Julian Barnes strana 5 z 5

Arthur a George vyrastajú v oddelených svetoch vo Veľkej Británii na konci devätnásteho storočia, Arthur v ošumelom, no noblesnom Edinburgu, George na fare v malej staffordshirskej dedine. Arthur sa stane lekárom a potom spisovateľom, neskôr jedným z najslávnejších mužov svojej doby, George naopak, hoci sa svojou usilovnosťou vypracuje na advokáta, zostáva v ústraní a ťažko sa prediera životom. Tí dvaja si nemôžu byť vzdialenejší. Arthur sa vznáša na obláčiku slávy a dokáže si ju užiť, zatiaľ čo George by rád prešiel životom bez povšimnutia druhých, pokiaľ budú rešpektovať pár jeho neškodných zásad. Ale neklame nás pod vplyvom životopisných klišé zrak? Nestojí pred nami v skutočnosti vdovec sužovaný tým, "že miloval, ako najlepšie vedel muž milovať ženu, ktorú nemiluje”? A na druhej strane mladík „mierne nevhodnej" pleti, ktorému tunelové videnie nedovoľuje pochopiť, že sa stal terčom rasovej nenávisti, ktorá mu kladie za vinu neslýchané násilnosti páchané na zvieratách?

Arthur a George vyrastajú v oddelených svetoch vo Veľkej Británii na konci devätnásteho storočia, Arthur v ošumelom, no noblesnom Edinburgu, George na fare v malej staffordshirskej dedine. Arthur sa stane lekárom a potom spisovateľom, neskôr jedným z najslávnejších mužov svojej doby, George naopak, hoci sa svojou usilovnosťou vypracuje na advokáta, zostáva v ústraní a ťažko sa prediera životom. Tí dvaja si nemôžu byť vzdialenejší. Arthur sa vznáša na obláčiku slávy a dokáže si ju užiť, zatiaľ čo George by rád prešiel životom bez povšimnutia druhých, pokiaľ budú rešpektovať pár jeho neškodných zásad. Ale neklame nás pod vplyvom životopisných klišé zrak? Nestojí pred nami v skutočnosti vdovec sužovaný tým, "že miloval, ako najlepšie vedel muž milovať ženu, ktorú nemiluje”? A na druhej strane mladík „mierne nevhodnej" pleti, ktorému tunelové videnie nedovoľuje pochopiť, že sa stal terčom rasovej nenávisti, ktorá mu kladie za vinu neslýchané násilnosti páchané na zvieratách?

Arthur a George vyrastajú v oddelených svetoch vo Veľkej Británii na konci devätnásteho storočia, Arthur v ošumelom, no noblesnom Edinburgu, George na fare v malej staffordshirskej dedine. Arthur sa stane lekárom a potom spisovateľom, neskôr jedným z najslávnejších mužov svojej doby, George naopak, hoci sa svojou usilovnosťou vypracuje na advokáta, zostáva v ústraní a ťažko sa prediera životom. Tí dvaja si nemôžu byť vzdialenejší. Arthur sa vznáša na obláčiku slávy a dokáže si ju užiť, zatiaľ čo George by rád prešiel životom bez povšimnutia druhých, pokiaľ budú rešpektovať pár jeho neškodných zásad. Ale neklame nás pod vplyvom životopisných klišé zrak? Nestojí pred nami v skutočnosti vdovec sužovaný tým, "že miloval, ako najlepšie vedel muž milovať ženu, ktorú nemiluje”? A na druhej strane mladík „mierne nevhodnej" pleti, ktorému tunelové videnie nedovoľuje pochopiť, že sa stal terčom rasovej nenávisti, ktorá mu kladie za vinu neslýchané násilnosti páchané na zvieratách?

