Klement Alexandrijský

Klement Alexandrijský (asi 150–215 po Kr.) byl řecký křesťanský autor, jehož celoživotním úsilím bylo přiblížit biblické poselství filosoficky vzdělaným čtenářům své doby. Kromě Stromat, určených spíše pokročilejším čtenářům, je také autorem méně rozsáhlých spisů, jimiž chce oslovit zájemce o křesťanskou víru nebo poskytnout poučení křesťanům začátečníkům. Do této kategorie se řadí i text Který bohatý člověk může být spasen? Dílo představuje první křesťanský výklad evangelní perikopy o povolání bohatého člověka. Klementův komentář vychází nezvykle z textu Evangelia podle Marka. Ježíšova slova „jdi a prodej vše, co máš“ vysvětluje nikoli jako příkaz opustit materiální bohatství, ale jako výzvu odpoutat svou duši od vášní. Spis je svědectvím o soužití bohatých a chudých křesťanů v Alexandrii druhé poloviny 2. století a kromě otázky příslušnosti bohatých k církevnímu společenství se pokouší vstoupit do diskuse o dobové penitenciální praxi. Součástí textu je i nekanonická tradice o apoštolu Janovi, která plní funkci závěrečného exempla. Touto Klementovou knihou se zároveň v nakladatelství OIKOYMENH uzavírá vydání všech jeho spisů v moderních českých překladech.

Vychovatel je spis o třech knihách věnovaný začátečníkům v křesťanské víře z řad bohatých alexandrijských Řeků. Jeho cílem je připravitposluchače, kteří se nechali oslovit křesťanskou zvěstí,k tomu,aby mohli vstoupit hlouběji do poznání Boha. Tato příprava byla vedena nikoli cestou obecných poučení, ale pomocí praktických rad a doporučení vztahujících se k dílčím oblastem života. Celá první kniha Vychovatele je přitom věnována úvodu, který Klement předřazuje jednotlivým instrukcím křesťanské etiky: poučení o duchovním dětství a Boží výchově věřícího a také o významu křtu a eucharistické hostiny. Na závěr je připojen Hymnus ke Kristu Spasiteli.

Sedmá kniha je poslední souvisle dochovanou částí Stromat. Je věnována otázce zbožnosti a cíli křesťanského života. Křesťanský „gnostik“ podle Klementa není člověkem pověrčivým, avšak ani atheistou, je bytostí, která s láskou poznává Boží vůli a „sama sebe tvoří“ k Božímu obrazu. V závěru se Klement vyrovnává se skeptickou námitkou, podle níž neshody mezi různými proudy křesťanského myšlení zpochybňují možnost poznat pravdu na základě víry. Řeckočeské vydání, úvod a překlad V. Černušková, poznámky J. Plátová

Další svazek stěžejního díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťan­ské. Čtvrtá kniha navazuje na výklad o víře jako zákla

Další svazek stěžejního díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťan­ské. Čtvrtá kniha navazuje na výklad o víře jako zákla

V češtině dosud nepublikovaný spis řecky píšícího církevního otce má významné postavení v tradici. Klement Alexandrijský si vzal za základ svého komentáře evangelijní příběh o setkání Ježíše s bohatým mladíkem z Markova evangelia, který volně cituje spolu s následným Ježíšovým rozhovorem s učedníky na téma majetku. Interpretace tohoto biblického úryvku je vynikající ukázkou syntézy a propojení živé víry s kulturou slova a vzdělaností, která odpovídá moudrosti.

Řecko-české komentované vydání jedné z nejvýznamnějších raně křesťanských apologií.

Pátá kniha Stromat se zabývá vztahem víry a poznání. Víra není jen etický postoj, ale také podmínka umožňující poznat to, co je bytostně nepoznatelné. V rámci výkladu o skrytosti pravdy se Klement věnuje otázce symbolu a mnohoznačnosti a podává (na křesťanské půdě nejstarší) popis „negativní cesty“ výstupu k Bo­hu. Řecko-české vydání.

Pátá kniha Stromat se zabývá vztahem víry a poznání. Víra není jen etický postoj, ale také podmínka umožňující poznat to, co je bytostně nepoznatelné. V rámci výkladu o skrytosti pravdy se Klement věnuje otázce symbolu a mnohoznačnosti a podává (na křesťanské půdě nejstarší) popis „negativní cesty“ výstupu k Bo­hu. Řecko-české vydání.

Pátá kniha Stromat se zabývá vztahem víry a poznání. Víra není jen etický postoj, ale také podmínka umožňující poznat to, co je bytostně nepoznatelné. V rámci výkladu o skrytosti pravdy se Klement věnuje otázce symbolu a mnohoznačnosti a podává (na křesťanské půdě nejstarší) popis „negativní cesty“ výstupu k Bo­hu. Řecko-české vydání.