Jiří Bílek

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. A přece asi nejlépe vystihují obsah této knížky. Na území Těšínského knížectví si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž nejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí politiků ustoupily na hranici probíhající po řece Olši. Část Těšínska, která připadla Československu, se stala jedním z trvalých problémů československo-polských vztahů. Na konci září 1938 přinutila polská vláda mnichovskou dohodou právě zdeptané a oloupené Československo, aby jí pod hrozbou vojenského útoku Zaolží vydalo. S koncem druhé světové války se spor o Těšínsko rozhořel znovu a také tentokrát to byli českoslovenští vojáci, kteří obsadili v červnu 1945 část Ratibořska. Opět se museli stáhnout a na hranicích stála vojska připravena k útoku. Kdyby nebylo sovětských jednotek, které je od sebe oddělily… Nakonec na zásah Stalina musely obě země uzavřít v roce 1947 spojeneckou smlouvu. Těšínsko s pestrým národnostním složením prožilo mezi lety 1918 a 1947 hodně těžké chvíle, pronásledování tu poznali Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci i Židé, kteří mnohokrát uvěřili planým slibům probouzejícím plané naděje. A když to zjistili, už jim nepomohlo žádné utěšování, dostali jen další plané sliby a naděje.

Na území Těšínského knížectví si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž nejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí politiků ustoupily na hranici probíhající po řece Olši. Část Těšínska, která připadla Československu, se stala jedním z trvalých problémů československo-polských vztahů. Na konci září 1938 přinutila polská vláda mnichovskou dohodou právě zdeptané a oloupené Československo, aby jí pod hrozbou vojenského útoku Zaolží vydalo. S koncem druhé světové války se spor o Těšínsko rozhořel znovu a také tentokrát to byli českoslovenští vojáci, kteří obsadili v červnu 1945 část Ratibořska. Opět se museli stáhnout a na hranicích stála vojska připravená k útoku… Nakonec na zásah Stalina musely obě země uzavřít v roce 1947 spojeneckou smlouvu. Těšínsko s pestrým národnostním složením prožilo mezi lety 1918 a 1947 hodně těžké chvíle, pronásledování tu poznali Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci i Židé...

Vystoupení československých legií za první světové války patří k těm historickým událostem i tradicím, na které jsme právem hrdí. Bojovaly v Rusku, Itálii i Francii, na rozhodujících frontách války. Legionáři svým vlastenectvím, odhodláním, statečností a odvahou udivovali i zkušené generály a důstojníky dohodových armád. Knížka, kterou právě držíte v ruce, vás provede nejen po nejslavnějších místech bojů našich legií, ale i po těch méně známých. Přibližuje také průběh první světové války, situaci v českých zemích a úsilí našeho zahraničního odboje vedeného T. G. Masarykem nejen o vytvoření mohutného československého zahraničního vojska, ale také o uznání práva českého a slovenského národa na samostatný stát. Právě v tomto nesnadném politickém a diplomatickém zápase sehrály naše legie jednu z klíčových úloh. Výrazně napomohly také k rychlé kapitulaci Německa a Rakousko-Uherska, když ovládly sibiřskou magistrálu a znemožnily přesun statisíců německých a rakouskouherských zajatců z Ruska na západní frontu. Zaslouží si proto naši úctu a symbolické poděkování – a nejen v roce, kdy si připomínáme 100. výročí vzniku Československé republiky a konce první světové války.

Císařovna Marie Terezie… To jméno zná jistě každý, vždyť byla jedinou ženou, která vládla habsburské monarchii a jako jediná česká královna, ne pouhá manželka krále, usedla i na český trůn, ačkoliv právě české země a Čechy neměla nikdy ráda. Prohrála Slezsko ve válkách s Pruskem, uskutečnila řadu zásadních reforem a přivedla na svět šestnáct dětí, s nimiž rozehrála velkolepou sňatkovou partii. Bývá však také představována jako mimořádně eroticky náruživá žena. Její osobnost a životní osudy ale byly mnohem složitější a v řadě ohledů jiné, než se i dnes často traduje. Knížka, kterou právě držíte v ruce, se snaží představit Marii Terezii nejen jako panovnici spoluutvářející tehdejší Evropu a reformující zaostalou habsburskou monarchii, právem přirovnávanou ke „kolosu na hliněných nohou“, ale také jako dceru, manželku, matku, babičku, tchyni a především ženu, která milovala a byla milována a snad ještě víc nenáviděna těmi, kteří se nedokázali smířit s tím, že na trůn obrovské říše usedla „ženská“ a dokázala ji nejen ubránit, ale i přivést k novému rozkvětu a síle.

