Julian Barnes strana 3 z 5

V létě roku 1885 dorazili do Londýna tři Francouzi. Tím prvním byl vévoda Edmond de Polignac, typický zlatokop z vyšších francouzských vrstev, který si hodlal najít bohatou americkou manželku. Druhým byl hrabě Robert Montesquiou-Fezensac, průměrný básník a nadšený sběratel kuriozit, který se vždy s někým dohadoval. A tím třetím byl běžný občan s italským jménem: doktor Samuel Pozzi. Lékař, myslitel a vědec. A právě on se stane průvodcem v tomto příběhu. Jaký měl pobyt těch tří ve skutečnosti význam? Barnesův Muž v červeném kabátě je portrétem Belle Époque, oněch krásných časů, kdy byla v Paříži dokončena Eiffelova věž a krásná Sarah Bernhardtová byla na vrcholu kariéry – ale také doby bizarních soubojů, vražd a soudních procesů včetně neblaze proslulé Dreyfusovy aféry.

Nový Barnesův román je příběhem lásky mladého studenta a stárnoucí ženy se všemi důsledky, které přináší životům obou protagonistů. Stejně jako většina autorových románů je rozdělen do tří chronologicky následných částí, v nichž dochází k postupnému odhalování a prohlubování pohledu na osudový vztah. Milostný román na pozadí „drobného obrazu“ britské společnosti 60. let, včetně jejích zakořeněných klišé a prudérnosti. Čte: Viktor Preiss Režie: Petr Gojda Hudba: Beáta Hlavenková Délka nahrávky: 9 hod 23 min 1 mp3 CD

Nový Barnesův román je příběhem lásky mladého studenta a stárnoucí ženy se všemi důsledky, které přináší životům obou protagonistů. Stejně jako většina autorových románů je rozdělen do tří chronologicky následných částí, v nichž dochází k postupnému odhalování a prohlubování pohledu na osudový vztah.

The Man Booker Prize-winning author of The Sense of an Ending takes us on a rich, witty tour of Belle Epoque Paris, via the life story of the pioneering surgeon Samuel Pozzi In the summer of 1885, three Frenchmen arrived in London for a few days' shopping. One was a Prince, one was a Count, and the third was a commoner with an Italian name, who four years earlier had been the subject of one of John Singer Sargent's greatest portraits. The commoner was Samuel Pozzi, society doctor, pioneer gynaecologist and free-thinker - a rational and scientific man with a famously complicated private life. Pozzi's life played out against the backdrop of the Parisian Belle Epoque. The beautiful age of glamour and pleasure more often showed its ugly side: hysterical, narcissistic, decadent and violent, a time of rampant prejudice and blood-and-soil nativism, with more parallels to our own age than we might imagine. The Man in the Red Coat is at once a fresh and original portrait of the Belle Epoque - its heroes and villains, its writers, artists and thinkers - and a life of a man ahead of his time. Witty, surprising and deeply researched, the new book from Julian Barnes illuminates the fruitful and longstanding exchange of ideas between Britain and France, and makes a compelling case for keeping that exchange alive.

Nový Barnesův román je příběhem lásky mladého studenta a stárnoucí ženy se všemi důsledky, které přináší životům obou protagonistů. Stejně jako většina autorových románů je rozdělen do tří chronologicky následných částí, v nichž dochází k postupnému odhalování a prohlubování pohledu na osudový vztah. Milostný román na pozadí „drobného obrazu“ britské společnosti 60. let, včetně jejích zakořeněných klišé a prudérnosti.

Would you rather love the more, and suffer the more; or love the less, and suffer the less? That is, I think, finally, the only real question. First love has lifelong consequences, but Paul doesn't know anything about that at nineteen. At nineteen, he's proud of the fact his relationship flies in the face of social convention. As he grows older, the demands placed on Paul by love become far greater than he could possibly have foreseen. Tender and wise, The Only Storyis a deeply moving novel by one of fiction's greatest mappers of the human heart.

ChcChceli by ste radšej viac ľúbiť a viac aj trpieť, alebo menej ľúbiť a o to menej trpieť? Touto dilemou začína štrnásty román anglického spisovateľa Juliana Barnesa, držiteľa Man Bookerovej ceny za titul Pocit konca. V prvej, druhej aj tretej osobe rozpráva o láske medzi devätnásťročným mladým mužom a štyridsaťosemročnou ženou. Jediný príbeh vychádza v edícii –klad, ktorá je zameraná na kvalitnú súčasnú prekladovú beletriu. eli by ste radšej viac ľúbiť a viac aj trpieť, alebo menej ľúbiť a o to menej trpieť? Touto dilemou začína štrnásty román anglického spisovateľa Juliana Barnesa, držiteľa Man Bookerovej ceny za titul Pocit konca. V prvej, druhej aj tretej osobe rozpráva o láske medzi devätnásťročným mladým mužom a štyridsaťosemročnou ženou.

Chceli by ste radšej viac ľúbiť a viac aj trpieť, alebo menej ľúbiť a o to menej trpieť? Touto dilemou začína štrnásty román anglického spisovateľa Juliana Barnesa, držiteľa Man Bookerovej ceny za titul Pocit konca. V prvej, druhej aj tretej osobe rozpráva o láske medzi devätnásťročným mladým mužom a štyridsaťosemročnou ženou. Jediný príbeh vychádza v edícii -klad, ktorá je zameraná na kvalitnú súčasnú prekladovú beletriu.

