Dominik Bartoš

Básnický proud mezi češtinou a polštinou. Jeden břeh, jedna řeka, jedna chvíle. Pro jednou máme jeden druhého. Téma domova, téma míst. Je to něco vzadu. Dávná vzpomínka, která se nezhmotnila. Jazyky a těla smýváme pod vodou, abychom se nepodvedli. Aby nám stačila jen ona, učíme se nedotýkat. Aby nám stačilo, že druhý existuje. Jednou tady, navždy jinde. Falešní přátelé, zrádná slova. Přijdeme, odejdeme. Kniha vznikla na autorově rezidenčním pobytu ve Wrocławi v rámci projektu Second city.

Co všechno unese na svých bedrech muž sotva dospělý? Roli otce? Bolest působenou okolím i sebetrýzněním, nikdy nekončící strach o něco nebo někoho? Křižovatky vedoucí k životu přinejmenším na hranici zákona? Pobyt v psychiatrické léčebně? Soustavné vyrovnávání se s tím, že právě on je ten, kdo konstantně přináší zklamání svým nejbližším? Rebel bez příčiny, nezodpovědný rozsévač svých genů, zamilovaný lehkomyslný floutek zříkající se odpovědnosti, drogový dealer závislý na alkoholu, bůh pomsty, jemuž přál osud, pokorný mladý muž, který by dal svůj život za to, aby mohl vrátit čas, člověk, jenž si musel projít katarzí, aby získal druhou šanci. To vše jsou tváře hlavního hrdiny strhující prózy. Neúnavně variujícím se motivem je pád na dno a implicitně trvale přítomné i když mnohokrát nevydařené úsilí o snesitelnější existenci a o lepší já. V syrovém příběhu, který velmi otevřeně a autenticky přibližuje scény brutality, autor bez zábran odhaluje život z lokálního drogového průmyslu. Jediné, co ho drží nad vodou, je láska, ale i ta vezme za své. Život pro něj ztrácí veškerou cenu a samota se zdá být bezedná. Jak si s tím vším protagonista poradí, se můžete dočíst v autobiografickém románu Dominika Bartoše Příběhy obyčejného znovuzrození.