Omar El Akkad

Co by se mohlo stát, kdyby Amerika obrátila své nejničivější politiky a smrticí zbraně proti sobě? Když v roce 2074 vypukne druhá americká občanská válka, je Sarat Chestnutové z Louisiany pouhých šest let. I ona však ví, že ropa je zakázaná, Louisiana napůl pod vodou a oblohu křižují bezpilotní drony. Když zabijí jejího otce a rodinu přesunou do Camp Patience, tábora pro vysídlence, nové prostředí se jí dostane pod kůži. Avšak ne všichni v Camp Patience jsou těmi, za koho se vydávají. Sarat se spřátelí s tajemným funkcionářem, pod jehož vlivem se z ní stává smrticí válečný nástroj. Rozhodnutí, která učiní, mají obrovské důsledky nejen pro Sarat samotnou, ale i pro její rodinu a zemi a ovlivní další generace jejích příbuzných i cizích lidí.

From the widely acclaimed author of American War, Omar El Akkad, a beautifully written, unrelentingly dramatic and profoundly moving novel that brings the global refugee crisis down to the level of a child’s eyes. More bodies have washed up on the shores of a small island. Another over-filled, ill-equipped, dilapidated ship has sunk under the weight of its too-many passengers: Syrians, Ethiopians, Egyptians, Lebanese, Palestinians, all of them desperate to escape untenable lives in their homelands. And only one had made the passage: nine-year-old Amir, a Syrian boy who has the good fortune to fall into the hands not of the officials, but of Vänna: a teenage girl, native to the island, who lives inside her own sense of homelessness in a place and among people she has come to disdain. And though Vänna and Amir are complete strangers and don’t speak a common language, Vänna determines to do whatever it takes to save him. In alternating chapters, we learn the story of Amir’s life and of how he came to be on the ship; and we follow the duo as they make their way towards a vision of safety. But as the novel unfurls, we begin to understand that this is not merely the story of two children finding their way through a hostile world. Omar El Akkad’s What Strange Paradise is the story of our collective moment in this time: of empathy and indifference, of hope and despair – and of the way each of those things can blind us to reality, or guide us to a better one.