Profesor historie prožívá se svou druhou manželkou sladké časy – ale jen do chvíle, než zjistí, čím se dřív živila… Do jejich společného štěstí se začnou vkrádat stíny v podobě Anniných dřívějších milenců a Grahama se zmocňují emoce, jaké dosud nepoznal.

Hukot času je fiktivní historií vztahu ruského skladatele Dmitrije Šostakoviče ke stalinskému systému – a obecně obrazem lidské svobody ve světě, kde je život v područí totalitního režimu. Hlavním motivem je jemná hranice mezi zbabělostí, neutralitou a statečností, která se v takovém světě vytváří – téma pro českého čtenáře a naši historii více než aktuální.

Hukot času je fiktivní historií vztahu ruského skladatele Dmitrije Šostakoviče ke stalinskému systému – a obecně obrazem lidské svobody ve světě, kde je život v područí totalitního režimu. Hlavním motivem je jemná hranice mezi zbabělostí, neutralitou a statečností, která se v takovém světě vytváří – téma pro českého čtenáře a naši historii více než aktuální.

V máji roku 1937 stojí pred výťahom v jednom z leningradských obytných blokov muž s kufríkom, pripravený opustiť a tým aj ochrániť svoju rodinu. Takto začína britský spisovateľ Julian Barnes svoju najnovšiu knihu Sum času/The Noise of Time, ktorej hlavným hrdinom je Šostakovič. Román Šum času je poctou anglického spisovateľa a novinára Juliana Barnesa hudobnému géniovi, konformistovi, hračke v rukách moci a tiež sugestívnym popisom praktík, aké sovietska moc využívala počas najtvrdších rokov kultu osobnosti aj chruščovovského odmäku. Ruský hudobný skladateľ Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič (1906 - 1975), svetoznámy a oceňovaný a zároveň zakazovaný a zatracovaný. Stalinov chránenec, skladateľ, ktorý úspešne reprezentoval totalitnú moc v zahraničí a ktorého tá istá moc trýznila a označovala za nepriateľa ľudu. Šostakovič je ústrednou postavou knihy, ktorá si nenárokuje byť biografiou, ale plnohodnotným románom a ktorá krátko po vydaní vyvolala rozporuplné reakcie medzi muzikológmi a obdivovateľmi Šostakoviča. Kniha v preklade Jána Litváka vychádza vo vydavateľstve Artforum v týždeň 110. výročia narodenia skladateľa a zároveň počas festivalu Konvergencie.

Geoffreymu Braithwaitovi, postaršímu vypravěči Barnesova slavného románu Flaubertův papoušek, se na sklonku života konečně otevře prostor k tomu, aby se oddal dávné zálibě: putování po duchovních i hmotných stopách Gustava Flauberta. Předmětu svého zájmu se tento zachovalý šedesátník, profesí lékař, věnuje s příkladnou oddaností a nelituje peněz ani námahy, aby vrhl světlo i na ten nejpodružnější detail, který se francouzského romanopisce týká. Při veškerém úsilí však zůstává amatérem z přesvědčení, pro něhož přemýšlet o literatuře mnohdy znamená též odhalovat stíny vlastního nitra.

Geoffreymu Braithwaitovi, postaršímu vypravěči Barnesova slavného románu Flaubertův papoušek, se na sklonku života konečně otevře prostor k tomu, aby se oddal dávné zálibě: putování po duchovních i hmotných stopách Gustava Flauberta. Předmětu svého zájmu se tento zachovalý šedesátník, profesí lékař, věnuje s příkladnou oddaností a nelituje peněz ani námahy, aby vrhl světlo i na ten nejpodružnější detail, který se francouzského romanopisce týká. Při veškerém úsilí však zůstává amatérem z přesvědčení, pro něhož přemýšlet o literatuře mnohdy znamená též odhalovat stíny vlastního nitra.

"BARNES' MASTERPIECE." (OBSERVER). In May 1937 a man in his early thirties waits by the lift of a Leningrad apartment block. He waits all through the night, expecting to be taken away to the Big House. Any celebrity he has known in the previous decade is no use to him now. And few who are taken to the Big House ever return. So begins Julian Barnes' first novel since his Booker-winning The Sense of an Ending. A story about the collision of Art and Power, about human compromise, human cowardice and human courage, it is the work of a true master.

Stolek s citrony je sbírka povídek od významného britského prozaika Juliana Barnes, který je i českým čtenářům známý díky knihám jako Flaubertův papoušek, Historie světa v 10 kapitolách či románu Vědomí konce. Za ten získal Barnes v roce 2011 Man Bookerovu cenu. Všechny povídky spojuje vynalézavý styl, jemný smysl pro humor a hluboká vnímavost pro zranitelnost a křehkost mezilidských vztahů. Mají jakési až starosvětské kouzlo. Barnes má vzácný dar vidět pod povrch zdánlivě běžných situací, odhalovat nenápadná dramata, která se mezi lidmi den co den odehrávají.