Jiří Bílek strana 3 z 4

Čtvrtý díl je věnován počátku 20. století a především první světové válce. Dozvíme se o dilematech české politiky včetně Švihovy aféry, českých stopách v atentátu na Františka Ferdinanda d´Este, průběhu válečných operací a zejména o situaci v českých zemích a československém zahraničním odboji včetně jeho protagonistů – T. G. Masaryka, E. Beneše či J. Dűrycha. Nemalá pozornost je věnována také vzniku a činnosti našich legií v Rusku, Francii a Itálii. Na závěr se dozvíme, proč byl československý stát vyhlášen 28. října 1918 hned třikrát.

Po čase bezvládí a zmatků, kdy byl kmen Čechů po zavraždění svého vládce napadán sousedy, dospěl Bořivoj do věku, kdy může usednout na knížecí stolec na Levém Hradci. Svou vládu začíná v době, kdy v kmeni Čechů mají rozhodující slovo stařešinové jednotlivých rodů a on musí bojovat s protivníky nejen vně, ale i uvnitř kmene. Zvlášť výbojně si počíná rod Vršovců, který mu lstí vnutí milenku Ladu. Bořivoj nachází spojence ve veleknězi Žarovi, který je milencem jeho matky a prozrazuje mu plány stařešinů, kteří se snaží prosadit na knížecí stolec Bořivojova mladšího bratra Strojmíra. Přes kupce Mojslava navazuje Bořivoj styky s moravským knížetem Svatoplukem, který ho činí svým hlavním spojencem v Čechách. Důsledkem spojenectví je i trestná výprava z francké říše, proti které se společně postaví česká knížata. Na tažení se Bořivoj poprvé setkává s luckým kněžicem Vlastislavem, který mu nabízí spojenectví proti ostatním knížatům. Bořivoj odmítá a z Vlastislava se stává jeho nepřítel. Od Žary se Bořivoj dozvídá, že se Vlastislav chce oženit s dcerou pšovského knížete Ludmilou, a podaří se mu ho předejít, čímž ještě zvýší Vlastislavovu touhu po pomstě. Při křtinách prvorozeného syna nechá Bořivoj na svém dvoře povraždit Ludmiliny příbuzné a poté svou ženu kvůli výčitkám pošle do vyhnanství na Tetín, kde už podobný osud snáší jeho bratr. Vlastislav se svým vojskem zaútočí na Čechy na Turském poli. Bořivojovi přispěchá na pomoc moravský kníže Svatopluk, který rozhodne bitvu útokem Moravanů ze zálohy. Vlastislav je zabit, Bořivoj se uchopí moci v Čechách.

Třetí díl ze série knih věnovaných naší starší i novější historii mapujících obecně známé události českých dějin, které však přesto i nadále mají svá "bílá místa". V pěti kapitolách projdeme "dlouhé" 19. století: Nejprve se potkáme s napoleonskými vojsky na Moravě i v Čechách, potom si trochu netradičně přiblížíme revoluční rok 1848, vydáme se na císařský dvůr za Františkem Josefem I. i k Hradci Králové, kde došlo k jedné velké bitvě, nahlédneme do života českých obrozenců a vlastenců, který zdaleka nebyl "čítankový" a na závěr navštívíme "zrádce národa" Karla Sabinu i "nešťastného Rigoletta" Rudolfa Mrvu a posvítíme si také na tzv. hilsneriádu.

V tomto dílu Bílých míst české historie vám nabízíme procházku tak trochu opomíjeným 18. stoletím. Nejprve poznáme tři známé muže ve vyprávění nazvaném Dva zbojníci a nepohodlný hrabě a představíme si pro mnohé asi netradičně duchovního, jehož jm éno se stalo symbolem náboženského útlaku natolik, že jsme kapitolu nazvali Temný páter z doby temna. Nebude chybět ani Marie Terezie neboli Smutná císařovna s pomněnkovýma očima, o níž se vypráví plno legend a polopravd či přímo pomluv. Dozvíme se t aké Jak dopadli sedláci u Chlumce a zda byl Josef II. skutečně velkým lidumilem, dobrým reformátorem a oblíbencem poddaných. Na závěr se vypravíme na severozápad Čech, kde dožíval svůj bouřlivý život Milovník a svůdce zavřený do knihovny, ale nebudem e si povídat jen o něm, protože závěr 18. století nabízí nejednu zajímavost i otázku bez odpovědi.

