František Gel

František Gel poutavě vypráví historii medicíny od nejstarších dob po současnost. Udivující znalosti lékařů ve starověkém Egyptě, Číně, Mezopotámii, Indii, Řecku, Římě uvádí do souvislostí s významnými lékařskými objevy novověku. Zabývá se historií Červeného kříže, přibližuje velké postavy moderní medicíny i úspěchy současného lékařství. „Bolest je starší než všechny naše technické vymoženosti. Bolest a nemoc provázely lidstvo zajisté od počátku všech dob. Co lidé proti tomu tenkrát dělali, to přesně nevíme. Už z těchto prehistorických dob se nám zachovaly památky, které dokazují výskyt nemocí a snahu lidí proti nemocem bojovat,“ připomíná František Gel. Jak se od těch dob medicína rozvinula, pochopíme z tohoto poutavého vyprávění. Interpret: Zbyšek Horák

Audiokniha Pane doktore, kterou napsal František Gel. Historie medicíny od nejstarších dob po současnost. Autor přibližuje medicínské znalosti nejstarších civilizací a dává je do souvislosti se současnými lékařskými poznatky.

František Gel přibližuje ve své reportáži o osudech císařského matematika a astronoma Jana Keplera legendami opředenou dobu vlády Rudolfa II. Církvi nepohodlný štvanec Tycho de Brahe opustil své rodné Dánsko a na pozvání císaře přijel v roce 1599 do Prahy. Několik měsíců nato sem pozval mladého muže, který mu zaimponoval elegantní matematikou, Jana Keplera. Jak píše František Gel, vlastní Keplerův životopis je četba o beznaději: o chudém, nemocném chlapci z rodiny pijanů, tuláků, podivínů a hysterických žen. Je to deptající četba – a přitom povznášející: ukazuje nevýslovně chudého a bědného chlapce, jenž vlastním přičiněním dosáhl nevýslovné slávy. Gel však také připomíná, že proslulost byla Keplerovi málo platná – v den smrti měl u sebe 22 tolarů a dlužní úpisy tří císařů na částku 22 tisíc zlatých…

Audiokniha Syn čarodějnice, kterou napsal František Gel. Reportáž o osudech císařského matematika a astronoma Jana Keplera a legendami opředená doba vlády Rudolfa II. Církvi nepohodlný štvanec Tycho de Brahe opustil své rodné Dánsko a na pozvání císaře přijel v roce 1599 do Prahy. Několik měsíců nato sem pozval mladého muže, který mu zaimponoval elegantní matematikou, Jana Keplera.

Poznal, jak lze neviditelné dravce ochočit, aby sloužili člověku a chránili ho před neviditel-nými dravci neochočenými. Položil základy moderního lékařství. Ve chvíli, kdy upřel pozornost na mikroorganismy, stal se Pasteur skutečně druhým Newtonem a Galileem. „Když na něco přijdete, především tomu nevěřte. Buďte každý sám sobě nejhouževnatějším odpůrcem.“ Tímto mottem se řídil jeden z největších vědců historie, francouzský mikrobiolog, chemik a bakteriolog Louis Pasteur, objevitel vakcíny proti vzteklině. Prokázal, že kvašení je projev mikroorganismů a vypracoval metodu tepelné sterilace, která brání nežádoucímu kvašení potravin – tzv. pasterizace. Vyhlásil teorii, že nemoci, hniloba a zánět jsou způsobeny rovněž živými mikroorganismy (anglický lékař Joseph Lister založil na jeho práci teorii aseptické operace). Byl prvním vědcem, který dokázal vytvořit vakcínu proti nějaké chorobě z původce choroby samého, a ustavil zásady, jak v této oblasti postupovat. Vyvinul a prováděl očkování proti anthraxu, slepičí choleře a prasečímu moru. Vrchol Pasteurovy kariéry nastal v roce 1885, kdy poprvé provedl očkování člověka proti vzteklině. Jeho život a práci přibližuje František Gel v umělecké reportáži. Přináší nejen vzrušující pohled do bohatýrské doby průkopníků objevujících základní zákonitosti s nasazením vlast-ního života, ale přibližuje i lidskou stránku Pasteura, prostého, vnímavého a pracovitého člověka, ve všedním životě nepřekonatelně skromného. Jak velký člověk to musel být, když tak důležité odvětví moderního lékařství vzešlo vlastně z nejmenšího z jeho objevů – z objevu mikroorganismu, jenž mění cukr v kyselinu mléčnou. Příběh tohoto velkého muže přináší i varování před iracionálními teoriemi, popírajícími vědecké poznatky. Louisi Pasteurovi vděčná věda a vděčně lidstvo.