Co začíná jako román o mladé dívce vyrůstající na anglickém venkově během druhé světové války, se proměňuje v příběh úchvatného a rozmanitého života. Neobvyklá a sympatická hrdinka Jean se provdá a po dvaceti letech opustí svého manžela krátce předtím, než se jim narodí syn. Ve středním věku se spřátelí se synovou přítelkyní, která se ji marně snaží svést. Když Jean oslaví sté narozeniny, vzpomíná na mladého pilota bojového letounu a jeho vyprávění o tom, jak létal ke slunci. Jean našla odpovědi na všechny otázky svého dlouhého života, ale proč byl pilot fascinovaný pohledem do slunce, jí až dosud unikalo.

Christopher and Toni found in each other the perfect companion for that universal adolescent pastime: smirking at the world as you find it. In between training as flaneurs and the grind of school they cast a cynical eye over their various dislikes: parents with their lives of spotless emptiness, Third Division (North) football teams, God, commuters and girls, and the inhabitants of Metroland, the strip of suburban dormitory Christopher calls home. Longing for real life to begin, we follow Christopher to Paris in time for les evenements of 1968, only to miss it all in a haze of sex, French theatre and first love, leading, to Toni's disappointment, back to Metroland.

Ti dva si nemohou být vzdálenější. Arthur Conan Doyle právě slavnostně vzkřísil z mrtvých Sherlocka Holmese a převzal šlechtický titul, kdežto George Edalji je jako provinční advokát a životní zelenáč zahloubán do práva odtrženého od jeho vykonavatelů. Arthur pluje na obláčku slávy a dovede si ji užít, zatímco George by rád prošel životem bez povšimnutí druhých, pokud budou respektovat pár jeho neškodných zásad. Ale neklame nás pod vlivem životopisných klišé zrak? Nestojí před námi ve skutečnosti vdovec sužovaný tím `že miloval, jak nejlépe může muž milovat ženu, kterou nemiluje`? A na druhé straně mladík „poněkud nevhodné` pleti, jehož tunelové vidění nedovoluje pochopit, že se stal terčem rasové nenávisti, která mu klade za vinu neslýchané násilnosti páchané na zvířatech?

Ti dva si nemohou být vzdálenější. Arthur Conan Doyle právě slavnostně vzkřísil z mrtvých Sherlocka Holmese a převzal šlechtický titul, kdežto George Edalji je jako provinční advokát a životní zelenáč zahloubán do práva odtrženého od jeho vykonavatelů. Arthur pluje na obláčku slávy a dovede si ji užít, zatímco George by rád prošel životem bez povšimnutí druhých, pokud budou respektovat pár jeho neškodných zásad. Ale neklame nás pod vlivem životopisných klišé zrak? Nestojí před námi ve skutečnosti vdovec sužovaný tím `že miloval, jak nejlépe může muž milovat ženu, kterou nemiluje`? A na druhé straně mladík „poněkud nevhodné` pleti, jehož tunelové vidění nedovoluje pochopit, že se stal terčem rasové nenávisti, která mu klade za vinu neslýchané násilnosti páchané na zvířatech?

Winner of the Man Booker Prize for Fiction 2011. Arthur and George grow up worlds and miles apart in late nineteenth-century Britain: Arthur in shabby-genteel Edinburgh, George in the vicarage of a small Staffordshire village. Arthur becomes a doctor, and then a writer; George a solicitor in Birmingham. Arthur is to become one of the most famous men of his age, George remains in hardworking obscurity. But as the new century begins, they are brought together by a sequence of events which made sensational headlines at the time as The Great Wyrley Outrages. With a mixture of detailed research and vivid imagination, Julian Barnes brings to life not just this long-forgotten case, but the inner workings of these two very different men. This is a novel in which the events of a hundred years ago constantly set off contemporary echoes, a novel about low crime and high spirituality, guilt and innocence, identity, nationality and race. Most of all it is a profound and moving meditation on the fateful difference between what we believe, what we know and what we can prove.

Graham Hendrick, an historian, has left his wife Barbara for the vivacious Ann, and is more than pleased with his new life. Until, that is, the day he discovers Ann's celluloid past as a mediocre film actress. Soon Graham is pouncing on old clues, examining her books for inscriptions from past lovers, frequenting cinemas and poring over the bad movies she appeared in. It's not that he blames Anne for having a past before they met, but history has always mattered to him...

