John Barth

Kniha Na konci cesty (1958) bývá v díle amerického spisovatele Johna Bartha zařazována do existencialistické fáze, jež předcházela autorovu radikálnímu přestupu k vyhroceným postmoderním postupům. Hlavní hrdina novely Jacob Horner na radu doktora uniká před svou nerozhodností a nihilismem tak, že si v určitých životních momentech nasazuje masky: Před školním výborem se chová jako idealistický a práci oddaný učitel, jindy hraje nezodpovědného mladého muže či nevědomky napodobuje svého racionálního kolegu Joea Morgana. Hraní rolí ovšem není bez nebezpečí nevyhnutelným důsledkem je zaplétání se do mezilidských vztahů a odtažitý a cynický Jacob se náhle ocitá v komplikované situaci milostného trojúhelníku. Dává se unést přijímanou rolí a ztrácí vědomí vlastního já, což následně příběh nasměruje k tragickému konci. V jádru ironií prosyceného vyprávění tak stojí zdánlivá nemožnost rozhodovat se pro správné konání ve světě, jenž postrádá absolutní hodnoty.

,,Nihilistická komedie,, Plovoucí opera, debut slavného amerického romanopisce Johna Bartha, se zabývá neobvyklým milostným trojúhelníkem a destruktivním účinkem abnormálně aktivního intelektu na vlastní život i okolí. Právník Todd Andrews žije sám v hotelu, potrpí si na drahé obleky a whisky, kouří doutníky a užívá si intimní přátelství s manželkou svého nejlepšího kamaráda. Tvrdí o sobě, že není filozof, přesto své excentrické názory rád aplikuje na vlastní život a životy druhých lidí, a to často s neradostnými následky. Důkladným zkoumáním klíčových událostí svého života ve snaze dobrat se důvodů, jež k nim vedly, dochází k přesvědčení, že neexistují žádné absolutní hodnoty ani racionální příčiny a život je řízen jen sledem nahodilých incidentů. V důsledku toho se jednoho červnového rána roku 1937 rozhodne spáchat sebevraždu, protože život a smrt jsou rovnocenně nemotivovány, a důvody žít jsou tedy stejně neobhajitelné jako důvody zemřít.