsilím. Polemizovať s ním na pozadí úvah o spravodlivosti, vzťahu spravodlivosti a slobody, napätia medzi racionálnou stavbou demokratickej ústavnosti a nevyhnutnosťou jej metafyzického korektívu, humovskou a tritstotelovsko-tomistickou väzbou medzi svetom, aký je a aký (normatívne) byť má, a konečne úvah o princípe proporcionality, v právnom myslení metodologicky zrkadliacim ontologickú pluralitu (neredukovateľnosť) právnych princípov. Odmietnutie redukcionizmu má za následok len ťažkosti: nutnosť žiť a čeliť výzvam vyvažovaním v kolízii stojacich hodnôt, nutnosť neustále hľadať a nachádzať mieru vecí. Je spojené s hľadaním harmónie vo vyvažovaní, a nie s hľadaním stability v dominancii.
U dodávateľa
7,60 € 8,00 €

Právo a dobro v ústavní demokracii


Tato kniha Právo a dobro v ústavní demokracii vznikla v návaznosti na polemiku o právu a dobru v ústavní demokracii, která proběhla mezi Jiřím Přibáněm a Pavlem Holländerem na stránkách sobotní přílohy Lidových novin Orientace na sklonku léta 2010. Jejím smyslem není ani tak oslovit akademickou obec, ale hlavně širší veřejnost a studenty právních i sociálních věd. Díky značné akademické, profesionální, politické a generační rozmanitosti jednotlivých příspěvků se v ní čtenář může seznámit s teoretickými, filosofickými, sociologickými, politologickými, ale například i jazykovědnými pohledy na pozitivní a přirozené právo, obecné dobro v ústavnědemokratické společnosti, fungování právního státu, tvorbu práva nebo soudcovskou argumentaci. Přítomny jsou názory liberální i konzervativní, radikální i umírněné, individualistické i komunitaristické.
Vypredané
11,12 € 11,70 €

Pojmy v Sizyfovej krošni


Pojmové sústavy v právnom a štátovednom myslení žijú v hermeneutickom pohybe s dejinnými kontextami. Zároveň sa však tieto pojmové sústavy usilujú o analytickosť, prinášajúcu presnosť a bezrozpornosť myslenia, súčasne aj ilúziu dosiahnutej dokonalosti a večnosti. Nový dejinný kontext ale túto ,,dokonalosť" a ,,večnosť" dosiaľ v histórii vždy premenil na prach. Európskym právnikom je veľmi dobre známa hyperbola Julia Hermenna von Kirchmanna: ,,Stačia tri zákonodarcove slová, uvádzajúce novelu zákona, a celé právnické knižnice sa menia na makulatúru." Nie, z tohto rozporu nepramení nijaká skepsa. Len pokora a viera v zmysel a poslanie sizyfovského snaženia právnej vedy - tenbalvan sa po dosiahnutí vrcholu vždy zrútido priepasti a my ho opätovne vždy a vždy sunieme nahor. I pojmy sa rodia s rozsudkom smrti... Je však fascinujúce pokúsiť sa sledovať ich zrod a vývoj, problížiť sa k intenciám ich formovania i ich premien, k ich zmyslom a významom v premenách času.
Vypredané
9,50 € 10,00 €

Základy všeobecné státovědy - 3. vydání


Všeobecná státověda se na rozdíl od politologie, jež je disciplínou sociologickou, soustřeďuje na formální a normativní stránku politických, resp. mocenských institucí. Od ústavního práva se liší stupněm obecnosti teoretických modelů, které vytváří, jakož i principů, které definuje. Ve většině případů se liší i šířkou vymezení zkoumaného předmětu a konečně i spektrem aplikovaných metod. Kniha si klade za cíl být především pomůckou při studiu základních pojmů státovědného myšlení a východiskem pro další, hlubší uvažování o státovědné problematice pro ty, jimž není lhostejný veřejný institucionální a normativní rámec našich osobních snažení. Prostor sociálních disciplín, morální a sociální filosofií počínaje, vědou o právu a státu konče, dnes vyplnila ekonomie. Programovým směřováním knihy v reakci na noeticky omezené poznávání racionality lidského chování vytěsňující hodnoty a étos, je úsilí o užší sepětí všeobecné státovědy s morální a sociální filosofií a s filosofií práva.
Vypredané
20,09 € 21,15 €

