1947
Ešte nikdy nebola história tak blízko nás ako v tejto knihe!
Píše sa rok 1947. Len pred dvoma rokmi sa skončila najväčšia katastrofa v ľudskej histórii druhá svetová vojna. Svet je v troskách a medzi Východom a Západom sa začínajú rozdávať nové karty. Čo z toho bude?
Elisabeth Asbrink napísala fascinujúcu knihu s názvom 1947, ktorej hlavným hrdinom je jediný rok v živote ľudstva. Pred očami čitateľov buduje fascinujúcu mozaiku najrôznejších svetových udalostí, ktoré ovplyvňovali povojnový vývoj sveta a mnohé z nich ovplyvňujú ešte aj našu prítomnosť i budúcnosť. Jej pohľady na minulosť sú ako momenty z fotoalbumu, ktorých dosah bol a je ďalekosiahly.
Európa, Blízky Východ, USA. Všade vzniká nová prítomnosť. Prebieha Norimberský proces i Marshallov plán, OSN funguje už dva roky a zdá sa, že svet ešte stále môže byť lepší a krajší. Dnes, keď už poznáme aj nasledujúcich viac ako sedemdesiat rokov, nám môže historická lektúra Elisabeth Asbrink pomôcť lepšie pochopiť aj našu prítomnosť.
dostupné aj ako:
A stromy ve Vídeňském lese stále stojí
Proč číst další knihu o holokaustu? Protože vypráví o současnosti. O tom, že rádi věříme iluzím. O rodičovské lásce. O osamělosti a boji s pocitem ukřivděnosti. Tahle reportáž by neměla ve vaší knihovně chybět - tím spíše, že jste tu knihovnu pravděpodobně koupili v IKEA.
Když se před několika lety dostaly na veřejnost informace o minulosti Ingvara Kamprada, zakladatele IKEA, o jeho stycích a podpoře švédských fašistů, veřejně vystoupil s prosbou o prominutí, napsal dopis svým zaměstnancům a svou prosbu opakoval v mnoha rozhovorech. Historická reportáž Elisabeth ?sbrink A stromy ve Vídeňském lese stále stojí ve Švédsku vyvolala skandál ještě před zveřejněním. "Všichni milují mýty o své historii. Nejvíce se nás dotkne, když někdo na denní světlo vytáhne zapomenuté příběhy spojené s holokaustem a antisemitismem," napsal Wojciech Orliński.
524 dopisů, které židovští rodiče posílají svému synovi z Vídně do Švédska, kam ho poslali, aby ho zachránili - jediný z rodiny přežil, ale i v této severské zemi se musel potýkat s antisemitismem. Kniha je trpkým pokusem autorky vyrovnat se s mýtem o Švédsku třicátých let - mýtem o zemi rovnosti, solidarity a pokroku. Přesto však pro ni několik stovek "rasově cizích" uprchlíků představuje ohrožení společenského blahobytu. Švédský antisemitismu třicátých let není žádným tajemstvím, ale až autorka ukázala, jakými samozřejmými, necitlivými a krutými činy se projevoval. Upozorňuje také na to, do jaké míry se ve švédské, ale nejen ve švédské společnosti, podařilo vytlačit z povědomí zodpovědnost za holokaust. Historická reportáž A stromy ve Vídeňském lese stále stojí je také knihou o současnosti, protože "poukazování na ostudnou minulost nás činí citlivější k dramatům, která se odehrává před našima očima - drama uprchlíků v současném světě". Rasismus nezemřel, jen změnil jazyk. Pojem "horší rasy" nahradila "cizí kultura".
dostupné aj ako:
A stromy ve Vídeňském lese stále stojí
"Proč číst další knihu o holokaustu? Protože vypráví o současnosti. O tom, že rádi věříme iluzím. O rodičovské lásce. O osamělosti a boji s pocitem ukřivděnosti. Tahle reportáž by neměla ve vaší knihovně chybět – tím spíše, že jste tu knihovnu pravděpodobně koupili v IKEA.
Když se před několika lety dostaly na veřejnost informace o minulosti Ingvara Kamprada, zakladatele IKEA, o jeho stycích a podpoře švédských fašistů, veřejně vystoupil s prosbou o prominutí, napsal dopis svým zaměstnancům a svou prosbu opakoval v mnoha rozhovorech. Historická reportáž Elisabeth Asbrink A stromy ve Vídeňském lese stále stojí ve Švédsku vyvolala skandál ještě před zveřejněním. „Všichni milují mýty o své historii. Nejvíce se nás dotkne, když někdo na denní světlo vytáhne zapomenuté příběhy spojené s holokaustem a antisemitismem,“ napsal Wojciech Orliński.
524 dopisů, které židovští rodiče posílají svému synovi z Vídně do Švédska, kam ho poslali, aby ho zachránili – jediný z rodiny přežil, ale i v této severské zemi se musel potýkat s antisemitismem. Kniha je trpkým pokusem autorky vyrovnat se s mýtem o Švédsku třicátých let – mýtem o zemi rovnosti, solidarity a pokroku. Přesto však pro ni několik stovek „rasově cizích“ uprchlíků představuje ohrožení společenského blahobytu. Švédský antisemitismu třicátých let není žádným tajemstvím, ale až autorka ukázala, jakými samozřejmými, necitlivými a krutými činy se projevoval. Upozorňuje také na to, do jaké míry se ve švédské, ale nejen ve švédské společnosti, podařilo vytlačit z povědomí zodpovědnost za holokaust. Historická reportáž A stromy ve Vídeňském lese stále stojí je také knihou o současnosti, protože „poukazování na ostudnou minulost nás činí citlivější k dramatům, která se odehrává před našima očima – drama uprchlíků v současném světě“. Rasismus nezemřel, jen změnil jazyk. Pojem „horší rasy“ nahradila „cizí kultura“."