Louis Pasteur: Přemožitel neviditelných dravců, kterou napsal František Gel. Poznal, jak lze neviditelné dravce ochočit, aby sloužili člověku a chránili ho před neviditelnými dravci neochočenými. Položil základy moderního lékařství. Ve chvíli, kdy upřel pozornost na mikroorganismy, stal se Pasteur skutečně druhým Newtonem a Galileem.

Louis Pasteur (1822–1895) byl francouzský biolog a chemik, jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století. Založil nové vědecké obory – stereochemii, mikrobiologii, imunologii –, objevil vakcíny proti sněti slezinné a vzteklině. Jeho jméno nese ve Francii více než dva tisíce ulic, „Pasteur“ je i název jedné ze stanic pařížského metra. Tento znamenitý a nesmírně pilný vědec takřka neznal rodinný život, v divadle nebyl za celý život ani desetkrát. Mnohé významné výzkumy uskutečnil už jako těžce handicapovaný následky mozkové mrtvice, kterou utrpěl v roce 1864. Přesto nepolevil v pracovním nasazení a stal se doslova zachráncem hedvábnického průmyslu ve Francii i v dalších zemích, když odhalil původce moru bource morušového a navrhl zásady zamezující dalšímu šíření nemoci. Poslední třetinu života věnoval výzkumu nebezpečných infekčních chorob a jejich prevenci zejména očkováním. Vrcholem bylo vyvinutí vakcíny proti vysoce smrtelné nemoci, vzteklině, po předchozích pokusech na psech a pravděpodobně i na sobě samém. O tom všem vypráví velmi podrobný Gelův životopis. Kromě autobiografických dat a detailního popisu Pasterových výzkumů, metod práce i sisyfovských bojů se zaslepenými odpůrci nabízí kniha vzrušující pohled do klasického období mikrobiologie (golden age) ve druhé polovině 19. století, do bohatýrské doby průkopníků tápajících v moři neznalostí a objevujících základní zákonitosti s nasazením, a někdy dokonce obětováním vlastního života. Četné odborné informace a fakta vycházející ze stavu poznání v době vzniku knihy revidoval podle aktuálních poznatků doc. RNDr. Jaroslav Julák, CSc., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN v Praze

Louis Pasteur (18221895) byl francouzský biolog a chemik, jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století. Založil nové vědecké obory stereochemii, mikrobiologii, imunologii , objevil vakcíny proti sněti slezinné a vzteklině. Jeho jméno nese ve Francii více než dva tisíce ulic, Pasteur je i název jedné ze stanic pařížského metra. Tento znamenitý a nesmírně pilný vědec takřka neznal rodinný život, v divadle nebyl za celý život ani desetkrát. Mnohé významné výzkumy uskutečnil už jako těžce handicapovaný následky mozkové mrtvice, kterou utrpěl v roce 1864. Přesto nepolevil v pracovním nasazení a stal se doslova zachráncem hedvábnického průmyslu ve Francii i v dalších zemích, když odhalil původce moru bource morušového a navrhl zásady zamezující dalšímu šíření nemoci. Poslední třetinu života věnoval výzkumu nebezpečných infekčních chorob a jejich prevenci zejména očkováním. Vrcholem bylo vyvinutí vakcíny proti vysoce smrtelné nemoci, vzteklině, po předchozích pokusech na psech a pravděpodobně i na sobě samém. O tom všem vypráví velmi podrobný Gelův životopis. Kromě autobiografických dat a detailního popisu Pasterových výzkumů, metod práce i sisyfovských bojů se zaslepenými odpůrci nabízí kniha vzrušující pohled do klasického období mikrobiologie (golden age) ve druhé polovině 19. století, do bohatýrské doby průkopníků tápajících v moři neznalostí a objevujících základní zákonitosti s nasazením, a někdy dokonce obětováním vlastního života. Četné odborné informace a fakta vycházející ze stavu poznání v době vzniku knihy revidoval podle aktuálních poznatků doc. RNDr. Jaroslav Julák, CSc., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN v Praze