% Zľavy na hry %

Michal Bauer

autor

Automatická madona


Skupina Ra patří společně se Skupinou 42 k nejvýznamnějším literárně-výtvarným seskupením v české kultuře 40. let 20. století. Její tvorbě přitom dosud nebyla věnována soustavná pozornost, a schází tedy monografie syntetizující recepci této skupiny. Přítomná edice nabízí reprezentativní výbor z básnické tvorby Skupiny Ra a Edice Ra (zastoupeni jsou autoři jako Zdeněk Šel, Ludvík Kundera, Zdeněk Lorenc, Otta Mizera). Připomenuty tak jsou stěžejní sborníky 40. let – Roztrhané panenky, A zatím co válka a stejnojmenný sborník Skupina Ra. Ediční část doplňuje výtvarný doprovod, který nabízí souhrn relevantních děl Václava Zykmunda, Josefa Istlera, Bohdana Laciny, Viléma Reichmanna, Václava Tikala či Miloše Korečka. Antologii jako u ostatních svazků ediční řady Skrytá moderna uvádí studie: zde z pera literárního historika Michala Bauera, který se tvorbě Skupiny Ra už věnoval v předmluvách a doslovech ke knihám Zdeňka Lorence Pít z kterékoliv strany, Nocležna pro romantismy a Kontinent nikoho.
Na sklade 1Ks
26,74 € 28,15 €

II. sjezd Svazu československých spisovatelů 22.–29. 4. 1956 (protokol)


Poúnorový Svaz československých spisovatelů (SČSS), nahrazující zrušené organizace typu Syndikát českých spisovatelů, Kruh moravských spisovatelů či Spolek slovenských spisovateľov, byl ustaven na svém prvním sjezdu v březnu 1949. Nejvyšším orgánem Svazu byl sjezd, který se měl konat každé tři roky, avšak nikdy za dobu existence SČSS nebylo toto usnesení naplněno. Zejména v důsledku politických událostí první poloviny 50. let bylo konání II. sjezdu několikrát odloženo; uskutečnil se až na jaře 1956, tedy po klíčovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, na němž došlo k vyslovení některých kritických reflexí nedávné sovětské minulosti, mírnému poukázání na několik projevů kultu osobnosti, který byl ztotožňován s J. V. Stalinem, a alespoň částečnému uvolnění i v kulturním životě. Na rozdíl od prvního sjezdu SČSS i sjezdů následujících (III. v roce 1963 i legendární IV. v roce 1967, který bývá označován za počátek tzv. pražského jara) se ale protokoly z tohoto spisovatelského setkání dosud nedočkaly souborného knižního vydání. Edice literárního historika Michala Bauera tak poprvé zpřístupňuje všechny referáty (i nepřednesené) a diskusní vystoupení na tomto sjezdu. Východiskem pro ni se staly především stenografické záznamy uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Ty editor konfrontuje s přetisky v dobových periodikách (zejména v Literárních novinách), s interními sjezdovými brožurkami, jež obsahují hlavní referáty, a s dochovanými záznamy v archivu někdejšího Československého rozhlasu. Toto srovnání ukazuje, že v Literárních novinách byly otištěny výtahy, výňatky a cenzurované texty, takže ti literární historikové, kteří z nich vycházeli jako ze základního sjezdového zdroje/pramene, přistupovali k dějinám ve zkreslené podobě. Poprvé se tak ke čtenářům dostávají referáty a diskusní příspěvky v autentické podobě. Sjezd je spojován s pokusem spisovatelů o nalomení dogmatismu první poloviny 50. let, včetně vystoupení proti cenzuře a perzekuci některých spisovatelů: v tomto kontextu bývají obvykle připomínány zejména diskusní příspěvky Františka Hrubína a Jaroslava Seiferta. Knihu doplňují dobové fotografie ze sjezdového jednání a fotodokumentace související se spisovatelským sjezdem, jmenný rejstřík a stať upozorňující na základní souvislosti sjezdových vystoupení. - Vychází za podpory GA ČR v rámci grantového projektu: Kodifikace a variace ideologicko-estetické normy v české literatuře 50. let 20. století.
Na stiahnutie
9,12 €

Děti z Lugasy


Ugandský život očima mladých českých učitelů. "Zpřístupnění vzdělání širokým vrstvám vidíme jako hlavní cestu z africké chudoby. Není sice krátká a neproběhne skokově, ale je nejkratší, protože je úzce propojená s lidmi. Nejde pouze o fakt, že vzdělání zvyšuje příjem Afričanů, protože lidé pracují produktivněji. Za ještě důležitější považujeme vliv vzdělání na chtěný počet dětí, na schopnosti začlenit budoucnost do svého rozhodování a aktivněji přistupovat k životu. To je koření, bez něhož se udržitelný růst neobejde."
Vypredané
6,65 € 7,00 €

Ideologie a paměť


Soubor literárněhistorických studií zabývajících se dobou přelomu 40. a 50. let 20. století.
Vypredané
9,78 € 10,29 €

