Najnovšie - Veda, vynálezy strana 1 z 1

Jedním ze zachráněných dětí byl také Benjamin Bedřich Abeles (1925 – 2020). Americký fyzik, jehož výzkum germanium-křemíkových slitin v 60. letech 20. století ve Spojených státech vedl k vývoji technologie, používané jako zdroj elektřiny pro kosmické sondy programu Voyager. Vyrůstal v Rakousku a v Československu. V červenci 1939, ve věku 14 let, byl jako jedno z několika set židovských dětí převezen z Prahy do Londýna zásluhou humanitárního úsilí Nicholase Wintona, díky němuž tyto děti přežily holocaust. V 15 letech pracoval jako číšník a korespondenčně studoval angličtinu, matematiku, fyziku a chemii. V 18 letech sloužil jako pozemní mechanik u 311. bombardovací perutě britského letectva (RAF). Po druhé světové válce se vzdělával v Československu a v Izraeli, kde získal doktorát z fyziky. Poté žil a pracoval jako výzkumný fyzik ve Spojených státech až do odchodu na odpočinek v roce 1995. Za své zásluhy o vědu obdržel Stuart Ballantinovu medaili a v roce 1991 byl uveden do Síně slávy vynálezců v New Jersey. Audiokniha vychází díky laskavé podpoře Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadačního fondu obětem holocaustu. Vydalo Tympanum, s. r. o., ve spolupráci s Paměť národa, 2025. Interpreti: Petr Štěpánek, Helena Dvořáková, Kristýna Ryška

Z jakých kořenů vyrostla slavná fyzička Marie Curie-Sklodowská, nositelka Nobelovy ceny? Spisovatel se zaměřil zejména na Mariino mládí, popisuje její rodinné zázemí, kde nebylo peněz nazbyt, i její pevný charakter. Líčí její ušlechtilost a obětavost, díky nimž ji mají druzí rádi, i velkorysost, s níž sestře pomůže k vytouženému studiu v Paříži. Sama se místo vysněné Sorbonny na čas stává vychovatelkou v bohaté rodině v Ščukách, kde potká svou první lásku, ale prožije i trpké ponížení, když ji bohatá rodina odmítne jako nevhodnou chudou nevěstu. Soucit i obdiv vzbuzuje Mariino strádání i vnitřní síla a odhodlanost během prvních let strávených v Paříži. Je vášnivou vlastenkou a chce se po studiích vrátit do Varšavy, ale cestu jí zkříží zajímavý mladý učenec Pierre. Marie zůstává ve Francii a začíná pracovat na výzkumu radioaktivity, který bude přínosem nejen pro fyziku, ale i pro medicínu. Čte Zbyšek Horák.

František Gel přibližuje ve své reportáži o osudech císařského matematika a astronoma Jana Keplera legendami opředenou dobu vlády Rudolfa II. Církvi nepohodlný štvanec Tycho de Brahe opustil své rodné Dánsko a na pozvání císaře přijel v roce 1599 do Prahy. Několik měsíců nato sem pozval mladého muže, který mu zaimponoval elegantní matematikou, Jana Keplera. Jak píše František Gel, vlastní Keplerův životopis je četba o beznaději: o chudém, nemocném chlapci z rodiny pijanů, tuláků, podivínů a hysterických žen. Je to deptající četba – a přitom povznášející: ukazuje nevýslovně chudého a bědného chlapce, jenž vlastním přičiněním dosáhl nevýslovné slávy. Gel však také připomíná, že proslulost byla Keplerovi málo platná – v den smrti měl u sebe 22 tolarů a dlužní úpisy tří císařů na částku 22 tisíc zlatých…

Vlastní biografie nejvýznamnějšího vynálezce všech dob. Nikola Tesla, syn důstojníka a posléze kněze, byl rovněž od mládí předurčen ke kněžské službě. Jeho životní dráha se ale ubírala jiným směrem – stal se fyzikem. Tak jako ti nejlepší umělci jsou obdařeni mimořádným talentem, darem jedinečných schopností byl nadán i Nikola Tesla. Vizionář, kterému se od dětství zhmotňovaly před očima obrazy, jež v pozdějším věku dokázal využít ke konstruování převratných objevů. Jeho představivost ho dovedla až k dálkově ovládaným letadlům, ponorkám a lodím. Stal se průkopníkem bezdrátového spojení a bezdrátových přenosů energie, získávání energie ze slunce. Už v roce 1909 předpověděl bezdrátové přenosy dat mobilními telefony a mobilními sítěmi. Díky svým fantastickým vidinám prý už v dětství putoval v prostoru a v čase... Interpret: Zbyšek Horák

Poznal, jak lze neviditelné dravce ochočit, aby sloužili člověku a chránili ho před neviditel-nými dravci neochočenými. Položil základy moderního lékařství. Ve chvíli, kdy upřel pozornost na mikroorganismy, stal se Pasteur skutečně druhým Newtonem a Galileem. „Když na něco přijdete, především tomu nevěřte. Buďte každý sám sobě nejhouževnatějším odpůrcem.“ Tímto mottem se řídil jeden z největších vědců historie, francouzský mikrobiolog, chemik a bakteriolog Louis Pasteur, objevitel vakcíny proti vzteklině. Prokázal, že kvašení je projev mikroorganismů a vypracoval metodu tepelné sterilace, která brání nežádoucímu kvašení potravin – tzv. pasterizace. Vyhlásil teorii, že nemoci, hniloba a zánět jsou způsobeny rovněž živými mikroorganismy (anglický lékař Joseph Lister založil na jeho práci teorii aseptické operace). Byl prvním vědcem, který dokázal vytvořit vakcínu proti nějaké chorobě z původce choroby samého, a ustavil zásady, jak v této oblasti postupovat. Vyvinul a prováděl očkování proti anthraxu, slepičí choleře a prasečímu moru. Vrchol Pasteurovy kariéry nastal v roce 1885, kdy poprvé provedl očkování člověka proti vzteklině. Jeho život a práci přibližuje František Gel v umělecké reportáži. Přináší nejen vzrušující pohled do bohatýrské doby průkopníků objevujících základní zákonitosti s nasazením vlast-ního života, ale přibližuje i lidskou stránku Pasteura, prostého, vnímavého a pracovitého člověka, ve všedním životě nepřekonatelně skromného. Jak velký člověk to musel být, když tak důležité odvětví moderního lékařství vzešlo vlastně z nejmenšího z jeho objevů – z objevu mikroorganismu, jenž mění cukr v kyselinu mléčnou. Příběh tohoto velkého muže přináší i varování před iracionálními teoriemi, popírajícími vědecké poznatky. Louisi Pasteurovi vděčná věda a vděčně lidstvo.