Jennifer Ackerman

Nová kniha od autorky bestselleru Genialita ptáků přináší zásadní vhled do způsobu ptačí existence i do posledních vědeckých výzkumů a významně posouvá naše pochopení toho, jak ptáci žijí a jak přemýšlejí. Jennifer Ackermanová na základě aktuálních vědeckých poznatků převrací tradiční pohled na způsob, jak ptáci žijí, jak spolu komunikují, získávají potravu, páří se, vychovávají mláďata a přežívají. Odhaluje jejich pozoruhodnou inteligenci i strategie a schopnosti, které jsme kdysi připisovali výhradně lidem: klamání, manipulaci, podvádění, únosy, zabíjení potomků, ale také důmyslnou mezidruhovou komunikaci, spolupráci, součinnost, altruismus, kulturu a hru. Některé z těchto mimořádných způsobů chování jsou tak zapeklité, že posunují hranice samotné „ptákovitosti“ – tedy ptačí podstaty. Je zřejmé, že neexistuje jen jediný ptačí způsob života, ale spíše ohromující škála druhů s odlišným vzhledem i životním stylem. Ptáci se mezi sebou liší v každém ohledu, v opeření, tvaru těla, zpěvu, letu, ekologické nice i v chování. Rozmanitost biology fascinuje. A fascinuje i pozorovatele ptáků (birdwatchery), nutí je sepisovat seznamy druhů, jež během svého života viděli, cestovat do vzdálených koutů zeměkoule za vzácnými druhy nebo skočit do auta a jet se podívat na zbloudilce přivátého bouří či vyrazit do lesa a pískat a hvízdat, aby přilákali jakéhosi nenápadného budníčka. Pozorujte chvíli ptáky a uvidíte, že různé druhy dělají i ty nejvšednější věci naprosto odlišným způsobem. Tuto rozmanitost odrážejí i výrazy, kterými popisujeme naše vlastní extrémní chování. Jsme sovy, nebo skřivani; nosíme se jako pávi, nebo jsme ošklivá káčátka; jsme dravci, nebo holubičí povahy; noční ptáci, nebo ranní ptáčata. Cukrujeme, kdákáme a krákoráme. Hudráme, sýčkujeme, vejráme, lelkujeme, datlujeme. Jsme blbouni nejapní nebo slepice. Jsme nafoukaní jako holub bublák nebo zmrzlí jako drozd. Spíme jako dudci a nadáváme jako špačci. Děláme volavky a kavky. Máme mezi sebou straku nebo kukaččí mládě. Jsme oškubaní jako kuře a pěkně jsme se vybarvili. Vylétli jsme z hnízda, jsme vykutálení ptáčci a děláme ptákoviny. Naparujeme se, tokáme, zařizujeme si hnízdečko lásky, jsme jako hrdličky, ale umíme být i jako supi. Někteří z nás zobák nezavřou po celý den, jiní ho ani neumějí pořádně otevřít...

Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak. Jennifer Ackerman (narozena 1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků (The Genius of Birds) je nejnovější z nich, v pořadí sedmá.

Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak. Jennifer Ackerman (narozena 1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků (The Genius of Birds) je nejnovější z nich, v pořadí sedmá. S radostí přinášíme autorčino dílo konečně i českým čtenářům a věříme, že se i vy necháte nakazit jejím nadšením a láskou ke světu kolem nás.

Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak. Jennifer Ackerman (narozena 1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků (The Genius of Birds) je nejnovější z nich, v pořadí sedmá.

From prehistoric cave paintings to the prints and etchings of Picasso, owls have captivated and inspired us for millennia. Whether they appear as ancient Athenian symbols of wisdom, ghostly harbingers of death, or the cuddly sidekicks of Harry Potter and Winnie the Pooh, these birds have continued to fascinate and disturb us in equal measure. Through revelatory new behavioural research, Jennifer Ackerman provides an intimate glimpse into these magnificent creatures’ lives. From the evolutionary quirks behind their silent flight and rotating heads, to their romantic relationships and parenting styles, What an Owl Knows brings the rich natural history of owls to life. Deftly weaving together science and art, Ackerman journeys into the owl’s moonlit world and asks: what is it about these birds that so enthrals us?