Že na nejvyšší vrchol světa Mount Everest vystoupili jako první Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay, je všeobecně známé. Pamatuje si však někdo, že první „angličáky“ se začaly vyrábět v roce 1947 a vymyslel je britský návrhář Jack Odel? A že slavná značka Matchbox dostala svůj název podle toho, že měly malá kovová autíčka vejít do krabičky od zápalek vyráběných v Sušici? Všechno má svůj začátek, všechno se jednou stalo poprvé a stejně tak všechny věci, které nás obklopovaly, obklopují a budou obklopovat, musel někdo vymyslet, zkonstruovat a zhotovit. U některých už navždy zůstanou jejich autoři neznámými stejně jako ona chvíle, kdy měly svou „premiéru“. Slavné i zapomenuté premiéry nabízí abecedně seřazený přehled, kdy se poprvé objevily věci, s nimiž se mnohdy setkáváme každý den – ať už jde o tak zásadní objevy, jakými byly parní stroj, spalovací motor či televize, nebo docela obyčejné věci, jež běžně používáme a většinou nás ani nenapadne, že i je musel někdo někdy vymyslet.

Karel IV., římský císař a český král, od jehož narození uplyne v květnu 700 let, byl jedním z největších panovníků evropského středověku. Za svého života i po smrti získal řadu přídomků: Otčím říše, Otec vlasti či Král kupec. A nedávno i Největší Čech. Jaký ale byl ve skutečnosti? Vytoužený syn, z kterého měl jeho otec takový strach, že ho poslal do daleké Paříže, kde vyrůstal a byl vychováván bez lásky rodičů, kralevic „skvrnící lože počestných žen“ a bojující jako kondotiér v Itálii a také moravský markrabě usilující o rozkvět českého království, snažící se omezit otcův pobyt v Praze a současně naplňující jeho sen o získání římského trůnu pro lucemburský rod. Český král, milovník rytířských turnajů, manžel čtyř žen a otec několika synů a dcer, představujících v prvé řadě „sňatkový kapitál“ pro jeho politické cíle, římský císař, zakladatel pražské univerzity, Nového Města, Karlštejna, Kamenného mostu i dalších staveb, milovník umění, sběratel svatých ostatků, autor vlastního životopisu. Ale také ješitný panovník přesvědčený o své vyvolenosti a jedinečnosti, objednavatel kronik líčících ho v těch nejzářivějších barvách, který neuměl vychovat svého nástupce a bohaté České království využil především jako základnu pro své mocenské ambice, aby si na sklonku života zamiloval Braniborsko. Věřil, že vše a každého lze koupit a nejednou sáhl i k podvodu, současně byl až bigotním katolíkem s dlaní dokořán otevřenou církvi. Svému nástupci zanechával nejen jedno z nejmocnějších evropských království, ale také zemi s řadou problémů, které byly důsledkem jeho vlády.

Je počátek listopadu roku 1035 a na knížecím dvorci v Lysé je zavražděn kníže Jaromír, který tam odešel dožít svůj život poté, co na stolec posadil svého synovce Břetislava. Měl těžký život – jeden bratr ho nechal v mládí vykastrovat, druhý už jako starce zbavil zraku a vrah byl neméně krutý, když nevidomého starce „proklál ostrým oštěpem až dovnitř zadku“ ve chvíli, kdy seděl na záchodě, jak napsal kronikář. Kníže Břetislav pověřuje mnicha Remigia, který býval sekretářem pražských biskupů a k němuž má velkou důvěru, aby pachatele vraždy vypátral. Remigius, který je před podobný úkol postaven poprvé a nechce důvěru knížete zklamat, naráží od počátku na různé podivnosti a především velký strach, když záhadnou smrtí zemře také několik lidí, od nichž si sliboval pomoc...

