Olga Bezděková

Kniha v I. díle mapuje dějiny českého kresleného seriálu v období první republiky - dětské kreslené seriály v Malém čtenáři, Junáku, Kouli, Punťovi, Mladém hlasateli - až do jejich zániku za Protektorátu Čechy a Morava. Neopomíjí ani časopis Správný kluk (1943-1945). Věnuje se i tehdejším novinovým přílohám určeným dětem (Slovíčko, Svobodného slova, Dětský koutek Lidových novin). Představuje také seriály pro dospělé, uveřejňované v časopisech (Dobrý den, Rozruch, Rodokaps, Pestrý týden, Ahoj). Autorka se dále zaměřuje na kreslené seriály, které vycházely po válce v časopisech Vpřed, Junák a Skautka až do jejich zániku s nástupem komunismu. Časopisy Mateřídouška, Ohníček, Pionýrské noviny, Pionýr (Větrník) sleduje od jejich vzniku až do roku 1985. Detailněji se věnuje našemu patrně nejslavnějšímu kreslenému seriálu - Rychlým šípům. Publikace je komentovaným přehledem kreslených seriálů, které u nás ve sledovaném období vycházely, zabývá se však také vývojem názorů na tento žánr.

V prvním díle autorka zmapovala dějiny zejména dětského kresleného seriálu v období 1. republiky na pozadí časopisů Malý čtenář, Junák-Skaut/Junák, Koule, Punťa, Malý/Mladý hlasatel a Správný kluk. Neopomenula ani novinové přílohy určené dětem a některé časopisy pro dospělé. Po poválečných časopisech Vpřed, Junák, Skautka sledovala seriálovou produkci v nově vzniklých časopisech pro děti a mládež – Mateřídoušce, Ohníčku, Pionýrských novinách, Pionýru (Větrníku) a Pionýrské stezce, a to od jejich vzniku až do roku 1985. V první části druhého dílu se Olga Bezděková zaměřuje na časopisy ABC a jeho speciály, Sluníčko, Sedmičku pionýrů (Sedmičku), Skaut-Junák/Junák, Rychlé šípy a Pionýrskou stezku. Podrobněji se zabývá seriály z období totality, které se proslavily (Kulišáci, Strážci, Modrá pětka a Kocour Vavřinec). Nahlédla i do dětských rubrik s kresleným seriálem v Lidové demokracii a Svobodném slovu. Shrnuje kreslené sešity, knižní alba a knihy, které vznikly podle oblíbených kreslených seriálů. Samostatnou kapitolu věnuje Kájovi Saudkovi a jeho exkluzivním seriálům. Nezapomíná ani na nepřekonatelný Čtyřlístek. V druhé části Milan Krejčí doplňuje kreslené seriály ze všech zmíněných časopisů od roku 1985 až do roku 1989. V samostatné kapitole se zaměřuje na Káju Saudka – Saudkův jeskyňářský underground. Následují kapitoly „Novinové komiksy“, „Podivné komiksy“, „Tiskoviny pro dospělé“, „Knižní a sešitová vydání“, „Klubové tiskoviny, fanziny a samizdaty“. Závěrečná kapitola – „Česká superžena“ – pojednává o proslulé Octobrianě.

Kniha v I. díle mapuje dějiny českého kresleného seriálu v období první republiky - dětské kreslené seriály v Malém čtenáři, Junáku, Kouli, Punťovi, Mladém hlasateli - až do jejich zániku za Protektorátu Čechy a Morava. Neopomíjí ani časopis Správný kluk (1943-1945). Věnuje se i tehdejším novinovým přílohám určeným dětem (Slovíčko, Svobodného slova, Dětský koutek Lidových novin). Představuje také seriály pro dospělé, uveřejňované v časopisech (Dobrý den, Rozruch, Rodokaps, Pestrý týden, Ahoj). Autorka se dále zaměřuje na kreslené seriály, které vycházely po válce v časopisech Vpřed, Junák a Skautka až do jejich zániku s nástupem komunismu. Časopisy Mateřídouška, Ohníček, Pionýrské noviny, Pionýr (Větrník) sleduje od jejich vzniku až do roku 1985. Detailněji se věnuje našemu patrně nejslavnějšímu kreslenému seriálu - Rychlým šípům. Publikace je komentovaným přehledem kreslených seriálů, které u nás ve sledovaném období vycházely, zabývá se však také vývojem názorů na tento žánr.