Priesečníky umenia a práva


Právne hodnoty a právne kategórie (spravodlivosť, sloboda, moc, pravda, sudca a jeho nezávislosť a nestrannosť, najmä v hraničných situáciách atď.) sú prítomné v literatúre (románe, dráme, poviedke, poézii, aforizme, anekdote, detektívke atď.), v architektúre, filme, hudbe či výtvarnom umení. Otázka teda znie: v čom spočívajú rozdiely a podobnosti vedy a umenia? Rovnako ako veda aj umenie je reflexiou a tvorbou sveta (skutočného i možného), jeho cieľom nie je však ani pojmová ani systematizujúca výpoveď a ani poznanie vzťahov medzi premennými, jeho cieľom pochopenie, vyjadrenie, sprístupnenie určitej tézy, idey, myšlienky, poznania, prostredníctvom emócie (spravidla emócie estetickej) ratio je v umení prítomné skôr ako technika umenia. Na rozdiel od umenia cieľom vedy je ratio, je vyjadrenie tézy, myšlienky, idey opierajúce sa o racionálne zdôvodnenie (napríklad kauzalitou). Avšak i veda v sebe nutne, ako svoju techniku vedúcu k cieľu, ako svoju vnútornú štruktúru, obsahuje estetiku. Teda, účelom umenia je pochopenie, poznanie, uvedomenie si myšlienky, idey, hodnoty (niekedy len ilúzia tohto pochopenia) prostredníctvom emócie či estetiky, účelom vedy poznanie, pochopenie myšlienky, idey, hodnoty prostredníctvom racionálneho odôvodnenia. Sú medzi nimi ale priesečníky, tých medzi právom a umením je mnoho, vynárajú sa v rôznych súvislostiach, hodnôt práva či právnych príbehov sa dotýka rad umeleckých žánrov, rad umeleckých diel. Cieľom mojich potuliek priesečníkmi umenia a práva však nie je ani vysvetľovanie, ani objasňovanie, je ním len a len pokus pri premýšľaní o právnických témach nahlas vysloviť svoju radosť i obdiv k podnetom, výzvam, inšpiráciám prýštiacim z umenia.
Vypredané
9,82 € 10,34 €

Příběhy právních pojmů


Poté, co v roce 2013 vědci v CERNu v Ženevě experimentem potvrdili existenci bosonu, elementární částice, jejíž existenci předpověděl a ve fyzikální teorii popsal v roce 1964 britský teoretický fyzik Peter Ware Higgs, byla autoru teorie bosonu udělena Nobelova cena za fyziku – nejdříve se musel zrodit pojem bosonu, abychom jej v urychlovači elementárních částic uviděli. Kant by řekl: co není v pojmech, nevidíme… Jistě, jsme oslepeni úspěchy přírodních věd, jsme konzumenty, uživateli jejich technologických aplikací: notebooků, iPadů, smartphonů, tabletů… Neuvědomujeme si, že stejný princip poznávání světa platí i pro humanitní obory, i pro poznávání lidského společenství, práva. Právní pojmy, jimiž poznáváme svět práva, jsou lidským dílem, do našeho jazyka je vnesli konkrétní lidé vedeni dobovými kontexty, důvody, výzvami, s nimiž byli konfrontováni, hodnotami a ideály, k nimž se vztahovali, lidé, jež navazovali na myšlenkový odkaz svých předků. Ano, nejen lidé, nýbrž i pojmy mají své příběhy. Na rozdíl od ryze analytického přístupu, jenž ve filozofii a teorii práva převládá a v němž – pokud se vůbec objeví – historický pohled představuje toliko úvodní epiteton ornans, mým záměrem není postupovat tradiční historickou metodou – odkrývat nánosy času a pokoušet se hledat odpovědi na otázku co a kdy se odehrálo. Předmětem mého zájmu je hledání odpovědí na otázku proč, proč lidé, jež tady byli před námi, hledali a nalézali v nových právních pojmech, idejích a institucích odpovědi na životní výzvy, proč nastupující generace pak v toku času v reakci na nové dějinné výzvy vkládali do obsahu existujícího jazyka a existujících institucí měnící, neřku-li nové významy. Jsem přesvědčen, že bez tohoto poznání nejsme s to vládnout naším jazykem, začasto nerozumíme obsahu a významu používaných pojmů a idejí, v důsledku čehož nejsme s to porozumět ani situaci, v níž se ocitáme. Není právě toto konstatování oním konstatováním, jež vypovídá o dnešní době, o naší dnešní nejistotě a zmatenosti, o přemíře slov, fragmentaci a dekonstrukci myšlenkových soustav?
Vypredané
15,63 € 16,45 €