V boha nevěřím, ale někdy mi schází, přiznává se na úvod svého jedenáctého románu Julian Barnes. Shrnuje tím vlastní zkušenost někdejšího ateisty a nynějšího agnostika, který si uvědomuje, za jak početný tábor příslušníků sekularizované éry promlouvá , když se před čtenáři zpovídá ze svého strachu z umírání a ze smrti. Jeho nejnovější meditace na téma lidské konečnosti má podobu rozsáhlého románového eseje rozebírajícího téma z hlediska rozumu a pragmatičnosti, ale připouštějícího si i tabuizovan ou hrůzu z neznámého. Román je zároveň obřím a famózním rejstříkem lidské zkušenosti se smrtí, jejíž místo v novověkých dějinách hledá a dokládá na příkladech ze sklonku života předních spisovatelů a dalších veřejných činitelů. Není však vskutku žádn ý důvod k obavám: autor při tom dovede být zábavný i něžný, moudrý i mrazivý, předvádí bytostné frankofilství a účtuje s ostrovními předsudky. Jeho příspěvek o podstatě našeho konce znovu potvrzuje, proč autor patří k nejlepším anglickým stylistům. Julian Barnes (1946), prozaik, novinář a překladatel, držitel řady významných evropských literárních cen, proslul např. díly Flaubertův papoušek a Historie světa v 10 1 kapitolách.

This is the most enjoyable of all Barnes's books." "

Shortlisted for the Man Booker Prize for Fiction. As every schoolboy knows, you can fit the whole of England on the Isle of White. Grotesque, visionary tycoon Sir Jack Pitman takes the saying literally and does exactly that. He constructs on the island 'The Project', a vast heritage centre containing everything 'English', from Big Ben to Stonehenge, from Manchester United to the white cliffs of Dover. The project is monstrous, risky, and vastly successful. In fact, it gradually begins to rival 'Old' England and even threatens to supersede it. One of Barnes's finest and funniest novels, England, England calls into question the idea of replicas, truth vs fiction, reality vs art, nationhood, myth-making, and self-exploration.

V boha nevěřím, ale někdy mi schází, přiznává se na úvod svého jedenáctého románu Julian Barnes. Shrnuje tím vlastní zkušenost někdejšího ateisty a nynějšího agnostika, který si uvědomuje, za jak početný tábor příslušníků sekularizované éry promlouvá , když se před čtenáři zpovídá ze svého strachu z umírání a ze smrti. Jeho nejnovější meditace na téma lidské konečnosti má podobu rozsáhlého románového eseje rozebírajícího téma z hlediska rozumu a pragmatičnosti, ale připouštějícího si i tabuizovan ou hrůzu z neznámého. Román je zároveň obřím a famózním rejstříkem lidské zkušenosti se smrtí, jejíž místo v novověkých dějinách hledá a dokládá na příkladech ze sklonku života předních spisovatelů a dalších veřejných činitelů. Není však vskutku žádn ý důvod k obavám: autor při tom dovede být zábavný i něžný, moudrý i mrazivý, předvádí bytostné frankofilství a účtuje s ostrovními předsudky. Jeho příspěvek o podstatě našeho konce znovu potvrzuje, proč autor patří k nejlepším anglickým stylistům. Julian Barnes (1946), prozaik, novinář a překladatel, držitel řady významných evropských literárních cen, proslul např. díly Flaubertův papoušek a Historie světa v 10 1 kapitolách.

In the summer of 1885, three Frenchmen arrived in London for a few days' shopping. One was a Prince, one was a Count, and the third was a commoner, who four years earlier had been the subject of one of John Singer Sargent's greatest portraits. The commoner was Samuel Pozzi, society doctor, pioneer gynaecologist and free-thinker - a scientific man with a famously complicated private life. Pozzi's life played out against the backdrop of the Parisian Belle Epoque. The beautiful age of glamour and pleasure more often showed its ugly side: hysterical, narcissistic, decadent and violent, with more parallels to our own age than we might imagine.