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. Vždyť jaképak plané sliby či naděje nebo marné utěšování, jak si každý pod těmi jablíčky představí. A přece asi nejl épe vystihují obsah knížky. Na území Těšínského knížectví si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko a našly pro to dostatek historických, ekonomických i etnických argumentů. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž n ejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí politiků ustoupily na hranici probíhající po řece Olši, jíž se v Polsku říká Olza. Části Těšínska, která připadla Československu, se proto v Polsku začalo říkat Zaolží a její návrat se stal jednou z konstant polské zahraniční politiky a především československo-polských vztahů. Na konci září 1938 přinutila polská vláda mnichovskou dohodou právě zdeptané a oloupené Československo, aby jí pod hrozbou vojenského útoku Z aolží vydalo. S koncem druhé světové války se spor o Těšínsko rozhořel znovu a také tentokrát to byli českoslovenští vojáci, kteří obsadili v červnu 1945 část Ratibořska. Opět se museli stáhnout a v dalších měsících tu proti sobě na obou stranách hra nice stála mohutná vojska čekající jen na rozkaz k útoku. Kdyby nebylo sovětských jednotek, které je od sebe oddělily Nakonec na zásah Stalina musely obě země uzavřít v roce 1947 spojeneckou smlouvu, ale hraniční otázky definitivně vyřešily až o jed enáct let později. Těšínsko s jeho pestrým národnostním složením prožilo mezi léty 1918 a 1947 opravdu hodně těžké chvíle, pronásledování tu poznali na vlastní kůži Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci i Židé, kteří mnohokrát uvěřili planým slibům probouzej ícím plané naděje. A když to zjistili, už jim nepomohlo žádné utěšování, dostali jen další plané sliby a naděje. Ta těšínská jablíčka byla často opravdu hodně kyselá

Chcete hlouběji pochopit společenskou situaci, ve které žijeme? Toužíte rozpoznat úskalí, která se i dnes skrývají pod hladinou a mohou znovu ohrozit křehká plavidla demokracie, pokud je budou řídit nepozorní a navzájem rozhádaní kapitáni a kormidelníci? Autoři rozebírají tři historické události, které ovlivnily dějiny 20. století.

První díl série historických knih, mapujících zdánlivě poznaná údobí českých dějin. Zabývá se událostmi, která přes svoji všeobecnou známost mají ještě svá „bílá místa“. Díl shrnuje veškerá objektivní fakta i interpretace o pěti událostech 17. století: popravě 27 českých pánů a osud jejich těl, horoskopu Albrechta z Valdštejna, emigraci Jana Amose Komenského, čarodějnických procesech ve Velkých Losinách a osudu Chodska za nadvlády Lomikara.

V říjnu 2010 uplyne šedesát let od založení pomocných technických praporů neboli PTP v československé armádě. Tito „černí baroni“ jsou veřejnosti známí zejména z knih M. Švandrlíka, ale skutečná povaha jejich vojenské služby nemohla být tomu humoristickému obrazu vzdálenější. Vojáci druhé kategorie zprostředkovávají nejen poznání, kdo „pétépáci“ doopravdy byli, ale i dobu, v níž prožívali své těžké a dodnes téměř neznámé životní příběhy. Pétépáci byli v podstatě kárnými vojenskými jednotkami pro politicky „nespolehlivé“ muže, kteří měli být v průběhu vojenského cvičení izolováni a potrestáni těžkou fyzickou prací, která je spolu s ideologickým působením a různými formami ponižování měla „převychovat“ v duchu potřeb komunistického režimu. Cenné i otřesné vzpomínky bývalých pétépáků doprovází řada dobových dokumentů, většinou dosud nepublikovaných fotografií z osobních archivů, dokumenty vojenské správy, vojenské knížky či autentické kresby z dob vojenské služby. Součástí publikace je i přehled a stručná historie všech PTP v historii československé armády.

Ťaháky pre dospelých vám ponúkajú abecedne zoradený prehľad o tom, kde sa prvýkrát objavili veci, s ktorými sa stretávame každý deň.

