Allenová Louise

Madelyn odmala žije na hradě, který se od středověku vůbec nezměnil. Má před sebou úkol – splnit poslední přání výstředního otce a provdat se za šlechtice Jacka Ransoma! Jack její pozvání přijímá a domnívá se, že mu Madelyn zadá nějakou práci. Peníze si potřebuje vydělat, protože jeho otec a bratr rodinný majetek prohýřili. Jenže ho tu nečekají jen středověké interiéry a starobyle oblečená hradní paní, ale i poměrně dost překvapující návrh, jež mu úplně změní život…                                                                                        

Půvabná Phyllida se dokázala vyrovnat se společenskou překážkou svého nemanželského původu a ze všech sil se snaží udržet svého bratra, nemajetného šlechtice, na takové úrovni, aby si mohl vybrat bohatou nevěstu, která by pomohla zchudlé panství postavit na nohy. Sny o šťastné budoucnosti se jí ale začnou hroutit, když se setkává s Ashem, který vyrůstal v Indii a do Anglie se vrátil, aby se stal budoucím markýzem s velkým panstvím. Dohromady je svede několik náhod a Phyllida se obává, že nebyly právě šťastné…  

Giles Redmond, hrabě Revesby, se musí oženit se svojí kamarádkou z dětství Laurel, protože je to jediná cesta, jak zachránit existenci rodinného majetku. Když ji viděl naposledy, byla to taková malá divoška… Nyní je z ní ovšem půvabná mladá dáma, která stále ještě nedokázala zapomenout na ponížení, jaké jí kdysi Giles způsobil. Giles ke svému překvapení zjišťuje, že ho Laurel nezvykle vzrušuje, a nedokáže pochopit, jak je možné, že po tak neposlušné a nesnesitelné nevěstě tolik touží.  

Plukovník Nathaniel Graystone si po odchodu z armády ještě nestačil zvyknout na svou novou roli hraběte z Leybournu, a už dostal další „bojový“ úkol. Jeho kmotra ho pověří, aby z Portugalska dovezl do Londýna její neteř slečnu Gabrielle Frostovou, kterou napoleonské války připravily o celou rodinu. Lord Leybourne ke svému překvapení ve slečně Frostové nalezne ženu, která mu dočista učaruje, ovšem mladá dáma je velice samostatná a zdatná podnikatelka, která rozhodně nestojí o manželství. Ráda by si však nějakým způsobem zajistila dědice, který po ní jednou převezme vzkvétající vinařství.

Po smrti manžela se lady Sara Herriardová rozhodne vzdát se svého společenského postavení, protože chce žít tak, jak se jí zlíbí. Odstěhuje se do malého městečka na pobřeží, kde si otevře svůj obchůdek. Už se před nikým nechce přetvařovat – a už vůbec ne před Lucianem Averym, markýzem z Cannocku. Lucian přijíždí do Sandby se sestrou, aby jí pomohl zotavit se ze ztráty dítěte. Ač nerad, požádá Saru o pomoc. Ta mu nabídne nejen radu na bolavé srdce, ale také přátelství. Jenže tenhle přitažlivý markýz je odhodlaný získat od ní víc – chce ji za manželku!  

Inteligentní a nezávislá dcera anglikánského biskupa Verity ani nepředpokládala, že by se kdy vdala. Na to byla příliš nekonvenční. Vždyť který z anglických džentlmenů by stál o energickou, samostatně uvažující, vzdělanou manželku, která by se s ním stále jen o něčem dohadovala? A už vůbec nepřicházelo v úvahu, že by mohla být vhodnou manželkou pro mladého vévodu Aylshama, který urputně lpěl na důstojnosti vévodského titulu. Verity a William byli jako voda a oheň, a přestože se mu příčil její ostrý jazyk a pro dámu nevhodné záliby, z nějakého důvodu byl v její společnosti rád a zcela nepatřičně ji také toužil líbat… (1. část minisérie Svobodomyslné dámy)

Jane Newnhamová byla bezesporu neobvyklá mladá dáma. Toho si byl hrabě Ivo Kendall vědom hned, když se probral z bezvědomí. Nejenže ho s obdivuhodnou rozhodností zachránila před čtyřmi násilníky a odvezla ve svém kočáře do bezpečí, ale postarala se i o to, aby jej ošetřil lékař, i když o něm nic nevěděla. A to ji všechny její odvážné činy mohly ošklivě kompromitovat! Ona však měla o své budoucnosti jasnou představu: bude nezávislou umělkyní, jež ke štěstí manžela nepotřebuje. Avšak čím více se Jane s Ivem poznávali, tím více byli jeden druhým zaujati. Že by to byl osud, kdo je svedl k sobě a rovnal jim cestu ke až svatbě? (2. část minisérie Svobodomyslné dámy)

Všechny problémy Maxe Fentona, hrabě Burnhama, začaly romantickým poblázněním jeho nevlastní sestry a jejím útěkem z domu. Hrabě tušil, že bude muset postupovat diplomaticky, a tak požádal učitelku hudby, spořádanou a praktickou slečnu Lucy Lambertovou, aby mu pomohla na sestru dohlédnout a také se pokusila zjistit, kdo sestře popletl hlavu. Netušil, že při jejich spikleneckém pátrání je to k sobě začne přitahovat až tak, že dokonce budou přistiženi v kompromitující situaci… Hraběti jeho čest velela jediné: požádat Lucy o ruku. Avšak Lucy toužila po něčem víc, než aby jen splnil svou povinnost, a tak ho odmítla! (4. část minisérie Svobodomyslné dámy)

Ross Vincent, markýz Cranford, má zjizvenou tvář a uzavřenou povahu. Velmi dobře ví, že pro svou korzárskou minulost je jen sotva žádaným úlovkem dívek na vdávání. Potřebuje však manželku, která by se mu po smrti první ženy starala o malého synka. Plachá badatelka Prudence Scottová se zdá být v tomto ohledu ideální: neočekává od manžela lásku ani vášeň a je ochotná se o chlapce postarat výměnou za ochranu před skandálem. Spatřit Prudence v den jejich svatby je však pro Rosse zkouškou, zda dostojí svému slibu a nebude ji chtít jako milenku... (3. část minisérie Svobodomyslné dámy)

Lord Henry Cary se na plese londýnské smetánky náhodně seznámil s velmi nekonformní mladou dámou Melissou Tavernerovou. Oba se v tu samou chvíli snažili zachránit čest nevinné dívky, jež se nerozvážně dostala do spárů hamižného ničemy. Lorda Henryho velmi zaujala Melissina upřímnost a inteligence a jako začínající diplomat ocenil i její pohotové rozhodování a odvahu. A ještě ke všemu tato nezávislá mladá spisovatelka měla smysl pro humor! Není divu, že se z nich stali dobří přátelé. Avšak pokrytecká londýnská společnost blízké přátelství mezi mužem a ženou nebyla ochotna tolerovat. Jejich vztah se stal hrozbou pro Henryho slibnou diplomatickou kariéru, a tak se Melissa rozhodla, že ho požádá, aby si ji vzal! (5. část minisérie Svobodomyslné dámy)