Alexander Bělohlávek

Zákon o obchodních korporacích představuje jeden z pilířů reformy občanského (civilního) práva v České republice, jejíž účinnost je stanovena na 1. leden 2014. Tato reforma se dotkne všech obchodních společ- ností, resp. všech právnických osob, které budou nejen nuceny přizpů- sobit vnitřní režim tomuto předpisu (ve spojení s občanským zákoníkem a dalšími předpisy), nýbrž upravit i své statuty (společenské smlouvy, stanovy, podmínky pro fungování orgánů apod.). Jde o změnu, která se jen v korporátním rozměru jen v první fázi její implementace dotkne cca dvou miliónů subjektů působících v České republice. Přitom lze počítat s nebývalým zájmem o nové a zejmé- na kvalifikované informace, když lze zdůraznit, že zejména tuzemská praxe je na předmětnou změnu vcelku nepřipravena.

Publikace v široké míře pojednává o základních kategoriích jako veřejný zájem a veřejný pořádek. Podává přehled o jednotlivých systémech v evropských zemích, jakož i v zemích mimoevropských (zejména USA a Kanada). Podrobně analyzuje množství tuzemských i zahraničních rozhodnutí. Stranou nezůstal ani zevrubný rozbor evropského práva a judikatury Soudního dvora EU.

Systém tzv. Římských instrumentů, tj. Římské úmluvy, Nařízení Řím I a Řím II, představuje pomyslnou páteř kolizní části evropského mezinárodního práva soukromého a z podstatné části nahrazuje ve své aplikaci národní předpisy členských zemí EU, a to nikoliv jen ve vztazích mezi subjekty z těchto států. Jde o úpravu univerzální, která se v případě smluvních a mimosmluvních závazků s mezinárodním prvkem uplatní (až na výjimky) v jednotlivých členských státech EU vždy, t j. i ve vztahu k zemím jiným, než členským. Nařízení Řím I nyní začíná postupně nahrazovat ve své aplikaci Římskou úmluvu, jíž je ČR vázána od 1. července 2006, a to u smluv uzavřených od 17. prosince 2009. Překládaná publikace je velmi podrobným výkladem jak k Římské úmluvě, tak k Nařízení Řím I a svým způsobem zpracování jde fakticky o prvý podrobný komentář sui generis k Nařízení Řím I v Evropské unii vydávaný právě ve chvíli, kdy lze s praktickou aplikací této úpravy počítat. Jednotlivé otázky, včetně praktických, jsou pojednávány ve velmi širokém rámci související úpravy jak meziná¬rodního (evropského) práva soukromého, tak často i navazující úpravy hmotněprávní, tuzemské i zahraniční. Publikace je doprovázena rozsáhlým věcným rejstříkem a podrobnou bibliografií. Současně je zde citováno více než 1800 soudních a jiných rozhodnutí jak z České republiky, tak především ze zahraničí, včetně širokého spektra judikatury Soudního dvora Evropských společenství. Přílohou kmenové části komentáře k oběma nástrojům (úmluvě i nařízení) jsou překlady více než dvou desítek národních úprav mezinárodního práva soukromého (kolizního) pro oblast smluvních závazkových vztahů evropských zemí.

Ochrana přímých zahraničních investic se stala fenoménem zejména přelomu tisíciletí. Je předmětem mnohých spekulací díky tomu, že jde o systém dominantně mezinárodního práva veřejného, přesto však garantující přímou ochranu soukromoprávním subjektům, které se domáhají svých práv vůči veřejnoprávním suverénům, tj. státům. Tato publikace rozebírá problematiku přímých zahraničních investic v EU jak z pohledu mezinárodního práva, do něž ochrana investic díky svým pramenům právem náleží, tak z pohledu práva unijního, jakož i z pohledu řady soukromoprávních institutů, které se v systému ochrany investic nutně prosazují.

Publikace přináší podrobný komentář k Nařízení rady ( ES ) č. 1346/2000 o insolvenčním řízení, které je považováno za jeden ze stěžejních předpisů evropského civilního procesu a evropského hospodářského práva, přičemž je tento výklad začleněn do širš ího rámce problematiky insolvenčních řízení s mezinárodním prvkem, tedy nejen v rámci EU. Dále publikace obsahuje řadu významných dokumentů z oblasti mezinárodního insolvenčního práva ( UNTICITRAL Model Law, Istanbulská smlouva apod. ), stejně jako c itace významné části národních insolvenčních předpisů a významné judikatury vybraných členských zemí EU a další informační zdroje ve vztahu k insolvenčnímu řízení. Pozornost je věnována rovněž evropským a tuzemským předpisům v oblasti ochrany zaměstn anců v případě insolvence podniku zaměstnavatele. Kniha obsahuje též pojednání o insolvenčním řízení v USA v případě existence tzv. mezinárodního prvku, a to ro vněž spolu s příslušnou částí americké federální úpravy ( v českém překladu ) doplněné komentářem a poznámkami. Publikace je určena nejširší hospodářské a právní praxi a současně může být velmi užitečnou pomůckou pro oblast obchodního a civilního soudnictví, bankovnictví a státní správy. Své uplatnění nepochybně nalezne i v advokátní praxi, u daňových poradců a auditorů. Nepostradatelnou by se měla stát pro každého insolvenčního správce, který chce mít širší než jen výhradně nalezne na tuzemské předpisy zaměřené znalosti. Studenti právnických a ekonomických fakult ji ocení jistě jako publikaci usnadňující pochopení této zajímavé, ne však vždy přehledně právní oblasti.