Bendová Eva
autor
Jan Měřička 2005-2018
První knižní monografie otevírající průhled do grafického díla Jana Měřičky, především do jeho proslulých studií sledujících zákonitosti pohybu lidských davů v moderní civilizaci. Autor osobitě využívá techniky leptu a sítotisku k tomu, aby ukázal, jak se jednotlivé momenty z běžných situací každodenního života nakonec v konečném součtu mohou podobat přírodním živlům, obvykle znepokojujícím nebo až hrozivým. Měřička, který je známý také jako autor prostorových instalací nebo autorských knih, získal mnoho ocenění zaměřených na grafiku, mimo jiné i Cenu Vladimíra Boudníka za rok 2000. Texty do monografie napsali Eva Bendová a Jaromír Typlt, součástí jsou ale i rozhovory s autorem, a především jeho vlastní komentáře k jednotlivým cyklům.
Kariéra s paletou
Velkým tématem moderní doby se po roce 1800 stal sám umělec, jeho postavení ve společnosti i budování jeho uměleckého sebevědomí tváří v tvář anonymnímu publiku. Svou roli sehrála nově zavedená veřejná prezentace děl na uměleckých výstavách či téma institucionalizace a reflexe uměleckého provozu. Více či méně stylizované a inscenované obrazy, jejichž prostřednictvím umělci zachycovali prosazování vlastní profese ve společnosti, zahrnují zobrazení sebevědomého tvůrce, romantickou introspekci sebe sama i oslavování a kritiku ikon uměleckého i národního společenství. Kritické analýzy různých fází a souvislostí tohoto vývoje jsou opakovaně součástí uměleckohistorického bádání, stejně tak jako jsou v hledáčku i příbuzných oborů. Kniha s texty od předních odborníků na dané období si klade za cíl uchopit toto téma z různých současných pohledů a ukázat ho v přesazích propojujících české umění s evropským kontextem.
Kniha vychází ve spolupráci se Západočeskou galerií v Plzni a Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i.
Nemístní hrdinové: Ikaros a Faethón jako emblematické figury moderního člověka
Co když Íkaros a Faetón přežili svůj střemhlavý pád? Co když procitli na pobřeží budoucnosti se ztrátou paměti, nevědouc kým jsou, leč ponechávajíc si svůj aviatický instinkt? Co když se v ústraní stihli oženit a vtiskli svou podobu generacím svých potomků? Čtveřice autorů této knížky, každý po svém inspirován dílem německého historika umění Abyho M. Warburga, se po stopách těchto ratolestí vydává a v trojici vzájemně provázaných esejů podává svědectví jak o podivuhodných osudech legendárních aviatiků, tak o živé provázanosti současnosti s tradicí: od íkarovské vzletnosti renesančních emblémů přes heroický humanismus meziválečného letectví až po daidalovskou skepsi českého umění za železnou oponou.
Léta putování
Titul plzeňského sympozia 2023 jsme si vypůjčili od Ference Liszta (cyklus klavírních skladeb Léta putování). A ačkoliv fenomén putování jako cesty, jež má smysl sama o sobě bez ohledu na svůj cíl či praktický účel, se jistě nezrodil až v 19. století, obohatila tato epocha putování fyzické i duchovní o nové podstatné dimenze, například o putování za slavnými umělci. Zejména druhá polovina století s překotnými změnami a novými možnostmi v oblasti lidské mobility, přinesla pak obrovský rozmach cestování všeho druhu. Znamenalo to zánik jeho sociální výlučnosti, vznik masového turismu a také nové otázky: má takové cestování ještě vzdělávací či objevitelskou dimenzi? Celkem třicet příspěvků předestírá širokou škálu různých forem lidské mobility podmíněných profesí nebo služební povinností, touhou poznávat, hledáním umělecké inspirace či dobrodružství a mnoha jinými důvody. Autoři jednotlivých textů neopomíjejí ani technické předpoklady cestování a otázku proměn vnímání světa člověkem v pohybu. Cesty byly následně reflektovány a literárně či výtvarně zpracovávány, sami cestovatelé či například příslušníci kočovných řemesel se stávali objektem uměleckého zachycení. Kniha tak nabízí širokou škálu různých oborových přístupů a metod, jak fenomén putování či cestování nově a zajímavě uchopit.
Zmizelá Praha: Neony a světla reklam
Neony ozářily noční tvář města a vnesly do jeho ulic tajemství a moderní životní styl. Vábily k návštěvě do obchodních domů. Sváděly ke vstupu do restaurací.
Dotvářely mámivou atmosféru filmů z dvacátých a třicátých let, kdy se jejich sláva šířila Evropou a Amerikou. Staly se symbolem tužeb moderního člověka. V českých zemích jim vtiskli avantgardní estetiku slavní tvůrci, jako byli Ladislav Sutnar nebo František Zelenka, a povýšili tak světelnou reklamu o umělecký výraz.
Po druhé světové válce se neon stal i nástrojem propagandy, ale to už jeho sláva postupně upadala až k dnešnímu zapomnění. Archivní fotografie, film a časopisecky publikované návrhy z doby zlaté éry neonu jsou pramenem knižního zpracování tématu v dalším svazku edice Zmizelá Praha.
Od práce k zábavě
Od práce k zábavě. Volný čas v české kultuře 19. století.
Sociální a ekonomický vývoj a zejména postupující urbanizace přinášely po celé „dlouhé 19. století“ podstatnou proměnu životního stylu. Jedním z projevů těchto změn bylo zřetelné oddělení pracovního a volného času. Společnost jako celek bohatla, což se projevilo výrazným posilováním střední třídy, která si „mohla dovolit“ organizovat svůj volný čas; své nároky uplatňovali v tomto směru čím dále častěji i námezdní pracující.
Dějiny volného času se pohybují na průsečíku několika oborů: kulturní historie, kulturní sociologie, sociálních dějin, dějin každodennosti, estetiky. Předkládaný sborník příspěvků tak odráží nutné mezioborové rozpětí v široké škále témat i metodických přístupů. Po úvodních pokusech o vymezení a dobové chápání volného času následují texty, jež sledují pestré formy jeho trávení při pasivní i aktivní zábavě, výletech a cestování, tělocvičnými aktivitami nebo jen v soukromí. Důležitá úloha přitom pochopitelně připadla komunikačním a technologickým novinkám (výletní vlaky, biograf, …). Celkem obsahuje sborník 31 příspěvek od úvah o specifikách volného času žen přes fotbalové diváctví, jež bylo naopak doménou mužů, až po zajímavý obraz letních bytů a trávení prázdninového času vědeckých pracovníků. A ovšem mnoho dalšího.
Vypredané
24,56 €
25,85 €
