Bohuš Beneš

Bohuš Beneš (1901–1977) byl synovcem muže, který se stal jedním z nejdůležitějších politiků Československa. Edvard Beneš na Bohuše od mládí dohlížel a pomohl mu ke kariéře na ministerstvu zahraničí. Během ní působil na diplomatických misích v Ženevě, Montrealu či Londýně. Po Mnichovu se Bohuš stal sekretářem, tajemníkem a blízkým důvěrníkem prezidenta v londýnském exilu. V roce 1942 byl jmenován konzulem v San Francisku, rezignoval v den strýcovy smrti 3. září 1948. Paměti psal pro svou rodinu, nikoli primárně za účelem vydání. Na některých místech se proto nechává unášet emocemi a má sklony přibarvovat realitu, přesto se jedná o zcela unikátní pramen, který vedle zajímavých detailů ze zákulisí vysoké diplomacie přibližuje také osobu a myšlenkové pochody Edvarda Beneše.

Drobná knížka Sága rodu Benešů z pera Bohuše Beneše, synovce prezidenta dr. Edvarda Beneše a bývalého československého diplomata, který zemřel v USA v roce 1977 je původně součástí rozsáhlého vzpomínkového textu, kterému se věnoval Americe po dobu několika let. Vzpomínkami na širší rodinu Benešů z vlastního dětství poodkrývá zajímavé, někdy až drsné podrobnosti o předcích strýce Edvarda, ale i dalších, méně známých členech rodu, který byl nezvykle na druhou polovinu 19.století , velmi rozvětven. Předložené memoáry Bohuše Beneše jsou postřehy a historky z české vesnice, které vypráví kluk, který mezitím dospěl a zestárnul. Čtenář se v nich dozví mnoho - nejen o životě členů této rodiny, ale také o tvrdé realitě tehdejšího venkovského života, úporné snaze o vzdělání svých potomků a jejich úspěších.