Akram Ajlisli

Po uverejnení románu Kamenné sny, v ktorom líči protiarménske pogromy v Baku, boli Ajlislimu odňaté štátne vyznamenania a jeho knihy sa verejne pálili na uliciach. Román privádza čitateľa do Azerbajdžanu na sklonku Sovietskeho zväzu, do obdobia pogromov v Sumgaite a Baku. Herec Sadaj Sadygly, pýcha azerbajdžanského divadla, sa stáva svedkom útoku na neznámeho Arména. Pri pokuse obrániť ho utrpí ťažké zranenia a je prevezený do nemocnice. Tu spomína na mladosť, ktorú strávil v dedine Ajlis. Pred očami čitateľa tak vyvstáva obraz malebného kúta zeme, kde kedysi Arméni a Azerbadžanci nažívali v mieri. V paralelnom rozprávaní sa objavujú aj zmienky o pogrome, ktorý v roku 1919 Turci spáchali na arménskom obyvateľstve oblasti.

Zakázaný román oceňovaného azerbajdžanského autoraPo uverejnení románu Kamenné sny,. v ktorom líči protiarménske pogromy v Baku, boli Ajlislimu odňaté štátne vyznamenania a jeho knihy sa verejne pálili na uliciach. Román privádza čitateľa do Azerbajdžanu na sklonku Sovietskeho zväzu, do obdobia pogromov v Sumgaite a Baku. Herec Sadaj Sadygly, pýcha azerbajdžanského divadla, sa stáva svedkom útoku na neznámeho Arména. Pri pokuse obrániť ho utrpí ťažké zranenia a je prevezený do nemocnice. Tu spomína na mladosť, ktorú strávil v dedine Ajlis. Pred očami čitateľa tak vyvstáva obraz malebného kúta zeme, kde kedysi Arméni a Azerbadžanci nažívali v mieri. V paralelnom rozprávaní sa objavujú aj zmienky o pogrome, ktorý v roku 1919 Turci spáchali na arménskom obyvateľstve oblasti.

Prosinec 1989, eskaluje konflikt mezi Armény a Ázerbájdžánci o Náhorní Karabach, napětí v Baku graduje. Do jedné z tamějších nemocnic je v kritickém stavu dopraven přední ázerbájdžánský herec Sadaj Sadygly. Byl do bezvědomí zbit, když se zastal nevinného arménského muže. V duchu se vrací do Ajlisu, krajiny svého dětství, a sní přitom kamenné sny. Román Kamenné sny otevřel téma pronásledování Arménů v Ázerbájdžánu na přelomu 80. a 90. let. V autorově domovině to vyvolalo řadu nenávistných reakcí, jeho knihy byly veřejně páleny a samotný spisovatel byl označen za zrádce a nepřítele národa. Rozhodl se totiž vykreslit Arménce v příznivém světle. Píše o pogromech, které v devadesátých letech Azerové spáchali na Arménech žijících ve městech Baku či Sumgaitu. V knize připomíná, jak byli Arméni žijící v Baku lynčováni a vyháněni. O útocích z druhé strany se však záměrně nezmiňuje. „Snažil jsem se dát najevo, že ještě není pozdě a že spolu stále můžeme vycházet. Že jsme nezapomněli, jaké hrůzy jsme spáchali. Násilí ze strany Arménů a masakr v Chodžaly už ale musí popsat arménský spisovatel, není možné, aby se národ dopustil takové krutosti a neuměl o ní napsat,“ vzkázal Ajlisli.