Marcel Beyer

Hermann Karnau je zvukový inžinier posadnutý nahrávaním ľudského hlasu. Zaznamenáva všetko od rečnenia vodcov, hluku davu až po zvuk hrdla zovretého strachom. Zároveň je ľahostajný ku všetkému ostatnému. V roku 1940 sa rozhodne systematicky skúmať tento fenomén, a keď si ho všimnú nacisti, využije svoje poznatky v prospech Tretej ríše. Hermanna jeho úlohy zavedú na stranícke zhromaždenia, východný front či do domácnosti Josepha Goebbelsa. Tam stretáva Helgu, jeho najstaršiu dcéru: bystrú, dobrosrdečnú dievčinu, ktorá začína tušiť hrôzu, čo ju obklopuje... Grafický román oceňovanej ilustrátorky Ulli Lust (Prix révélation, 1994) vyšiel pôvodne ako adaptácia rovnomenného románu Marcela Beyera (Flughunde, 1995). „Ulli Lust, autorka oceňovanej grafickej autobiografie Heute ist der Letze Tag vom Rest Deines Lebens (Dnes je posledný deň zvyšku tvojho života), spracovala knihu Marcela Beyera Flughunde o bizarnom zvukovom inžinierovi, ktorého zamestnávali nacisti a ktorý sa spriatelil s dcérou Josepha Goebbelsa, výnimočným spôsobom: vytvorila majstrovské dielo v tlmených odtieňoch s expresionistickými ťahmi pera a usporiadaním panelov, ktoré ešte umocňuje mučivý príbeh.“ Boris Kachka, Vulture.com (New York Magazine) „Odvážny a ambiciózny grafický román.“ Rachel Cooke, Guardian

Végre magyarul is olvasható Marcel Beyer nagy sikerű regénye, amelyben a Nobel-díjas Konrad Lorenz alakja elevenedik meg. Hermann Funk először gyerekként, az 1930-as években találkozik apja barátjával, a kiváló zoológussal, Lorenzzel, vagyis Ludwig Kaltenburggal. Az apa és a tudós barátsága azonban egy nap minden magyarázat nélkül megszakad. A második világháború kitörésekor a Funk családnak sikerül elmenekülnie Poznańból Drezdába, ám a város lebombázását csak Hermann éli túl. Az '50-es években, immár felnőttként találkozik újra Kaltenburggal, aki munkát ad neki az intézetében, amely leginkább madártani kutatásokkal foglalkozik. Ám a zoológus háborús múltja körül egyre több lesz a kérdés, és Hermann kételkedni kezd, hogy a szeretett férfi talán nem is az, akinek addig gondolta. Beyer regényében Lorenz mellett számos ismerős figura felbukkan, például a világhírű természetfotós és természetfilmes, Heinz Sielmann, valamint Joseph Beuys performansz- és szobrászművész. A Kaltenburg nagyívű történet hűségről, szenvedélyről és barátságról ember és ember, ember és állat között.

V románu Kaltenburg na pozadí nedávné historie NDR vypráví Marcel Beyer o spletitých cestách lidských životů a osudů. Kaltenburg byl významný ornitolog a etolog, který po válce založil v Drážďanech výzkumný ústav. Byl to také výstřední člověk, který byl schopen opustit osobní auto se Stasi-řidičem a raději jezdil na motocyklu. A pro Hermanna Funka, který během bombardování Drážďan přišel o rodiče, se stal jakýmsi náhradním otcem. Po mnoha letech, už jako starý člověk, Funk vzpomíná na založení institutu, na půl století historie NDR, ale také na náhlé zmizení Kaltenburga po vybudování berlínské zdi a jeho patrně nejtemnější kapitolu života. Román Kaltenburg byl vřele přijatý jak čtenářskou obcí, tak i kritikou; v roce 2008 obdržel prestižní ocenění Joseph-Breitbach-Preis. Autor uznávaný německý básník a romanopisec, držitel prestižní Büchnerovy ceny 2016, se nejvíce proslavil románem o dceři nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse Flughunde, jenž byl přeložen také do angličtiny.

Román, imaginárny dokument, sa odohráva v hitlerovskom Nemecku za 2. svetovej vojny a čitateľ sleduje, ako udalosti vnímajú dvaja hlavní protagonisti - mladý zvukár Herman Karnau (historická postava) a Helga, najstaršia dcra riíšskeho ministra propagandy Goebbelsa. Ich príbehy prebiehajú samostatne - stretávajú sa len na začiatku, keď sa Karnau s Goebbelsovou rodinou zoznámi, a na konci, keď ho zavolajú do Hitllerovho bunkra, aby ešte zaznamenl jeho hlas. Helga a jej mladší súrodenci vedľa čakajú na smrť. Karnau, osamelo žijúci čudák, ktorého jedinou blízkou živou bytosťou je pex, je priam chorobne posadnutý svojou profesiou. Fascinuje ho ľudský hlas a táto posadnutosť ho privedie až do služieb nacistického režimu. Stáva sa členom výskumného tímu, ktorý robí beštiálne pokusy na ľuďoch, nahráva hlasy umierajúcich vojakov, cíti sa však len ako nezúčastnený pozorovateľ, ako "technik"zla, "akustik" zla. Osemročná Helga, nesmierne bystré a vnímavé dievčatko, prežíva vzostup a pád svojej rodiny, počúva otca na tribúne, pozoruje jeho extázu i depresiu - Helg, nevinná obeť z najvyšších nacistických kruhov.