V prvním díle autorka zmapovala dějiny zejména dětského kresleného seriálu v období 1. republiky na pozadí časopisů Malý čtenář, Junák-Skaut/Junák, Koule, Punťa, Malý/Mladý hlasatel a Správný kluk. Neopomenula ani novinové přílohy určené dětem a některé časopisy pro dospělé. Po poválečných časopisech Vpřed, Junák, Skautka sledovala seriálovou produkci v nově vzniklých časopisech pro děti a mládež – Mateřídoušce, Ohníčku, Pionýrských novinách, Pionýru (Větrníku) a Pionýrské stezce, a to od jejich vzniku až do roku 1985. V první části druhého dílu se Olga Bezděková zaměřuje na časopisy ABC a jeho speciály, Sluníčko, Sedmičku pionýrů (Sedmičku), Skaut-Junák/Junák, Rychlé šípy a Pionýrskou stezku. Podrobněji se zabývá seriály z období totality, které se proslavily (Kulišáci, Strážci, Modrá pětka a Kocour Vavřinec). Nahlédla i do dětských rubrik s kresleným seriálem v Lidové demokracii a Svobodném slovu. Shrnuje kreslené sešity, knižní alba a knihy, které vznikly podle oblíbených kreslených seriálů. Samostatnou kapitolu věnuje Kájovi Saudkovi a jeho exkluzivním seriálům. Nezapomíná ani na nepřekonatelný Čtyřlístek. V druhé části Milan Krejčí doplňuje kreslené seriály ze všech zmíněných časopisů od roku 1985 až do roku 1989. V samostatné kapitole se zaměřuje na Káju Saudka – Saudkův jeskyňářský underground. Následují kapitoly „Novinové komiksy“, „Podivné komiksy“, „Tiskoviny pro dospělé“, „Knižní a sešitová vydání“, „Klubové tiskoviny, fanziny a samizdaty“. Závěrečná kapitola – „Česká superžena“ – pojednává o proslulé Octobrianě.

V prvním díle autorka zmapovala dějiny zejména dětského kresleného seriálu v období 1. republiky na pozadí časopisů Malý čtenář, Junák-Skaut/Junák, Koule, Punťa, Malý/Mladý hlasatel a Správný kluk. Neopomenula ani novinové přílohy určené dětem a některé časopisy pro dospělé. Po poválečných časopisech Vpřed, Junák, Skautka sledovala seriálovou produkci v nově vzniklých časopisech pro děti a mládež – Mateřídoušce, Ohníčku, Pionýrských novinách, Pionýru (Větrníku) a Pionýrské stezce, a to od jejich vzniku až do roku 1985. V první části druhého dílu se Olga Bezděková zaměřuje na časopisy ABC a jeho speciály, Sluníčko, Sedmičku pionýrů (Sedmičku), Skaut-Junák/Junák, Rychlé šípy a Pionýrskou stezku. Podrobněji se zabývá seriály z období totality, které se proslavily (Kulišáci, Strážci, Modrá pětka a Kocour Vavřinec). Nahlédla i do dětských rubrik s kresleným seriálem v Lidové demokracii a Svobodném slovu. Shrnuje kreslené sešity, knižní alba a knihy, které vznikly podle oblíbených kreslených seriálů. Samostatnou kapitolu věnuje Kájovi Saudkovi a jeho exkluzivním seriálům. Nezapomíná ani na nepřekonatelný Čtyřlístek. V druhé části Milan Krejčí doplňuje kreslené seriály ze všech zmíněných časopisů od roku 1985 až do roku 1989. V samostatné kapitole se zaměřuje na Káju Saudka – Saudkův jeskyňářský underground. Následují kapitoly „Novinové komiksy“, „Podivné komiksy“, „Tiskoviny pro dospělé“, „Knižní a sešitová vydání“, „Klubové tiskoviny, fanziny a samizdaty“. Závěrečná kapitola – „Česká superžena“ – pojednává o proslulé Octobrianě.