Staří Římané tvrdili, že historie je učitelkou života. Poprvé to napsal slavný Marscus Tullius Cicero, ale jde o myšlenku mnohem starší, snad dokonce z doby samotných začátků historiografie v antickém Řecku. Po více než dvou tisíciletích můžeme říci, že buď se slavný politik a řečník mýlil, nebo je historie velmi špatnou učitelkou - jinak by totiž lidé neopakovali stále stejné chyby. (z předmluvy autora) Příběhy do této knihy jsme vybrali ze série Hádanky naší minulosti, která vychází v Knižním klubu již od roku 2002 a jejíchž osm svazků se setkalo u čtenářů s velkým úspěchem. Protože jsme se snažili zvolit to nejzajímavější, můžeme vám na dalších stránkách slíbit koktejl poznání, tajemství, záhad a poučení namíchaný tak, aby vás pobavil a třeba také inspiroval k návštěvě míst, o nichž si budeme vyprávět. A možná vám dokonce zachutná natolik, že zatoužíte po dalším osvěžujícím doušku…

V tomto dílu Hádanek naší minulosti s podtitulem Dlouhý stín na Moravském poli spolu projdeme bezmála tři století. Na pozadí opravdu dramatických dějů, které ovlivnily osudy českého státu, poznáme také sílu, jež zasahuje do historie více než často a ovlivňuje mnohá velká rozhodnutí a kroky: jde o lásku až neuvěřitelně snadno a rychle se měnící v nenávist. Silné pozvedá z prachu a slabé do něj sráží. Ukážeme si to na dvou známých dvojicích - Boženu a Oldřicha poznáme prostřednictvím jeho bratra, jímž byl Ubohý kníže Jaromír a Jitka s Břetislavem prožijí svůj romantický příběh ve vyprávění Český Achilles nadaný ctnostmi. Milostných motivů se nezřekne ani První král a tucet nůší, a setkáme se s nimi dokonce i tehdy, když si přiblížíme Proradné plémě Vršovců. Ale nejvíce lásky, nevěry a rozvodů si užijeme předtím, než se objeví Dlouhý stín na Moravském poli. V následujícím dílu Hádanek naší minulosti, který bude mít podtitul Jasný pohled slepého krále, se zastavíme ve 14. století, na jehož počátku vystřídala Přemyslovce lucemburská dynastie. Začneme příběhem nazvaným Láska setnutá ostrým prknem, v němž si představíme slavnou mileneckou dvojici na pozadí Braniborů v Čechách. Potom si zahrajeme na detektivy a pokusíme se zjistit, proč byla Tragická popolední siesta, při níž vymřel po meči rod Přemyslovců. Podobně napínavé bude pátrání po tom, kdo byl Muž samostatný, o své újmě skládáním se bavící neboli kronikář Dalimil. Jan Lucemburský znovu zvolá své slavné Toho bohdá nebude na pláni u Kresčaku a na závěr se podíváme trochu netradičně na jeho slavného syna a poznáme Nejsladší tajemství Otce vlasti.

V tomto dílu Hádanek naší minulosti s podtitulem Dlouhý stín na Moravském poli spolu projdeme bezmála tři století. Na pozadí opravdu dramatických dějů, které ovlivnily osudy českého státu, poznáme také sílu, jež zasahuje do historie více než často a ovlivňuje mnohá velká rozhodnutí a kroky: jde o lásku až neuvěřitelně snadno a rychle se měnící v nenávist. Silné pozvedá z prachu a slabé do něj sráží. Ukážeme si to na dvou známých dvojicích - Boženu a Oldřicha poznáme prostřednictvím jeho bratra, jímž byl Ubohý kníže Jaromír a Jitka s Břetislavem prožijí svůj romantický příběh ve vyprávění Český Achilles nadaný ctnostmi. Milostných motivů se nezřekne ani První král a tucet nůší, a setkáme se s nimi dokonce i tehdy, když si přiblížíme Proradné plémě Vršovců. Ale nejvíce lásky, nevěry a rozvodů si užijeme předtím, než se objeví Dlouhý stín na Moravském poli. V následujícím dílu Hádanek naší minulosti, který bude mít podtitul Jasný pohled slepého krále, se zastavíme ve 14. století, na jehož počátku vystřídala Přemyslovce lucemburská dynastie. Začneme příběhem nazvaným Láska setnutá ostrým prknem, v němž si představíme slavnou mileneckou dvojici na pozadí Braniborů v Čechách. Potom si zahrajeme na detektivy a pokusíme se zjistit, proč byla Tragická popolední siesta, při níž vymřel po meči rod Přemyslovců. Podobně napínavé bude pátrání po tom, kdo byl Muž samostatný, o své újmě skládáním se bavící neboli kronikář Dalimil. Jan Lucemburský znovu zvolá své slavné Toho bohdá nebude na pláni u Kresčaku a na závěr se podíváme trochu netradičně na jeho slavného syna a poznáme Nejsladší tajemství Otce vlasti.