Souvislosti labyrintu


Kodifikace ideologicko-estetické normy v české literatuře 50. let 20. století Kniha literárního historika Michala Bauera přibližuje konstituování ideologicko-estetické normy v české literatuře na přelomu 40. a 50. let minulého století. Bauer ve své studii sleduje strategie moci i strategie obrany vůči normativnímu mocenskému přístupu, uplatňovanému vedoucími představiteli politiky a kulturní fronty. Úvodní text je zaměřen na projevy tohoto tlaku v české literatuře po roce 1945, které vyvrcholily plenární schůzí Svazu československých spisovatelů 22. 1. 1950. V následující části je interpretován význam zmíněné schůze a její vliv na další literární i obecně kulturní události v Československu 50. let. Zvláštní pozornost je věnována nechvalně proslulému Štollovu referátu, vydanému knižně v upravené podobě pod názvem Třicet let bojů za českou socialistickou poezii (1950), i jeho „první aplikaci“ v podobě navazujícího referátu Jiřího Taufera – oba texty se na dlouhou dobu staly mezníky v české kultuře. Poslední, ediční část knihy přináší unikátní archivní přepis stenografického zápisu schůze v nekrácené verzi. Díky monografii Souvislosti labyrintu se čtenáři poprvé seznámí s průběhem schůze, která významně předurčila tuzemskou literaturu nejen 50. let, ale i následujícího období. Knihu doplňují fotografické přílohy, dobové archivní dokumenty, ukázky z rukopisných textů. – Vychází za podpory GA ČR v rámci grantového projektu: Kodifikace a variace ideologicko-estetické normy v české literatuře 50. let 20. století.
Vypredané
20,05 € 21,10 €

II. sjezd Svazu československých spisovatelů


Poúnorový Svaz československých spisovatelů (SČSS), nahrazující zrušené organizace typu Syndikát českých spisovatelů, Kruh moravských spisovatelů či Spolek slovenských spisovateľov, byl ustaven na svém prvním sjezdu v březnu 1949. Nejvyšším orgánem Svazu byl sjezd, který se měl konat každé tři roky, avšak nikdy za dobu existence SČSS nebylo toto usnesení naplněno. Zejména v důsledku politických událostí první poloviny 50. let bylo konání II. sjezdu několikrát odloženo; uskutečnil se až na jaře 1956, tedy po klíčovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, na němž došlo k vyslovení některých kritických reflexí nedávné sovětské minulosti, mírnému poukázání na několik projevů kultu osobnosti, který byl ztotožňován s J. V. Stalinem, a alespoň částečnému uvolnění i v kulturním životě. Na rozdíl od prvního sjezdu SČSS i sjezdů následujících (III. v roce 1963 i legendární IV. v roce 1967, který bývá označován za počátek tzv. pražského jara) se ale protokoly z tohoto spisovatelského setkání dosud nedočkaly souborného knižního vydání. Edice literárního historika Michala Bauera tak poprvé zpřístupňuje všechny referáty (i nepřednesené) a diskusní vystoupení na tomto sjezdu. Východiskem pro ni se staly především stenografické záznamy uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Ty editor konfrontuje s přetisky v dobových periodikách (zejména v Literárních novinách), s interními sjezdovými brožurkami, jež obsahují hlavní referáty, a s dochovanými záznamy v archivu někdejšího Československého rozhlasu. Toto srovnání ukazuje, že v Literárních novinách byly otištěny výtahy, výňatky a cenzurované texty, takže ti literární historikové, kteří z nich vycházeli jako ze základního sjezdového zdroje/pramene, přistupovali k dějinám ve zkreslené podobě. Poprvé se tak ke čtenářům dostávají referáty a diskusní příspěvky v autentické podobě. Sjezd je spojován s pokusem spisovatelů o nalomení dogmatismu první poloviny 50. let, včetně vystoupení proti cenzuře a perzekuci některých spisovatelů: v tomto kontextu bývají obvykle připomínány zejména diskusní příspěvky Františka Hrubína a Jaroslava Seiferta. Knihu doplňují dobové fotografie ze sjezdového jednání a fotodokumentace související se spisovatelským sjezdem, jmenný rejstřík a stať upozorňující na základní souvislosti sjezdových vystoupení. - Vychází za podpory GA ČR v rámci grantového projektu: Kodifikace a variace ideologicko-estetické normy v české literatuře 50. let 20. století.
Vypredané
17,86 € 18,80 €

Kovářovi žáci


Katalog k výstavě Kovářovi žáci. Historie zlínské VŠUP 1959-2011, která probíhala ve dnech 24. 2.-31. 3. 2012, přibližuje etapu fungování detašovaných ateliérů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Toto období rokem 2011 přestěhováním ateliéru Design výrobků I a Design výrobků II do Prahy skončilo. Nedávno uzavřená historie vybízí k hledání stop, které škola, její absolventi a pedagogové za více než půlstoletí svého působení zanechali a zanechávají. Katedra, výjimečná svou návazností na Školu umění, jež ve městě fungovala v rámci firmy Baťa už od roku 1939, prošla za uplynulých padesát dva let mnoha proměnami. Zde se průmyslový design začlenil mezi ostatní vysokoškolské disciplíny uměleckého druhu. Z designu strojů a nástrojů dospěl až do podoby autorského konceptuálního designu na hranici volného umění, od designu chápaného jako služba společnosti a prostředek pro budování světlých zítřků až ke kriticky zaměřenému designu reagujícímu na svět reklamy, konzumu, řešícímu otázky ekologie.
Vypredané
6,70 € 7,05 €

Doteky/Touches


Katalog u příležitosti výstavy v galerii Dolmen.
Vypredané
6,70 € 7,05 €