Petr Bilík

Ladislav Helge je považován za jednoho z nejangažovanějších filmových tvůrců v dějinách české kinematografie. Filmy jako Škola otců, Velká samota a Stud v 50. a 60. letech minulého století ostře vystupovaly proti stranické demagogii a estetice a jsou dodnes cenným svědectvím o soupeření svobodného tvůrčího vyjádření s cenzurou a komunistickou představou o kultuře a jejím poslání. Publikace je složena ze dvou částí: V první polovině jsou představena jednotlivá filmová díla a přiblížen kontext kinematografie, druhý díl tvoří rozsáhlé interview vznikající v rozpětí několika let.

Publikace je výstupem rozsáhlého, pět let trvajícího orálního výzkumu (cca 150 h materiálu) zaměřeného na život a kariéru Jaromíra Kallisty, producenta s rozsáhlou praxí sahající od konce 50. let po nynější filmovou tvorbu. V rozhovoru jsou zachycena všechna zásadní údobí Kallistova odborného působení vedoucího od studií na FAMU přes působení v Armádním filmu, ve Státním filmu, Laternu magiku až po vznik společnosti Athanor a pedagocickou činnost na FAMU. Interview zahrnuje rovněž témata jako financování a podpora národní kinematografie, postavení profese producenta v rámci transformujícího se systému, role odborného filmového vzdělávání. Nevyhýbá se ani privátním zájmům Jaromíra Kallisty, které ilustrují povahu profese i naturel subjektu, jenž přímo ovlivňuje jeho profesní zaměření a styl. Kniha je doprovozena bohatým poznámkovým aparátem korigujícím, upřesňujícím či rozšiřujícím základní výpověď.

Publikace v první části představuje tematickou oborovou literaturu včetně kvalifikačních prací a následně sleduje vývoj vztahu státu a kinematografie na detailně vykresleném pozadí proměn národní kulturní politiky od roku 1989 až téměř do současnosti. Vychází jak z teorie kulturního pole, tak z rámce advokačních koalic, díky nimž může definovat zájmové komunity, jejich hodnotová kritéria, postupné proměny paradigmatu v závislosti na vnitřních a vnějších okolnostech, a zároveň upozornit na rizikovost některých aspektů a navrhnout, jaké postupy usnadňují proces vyjednávání.

Ladislav Helge je považován za jednoho z nejangažovanějších filmových tvůrců v dějinách české kinematografie. Filmy jako Škola otců, Velká samota a Stud v 50. a 60. letech minulého století ostře vystupovaly proti stranické demagogii a estetice a jsou dodnes cenným svědectvím o soupeření svobodného tvůrčího vyjádření s cenzurou a komunistickou představou o kultuře a jejím poslání. Publikace je složena ze dvou částí: V první polovině jsou představena jednotlivá filmová díla a přiblížen kontext kinematografie, druhý díl tvoří rozsáhlé interview vznikající v rozpětí několika let.