Charles Baudelaire strana 2 z 2

Dvojjazyčné vydání výboru básní Charlese Baudelaira v překladu Jana Mariuse Tomeše doplněné málo známými pastely Bohuslava Reynka. Vydání básní v překladu Jana M. Tomeše vychází poprvé.

The Flowers of Evil, which T.S. Eliot called the greatest example of modern poetry in any language, shocked the literary world of nineteenth century France with its outspoken portrayal of lesbian love, its linking of sexuality and death, its unremitting irony, and its unflinching celebration of the seamy side of urban life. Including the French texts and comprehensive explanatory notes to the poems, this extraordinary body of love poems restores the six poems originally banned in 1857, revealing the richness and variety of the collection.

Én nem feledtem el a város közelében - Én nem feledtem el a város közelében,/ Hol állt fehér tanyánk törpén, de csöndbe szépen;/ Ott kis kopott lugas rejtette az avitt/ Gipsz Vénusz, s Pomona mezitlen bájait./ És esténként a nap csobogo tüzben égve,/ Mig az ablakon megtört a büszke kéve,/ Nézte, mint tágranyilt, kiváncsi égi szem,/ Hogy folyik vacsoránk hosszan és csöndesen,/ S rezgett a bö sugarviasz viszfenye enyhén/ Az olcsó abroszon, a függöny tarka selymén - (Tóth Árpád fordítása)

Oeuvre d'un poète partagé entre ses propres contradictions, qui s'inspira autant de la réalité que de l'idéal abstrait en célébrant des faits immondes et a priori sans valeur. Cette édition comporte les projets de préfaces et d'épilogues de Baudelaire, et des annexes pour éclairer la genèse du recueil qui connut trois éditions successives en 1857, 1861 et 1868.

Po dlouhé době, kdy měli čtenáři k dispozici pouze neúplný výběr Květů zla v překladu Vítězslava Nezvala, vychází nyní kompletní Baudelairova sbírka ve vynikajícím překladu Svatopluka Kadlece. Sbírku tvoří šest částí: Spleen a ideál, Pařížské obrazy, Víno, Květy zla, Vzpoura a Smrt a dále doplňky pod názvem Tříšť, obsahující části: Galanterie, Epigrafy, Rozmanité básně a Buffonerie. Nejslavnější Baudelairova sbírka, v níž je zobrazen člověk rozpolcený mezi hrůzou před životem a extází z jeho kr ásy, je literárním odkazem výstředního autora, který je nepřítelem každé prostřednosti a všednosti. Baudelaire i jeho vydavatel byli stíhání za urážku náboženské mravnosti i veřejné morálky, řada básní nesměla být uveřejněna vůbec, nakonec bylo zakázáno knihu vydávat. Dodnes jsou Květy zla považovány za nejoriginálnější sbírku 19. století díky tématům, kterým se do té doby literatura vyhýbala.

A kötet teljes egészében tartalmazza Baudelaire két legjelentősebb költői művét, A romlás virágai-t és A fájó Párizs-t.

Květy zla byly ve své době skandálním dílem, které kvůli často nemravnému a pohoršujícímu obsahu dostalo svého autora až před soud. Baudelaire zde vyjadřuje své zklamání ze světa rozehráváním temných tónů lidské duše a odhalováním věcí, od kterých se lidé raději odvracejí. Představuje i svou poetiku, která upřednostňuje dokonalou, hladkou a odtažitou krásu před přirozeností, jež ve francouzské dekadentní a symbolistické literatuře rezonovala ještě dlouhá desetiletí. Dílo neskutečně náročné po obsahové i formální stránce se stalo těžkým oříškem pro řadu českých překladatelů, zde jej po dlouhé době, kdy sbírka byla dostupná pouze jako neúplný výběr, přinášíme v kompletním převodu Svatopluka Kadlece.

„Az emberi lélek tele van szenvedélyekkel; csordultig tele – hogy egy újabb elcsépelt kifejezéssel éljek -, ám ez a szerencsétlen lélek, melynek természetes romlottsága éppoly nagy, mint váratlan, szinte hihetetlen képessége a jóságra és a legdicsőbb erényekre, bővelkedik ellentmondásokban, amelyek lehetővé leszik hogy e túláradó szenvedély egy részét rosszra használja. A lélek azonban soha nem érzi úgy, hogy teljes egészében eladná magát. Önhittségében megfeledkezik arról, hogy olyasvalakivel játszik, aki ravaszabb és erősebb nála, és hogy a Rossz Szelleme, ha csak egyetlen hajszálát nyújtja is neki, nyomban megkaparintja az egész fejét. A látható természet látható ura (az emberről beszélek) a gyógyszerészet, az erjesztett italok révén akart tehát mennyországot teremteni, hasonlóan ahhoz az eszelőshöz, aki vászonra festett és tartóvázra erősített díszletekkel próbálja helyettesíteni a valódi bútorokat és az igazi kerteket.”

Tej, čo prešla popri mne je výnimočný dvojjazyčný výber z diela Charlesa Baudelaira v preklade Ľubomíra Feldeka s pôsobivými ilustráciami od Kataríny Vavrovej. Výber chce sprítomniť jedného z najväčších francúzskych básnikov, významného predstaviteľa svetovej moderny. V roku 1857 Baudelaira hnali za jeho básne pred súd, lebo verejnosť poburovali, no v súčasnosti žasneme nad nespornou umeleckou hodnotou jeho poézie. Dnes si aj jeho Zdochlinu už vieme prečítať ako nádhernú ľúbostnú báseň, ktorá vôbec nie je taká cynická, ako vyzerá na prvý pohľad. Súčasťou knihy je prehľad dramatického života Charlesa Baudelaira, ako aj komentár k niektorým jeho básňam a pútavá úvaha Môj Baudelaire z pera Ľubomíra Feldeka.

Én nem feledtem el a város közelében - Én nem feledtem el a város közelében,/ Hol állt fehér tanyánk törpén, de csöndbe szépen;/ Ott kis kopott lugas rejtette az avitt/ Gipsz Vénusz, s Pomona mezitlen bájait./ És esténként a nap csobogo tüzben égve,/ Mig az ablakon megtört a büszke kéve,/ Nézte, mint tágranyilt, kiváncsi égi szem,/ Hogy folyik vacsoránk hosszan és csöndesen,/ S rezgett a bö sugarviasz viszfenye enyhén/ Az olcsó abroszon, a függöny tarka selymén - (Tóth Árpád fordítása)

Výběr z „Květů zla“ (Les fleurs du mal, 1867) legendárního francouzského básníka Charlese Baudelaira vychází ke 200. výročí narození autora v novém českém překladu. V bibliofilské úpravě a dvojjazyčném vydání (francouzský originál a české přebásnění) provází původními ilustracemi Juliána Chomová. V příloze překladatel Petr Krul některé básně komentuje, uvádí osudy prvních vydání „Květů zla“, seznam všech českých překladů od časů Vrchlického k poslednímu úplnému vydání v roce 1986. V seznamu přeložených básní podle francouzských názvů jsou uvedeni všichni další překladatelé a různý způsob, který ve svém pojetí zvolili, jen dokresluje bohatství moderní češtiny. Kniha je vhodným dárkem pro milovníky krásných knížek.

Stěžejní dílo francouzského básníka Charlese Baudelaira (1821–1867). Tento reprezentativní výbor, anotovaný a komentovaný překladatelem Jiřím Pelánem je snahou o novou překladovou verzi Baudelairových básní v návaznosti na předchozí pokusy.