V druhém dílu Hádanek naší minulosti budeme s autorem pátrat po Attilově hrobu a po bojišti, kde Sámo porazil francké vojsko. Důvěrněji se seznámíme s praotcem Čechem i s Krokovou rodinou... Znovu budeme hledat odpovědi na otázky, které před nás klade naš V tomto dalším čtivém a nesporně zajímavém dílu Hádanek naší minulosti začneme svou cestu v době stěhování národů vyprávěním o Hledání Attilova hrobu, které přinese řadu překvapení a nečekaných zvratů. Potom na nás čeká nejstarší minulost slovanských Čech a Moravy s řadou pověstí, legend a bájí. Po jejich konfrontaci se zjištěními archeologů nebudeme pochybovat o tom, že Praotec Čech přišel ve středu, představí se nám celá Krokova rodina včetně zetě Přemysla a poznáme, že Lucká válka opravdu byla. Na závěr se vydáme hledat Ztracené bojiště, kde Sámo porazil francké vojsko... Ilustroval Pavel Major.

V tomto dílu Hádanek naší minulosti, který má podtitul Krutá smrt zbožné babičky, se jako bílá nit povine naším vyprávěním nástup nové víry - křesťanství a jeho boj s přežívajícím pohanstvím. Nejprve zavítáme na Velkou Moravu, abychom poznali nejen Bájný Velehrad a pokusili se najít Metodějův hrob. Počátkům nástupu českého kmene a rodu Přemyslovců k moci bude věnován Výlet z Budče na Levý Hradec, při kterém se seznámíme také s prvním historickým knížetem Bořivojem a jeho syny. V jejich doprovodu se potom vydáme na Místo zvané Žiži, kde si přiblížíme založení Prahy a řadu otazníků, které jsou s tím spojené. Kněžny Ludmila a Drahomíra se stanou hlavními hrdinkami vyprávění Dvě vdovy, které skončí vraždou jedné z nich.

Po čase bezvládí a zmatků, kdy byl kmen Čechů po zavraždění svého vládce napadán sousedy, dospěl Bořivoj do věku, kdy může usednout na knížecí stolec na Levém Hradci. Svou vládu začíná v době, kdy v kmeni Čechů mají rozhodující slovo stařešinové jedn otlivých rodů a on musí bojovat s protivníky nejen vně, ale i uvnitř kmene. Zvlášť výbojně si počíná rod Vršovců, který mu lstí vnutí milenku Ladu. Bořivoj nachází spojence ve veleknězi Žarovi, který je milencem jeho matky a prozrazuje mu plány staře šinů, kteří se snaží prosadit na knížecí stolec Bořivojova mladšího bratra Strojmíra. Přes kupce Mojslava navazuje Bořivoj styky s moravským knížetem Svatoplukem, který ho činí svým hlavním spojencem v Čechách. Důsledkem spojenectví je i trestná výpr ava z francké říše, proti které se společně postaví česká knížata. Na tažení se Bořivoj poprvé setkává s luckým kněžicem Vlastislavem, který mu nabízí spojenectví proti ostatním knížatům. Bořivoj odmítá a z Vlastislava se stává jeho nepřítel. Při křt inách prvorozeného syna nechá Bořivoj na svém dvoře povraždit Ludmiliny příbuzné. Vlastislav se svým vojskem zaútočí na Čechy na Turském poli. Bořivojovi přispěchá na pomoc moravský kníže Svatopluk, který rozhodne bitvu útokem Moravanů ze zálohy. Vla stislav je zabit, Bořivoj se uchopí moci v Čechách a navrhne Svatoplukovi, že se stane jeho zástupcem.

V tomto dílu Hádanek naší minulosti, který má podtitul Krutá smrt zbožné babičky, se jako bílá nit povine naším vyprávěním nástup nové víry - křesťanství a jeho boj s přežívajícím pohanstvím. Nejprve zavítáme na Velkou Moravu, abychom poznali nejen Bájný Velehrad a pokusili se najít Metodějův hrob. Počátkům nástupu českého kmene a rodu Přemyslovců k moci bude věnován Výlet z Budče na Levý Hradec, při kterém se seznámíme také s prvním historickým knížetem Bořivojem a jeho syny. V jejich doprovodu se potom vydáme na Místo zvané Žiži, kde si přiblížíme založení Prahy a řadu otazníků, které jsou s tím spojené. Kněžny Ludmila a Drahomíra se stanou hlavními hrdinkami vyprávění Dvě vdovy, které skončí vraždou jedné z nich.