Na stiahnutie
12,10 €
dostupné aj ako:
A vo Viedenskom lese stále stoja stromy
Kniha je trpkým zmierením sa (autorky) s mýtom o Švédsku tridsiatych rokov ako o krajine rovnosti, solidarity a pokroku, pre ktorú však niekoľko stoviek "rasovo cudzích" utečencov predstavuje ohrozenie spoločenského blahobytu. Švédsky antisemitizmus tridsiatych rokov nie je žiadnym tajomstvom, ale až kniha Elisabeth Asbrink ukázala, akými samozrejmými, všeobecne necitlivými a krutými činmi sa prejavoval.
Poukazuje taktiež na to, do akej miery sa švédskej, ale nielen švédskej spoločnosti podarilo vytlačiť z povedomia zodpovednosť za holokaust. A vo Viedenskom lese stále stoja stromy je tiež knihou o súčasnosti, keďže "poukazovanie na hanebnú minulosť prebúdza citlivosť na drámu, ktorá sa odohráva pred našimi očami - drámu utečencov v súčasnom svete". Rasizmus neumrel, len zmenil jazyk. Pojem "horšej rasy" nahradila "cudzia kultúra".
És a Bécsi-erdőben még most is állnak a fák
1939 egy hideg februári reggelén hatvan gyerek áll egy bécsi vasútállomáson. A nácik elől menekülnek Svédországba és a szabadságba. Köztük van, az újságíró Josef és felesége, Elise egyetlen gyermeke: Otto. Szülei a náci Bécsben próbálnak túlélni, és elhatározzák, hogy naponta levelet írnak fiuknak, amíg újra nem találkoznak.
Svédországban Otto napszámos lesz, és tanyáról tanyára jár. 17 évesen a smalandi Kamprad családhoz kerül. A gazda annak ellenére befogadja a zsidó menekültet, hogy ők "Hitler bácsiban" hisznek. Ingvar, a család fia és Otto barátságot kötnek, és Otto lesz az egyik első alkalmazott a fiú új cégében, az IKEA-ban.
Mindez megtörtént.
"Nem ismerjük egymást, bár olvasta a könyvem. Az első találkozásunkkor alig beszélgettünk. Legközelebb együtt ettünk, aztán koncertre mentünk. Ott, azon a mindkettőnk számára idegen helyen, a torzítós gitárok és a basszus hangzavarában kezdett el beszélni. Nem volt könnyű meghallani, mit mond. De közeledett. Valamit cipelt, és a szavakból próbált hidat építeni, hogy napvilágra kerülhessen ez a teher.
Ha megkérdezték volna honnan jött, azt mondaná, Smalandról. Mégis ötszáz levelet nyújt át Bécsből.
Először nem tudom, hogy kellenek-e nekem ezek a levelek.
Aztán már nem is tudok másra gondolni.
Egy nagy, fedeles fehér IKEA-kartondobozban vannak. Már maga ez a tény is a sors iróniája lehet, vagy - ha az ember vevő a pszichológiai értelmezésekre - a hölgy tudatalattijának pontos lenyomata. Vagy talán egyfajta érzékenység megnyilvánulása, esetleg fekete humor.
Otto rendezte össze a leveleket. Azóta senki nem nyúlt hozzájuk, olvasni meg aztán végképp nem olvasta senki őket. De ő, Otto lánya, mégis tudja, mi van bennük. A kötegeket csak az akkurátusan megkötött csomók választották el egymástól.
Régiek ezek a levelek - hetven év hosszú idő? Vagy inkább egy emberöltőnél rövidebb időszak, melynek értéke ugyanúgy megkérdőjelezhető. Nos. A fehér dobozban hevertek, időrendi sorrendben - a fájdalom epicentruma."
Vypredané
11,95 €
12,58 €
1947
Ešte nikdy nebola história tak blízko nás ako v tejto knihe!
Píše sa rok 1947. Len pred dvoma rokmi sa skončila najväčšia katastrofa v ľudskej histórii – druhá svetová vojna. Svet je v troskách a medzi Východom a Západom sa začínajú rozdávať nové karty. Čo z toho bude?
Elisabeth Asbrink napísala fascinujúcu knihu s názvom 1947, ktorej hlavným hrdinom je jediný rok v živote ľudstva. Pred očami čitateľov buduje fascinujúcu mozaiku najrôznejších svetových udalostí, ktoré ovplyvňovali povojnový vývoj sveta a mnohé z nich ovplyvňujú ešte aj našu prítomnosť i budúcnosť. Jej pohľady na minulosť sú ako momenty z fotoalbumu, ktorých dosah bol a je ďalekosiahly.
Európa, Blízky Východ, USA. Všade vzniká nová prítomnosť. Prebieha Norimberský proces i Marshallov plán, OSN funguje už dva roky a zdá sa, že svet ešte stále môže byť lepší a krajší. Dnes, keď už poznáme aj nasledujúcich viac ako sedemdesiat rokov, nám môže historická lektúra Elisabeth Asbrink pomôcť lepšie pochopiť aj našu prítomnosť.
Predaj skončil
9,90 €
dostupné aj ako:
