Jan Bažant

Soubor případových studií předních odborníků k podobám jednoho z nejvýznamnějších antických božstev. Řeckou Afroditu, kterou Římané znali jako Venuši, studie analyzují z různých úhlů. Chronologicky obsahují období od antiky až po současnost a vedle historických témat se zabývají i současným uměním a divadelní praxí. Na projektu se podíleli badatelé z různých oborů: klasické archeologie, klasické filologie, religionistiky, dějin umění, divadelní a hudební vědy. Publikace vychází z vědecké konference Afrodita včera a dnes pořádané dne 22. září 2021. Konference navazovala na výstavu Afrodita dnes, kterou pořádala Akademie věd České republiky a Spolek grafických umělců Hollar ve výstavní síni Věda a umění.

Řecké mýty spoluvytvářely západní kulturu a dodnes ovlivňují způsob, jak myslíme. Běžně říkáme, že někdo má oidipovský komplex, narcistickou poruchu nebo otevřel Pandóřinu skříňku. Olympští bozi a řečtí hrdinové jsou stále okolo nás. Majestátní sochy Poseidonů stojí na kašnách, hrůzné tváře Medúz chrání důležité stavby, v zahradách nahé Afrodíty vystupují z lázně a svalnatí Herkulové zabíjejí nestvůry kyjem. V literárních dílech a divadelních hrách inspirovaných řeckými mýty nacházíme vše, co milujeme - následováníhodné vzory i odstrašující příklady, úvahy o smyslu života, záhady, dobrodružství, intriky, erotiku i humor. V knize rozdělené do dvou svazků, jež zahrnou všechny řecké mýtické příběhy, které se nám dochovaly, vyprávějí o svých osudech nesmrtelní i smrtelní protagonisté. Jakkoli je toto pojetí známých mýtů nové, vychází důsledně z antických pramenů a jeho cílem je představit čtenářům v úplnosti úžasný svět, v němž lidé žili společně s řeckými bohy. První díl zahrnuje mýty o vzniku světa, bozích a lidech. Druhý připravovaný díl obsáhne řecké eposy, počínaje tím o Perseovi a konče trójskou válkou.

Řecké mýty spoluvytvářely západní kulturu a dodnes ovlivňují způsob, jak myslíme. Běžně říkáme, že někdo má oidipovský komplex, narcistickou poruchu nebo otevřel Pandóřinu skříňku. Olympští bozi a řečtí hrdinové jsou stále okolo nás. Majestátní sochy Poseidonů stojí na kašnách, hrůzné tváře Medúz chrání důležité stavby, v zahradách nahé Afrodíty vystupují z lázně a svalnatí Herkulové zabíjejí nestvůry kyjem. V literárních dílech a divadelních hrách inspirovaných řeckými mýty nacházíme vše, co milujeme - následováníhodné vzory i odstrašující příklady, úvahy o smyslu života, záhady, dobrodružství, intriky, erotiku i humor. V knize rozdělené do dvou svazků, jež zahrnou všechny řecké mýtické příběhy, které se nám dochovaly, vyprávějí o svých osudech nesmrtelní i smrtelní protagonisté. Jakkoli je toto pojetí známých mýtů nové, vychází důsledně z antických pramenů a jeho cílem je představit čtenářům v úplnosti úžasný svět, v němž lidé žili společně s řeckými bohy. První díl zahrnuje mýty o vzniku světa, bozích a lidech. Druhý připravovaný díl obsáhne řecké eposy, počínaje tím o Perseovi a konče trójskou válkou.

Tato monografie vychází z potřeby definovat a ohledat území, ve kterém se nachází loutka a loutkové divadlo ve vztahu k současnému postmediálnímu diskursu. V následujících kapitolách se setkávají přístupy teoretické i praktické v záměru představit co nejširší úhel pohledu na současný vztah technologie, loutky, magie k našemu světu. Příspěvky od jednotlivých autorů jsou prokládány vybranými pasážemi z přepisů diskusí na tematických seminářích, které probíhaly online v pandemických letech 2020–2021.

Ztvárnění antických mýtů jsou dnes pro většinu lidí nesrozumitelná. A to je škoda. Cílem této knihy je, aby neohrožený Perseus, hrůzná Medusa, obětavá Danae, krásná Andromeda a tajemný Pegas znovu promluvili. Publikace ovšem není určena pouze odborníkům, její text je v podstatě komentářem k autentickým pramenům – textům a především k pěti stům typických zobrazení Perseova mýtu. Na zadní straně obálky je fotografie antické římské gemy s hlavou Medusy, která s největší pravděpodobností pochází zesbírky Karla IV. Patří ke vzácným předmětům, o nichž můžeme říci, že je český král a císař římský měl v ruce, pozorně si je prohlížel a přemýšlel o nich. Tyto úvahy ovlivnily podobu koruny římského krále, která vznikla v Praze roku 1349. Proč do její výzdoby Karel IV. začlenil antické gemy s hlavami Medusy? Co pro něj tato zobrazení znamenala a jak si mýtus o Meduse vykládal? To jsou otázky, na které tato monografie hledá odpovědi. Chce čtenářům ukázat, že všechna zobrazení Persea a Medusy – obrazy, reliéfy i sochy – v kultuře poantické Evropy jsou stejně pozoruhodná jako vznik a vývoj tohoto mýtu ve starověkém Řecku. Čtenáři se v předkládané knize mohou podrobně seznámit s vývojem gramatiky a slovníku těchto zobrazení od antiky až po současnost. Nejstarší památky jsou z 2. tisíciletí před Kristem, nejmladší je ze současnosti – a tato díla pocházejí nejen z celé Evropy, ale i z Předního východu či Severní Ameriky. Mezi vybranými obrazy a sochami inspirovanými Perseovým mýtem jsou i nejvýznamnější zobrazení, která vznikla v českých zemích. A proč právě mýtus o Perseovi? Od svého vzniku byl spjat s viděním a zobrazováním, na němž je naše dnešní kultura postavena.