Čtvrtý díl je věnován počátku 20. století a především první světové válce. Dozvíme se o dilematech české politiky včetně Švihovy aféry, českých stopách v atentátu na Františka Ferdinanda d´Este, průběhu válečných operací a zejména o situaci v českých zemích a československém zahraničním odboji včetně jeho protagonistů – T. G. Masaryka, E. Beneše či J. Dűrycha. Nemalá pozornost je věnována také vzniku a činnosti našich legií v Rusku, Francii a Itálii. Na závěr se dozvíme, proč byl československý stát vyhlášen 28. října 1918 hned třikrát.

Třetí díl ze série knih věnovaných naší starší i novější historii mapujících obecně známé události českých dějin, které však přesto i nadále mají svá "bílá místa". V pěti kapitolách projdeme "dlouhé" 19. století: Nejprve se potkáme s napoleonskými vojsky na Moravě i v Čechách, potom si trochu netradičně přiblížíme revoluční rok 1848, vydáme se na císařský dvůr za Františkem Josefem I. i k Hradci Králové, kde došlo k jedné velké bitvě, nahlédneme do života českých obrozenců a vlastenců, který zdaleka nebyl "čítankový" a na závěr navštívíme "zrádce národa" Karla Sabinu i "nešťastného Rigoletta" Rudolfa Mrvu a posvítíme si také na tzv. hilsneriádu.

Třetí díl ze série knih věnovaných naší starší i novější historii mapujících obecně známé události českých dějin, které však přesto i nadále mají svá "bílá místa". V pěti kapitolách projdeme "dlouhé" 19. století: Nejprve se potkáme s napoleonskými vojsky na Moravě i v Čechách, potom si trochu netradičně přiblížíme revoluční rok 1848, vydáme se na císařský dvůr za Františkem Josefem I. i k Hradci Králové, kde došlo k jedné velké bitvě, nahlédneme do života českých obrozenců a vlastenců, který zdaleka nebyl "čítankový" a na závěr navštívíme "zrádce národa" Karla Sabinu i "nešťastného Rigoletta" Rudolfa Mrvu a posvítíme si také na tzv. hilsneriádu.

Domácnost je místem, kde trávíme většinu svého času, přitom právě doma na nás čeká spousta nástrah či nepříjemností: přesolíme nebo připálíme oběd, moučník nechce kynout, nedopatřením vzniklá skvrna nejde odstranit, kousek prádla obarví celou náplň pračky, oblíbená květina začíná vadnout... Proto vznikla tato příručka, která je výsledkem více než čtvrtstoletí dlouhého shromažďování rad a zkušeností i jejich ověřování v praxi – aby vám poradila, co v těchto situacích dělat.

Chcete hlouběji pochopit společenskou situaci, ve které žijeme? Toužíte rozpoznat úskalí, která se i dnes skrývají pod hladinou a mohou znovu ohrozit křehká plavidla demokracie, pokud je budou řídit nepozorní a navzájem rozhádaní kapitáni a kormidelníci? Autoři rozebírají tři historické události, které ovlivnily dějiny 20. století.

Staří Římané tvrdili, že historie je učitelkou života. Poprvé to napsal slavný Marscus Tullius Cicero, ale jde o myšlenku mnohem starší, snad dokonce z doby samotných začátků historiografie v antickém Řecku. Po více než dvou tisíciletích můžeme říci, že buď se slavný politik a řečník mýlil, nebo je historie velmi špatnou učitelkou - jinak by totiž lidé neopakovali stále stejné chyby. (z předmluvy autora) Příběhy do této knihy jsme vybrali ze série Hádanky naší minulosti, která vychází v Knižním klubu již od roku 2002 a jejíchž osm svazků se setkalo u čtenářů s velkým úspěchem. Protože jsme se snažili zvolit to nejzajímavější, můžeme vám na dalších stránkách slíbit koktejl poznání, tajemství, záhad a poučení namíchaný tak, aby vás pobavil a třeba také inspiroval k návštěvě míst, o nichž si budeme vyprávět. A možná vám dokonce zachutná natolik, že zatoužíte po dalším osvěžujícím doušku…

27 kriminálních povídek tří autorů.

Kriminální příběh se zajímavou zápletkou.

Ostatky Barbel Grossové hledaly tři skupiny speciálně vycvičených potápěčů v řece Reuss. Propátraly celých dvacet kilometrů jejího toku opravdu důkladně a nenašly nic.Přestože vrahové tvrdili, že tělo hodili do řeky a ukázali misto, kde se to stalo. O tom, že Barbel Grossová byla zavražděna, však pochybovat nešlo.