Hana Anthi

Autorka v této osobní a upřímné knize vypráví svůj životní příběh ženy, která se po přestěhování z Československa na řecké Korfu naučila žít mezi dvěma světy – řeckým a českým – a i přes chronické onemocnění nikdy nepřestala cestovat. Z malého ostrova vyráží se svým manželem na cesty po světě – do Číny, Sýrie, Thajska, Izraele, Maroka i dalších zemí. Každá cesta přináší nejen exotické zážitky a kulturní střety, ale i drobná osobní vítězství nad tělem, strachem a únavou. Kniha zachycuje proměny rodiny, odchod dětí z domova a tichou radost z běžných okamžiků každodenního života – moře, zahrady, přátelství a vzpomínek. V jemném, vyzrálém vyprávění se prolíná láska k Řecku, obdiv k rozmanitosti světa a hluboké porozumění pro lidskou křehkost a sílu. Je to příběh o odvaze žít naplno, o láskách, cestách a vděčnosti za každý den.

Připadá mi to jako včera, kdy jsem na Korfu přijela s odhodláním prožít tu po Jannisově boku svůj život. Byl začátek ledna a při našich prvních procházkách jsem viděla starší Korfany, jak sedí před svými domy a vyhřívají se na poledním slunci. Teď prožíváme druhý lockdown v Řecku a já jsem poprvé viděla svého manžela, jak si sedl na balkon a užíval si březnového slunce. Jak rychle uteklo těch čtyřicet let, co se známe. Na první desetiletí našeho společného života vzpomínám v knize Zvyknout si na Korfu a nyní předkládám dalších deset let, které jsou méně o zdravotnictví a finančních problémech, zato více o místním školství a cestování po Řecku. Bylo pro mě příjemné pohroužit se v obtížné koronavirové situaci do vzpomínek mého obyčejného i neobyčejného života.