Petr Blažek strana 2 z 2

Hlavním tématem publikace je jedna z největších celostátních akcí bezpečnostního aparátu komunistického režimu v Československu. V rámci akce s krycím názvem „Sever“ vybrané složky ministerstva vnitra od června 1981 do června 1984 sledovaly krizovou situaci v sousední Polské lidové republice, monitorovaly činnost Nezávislého samosprávného odborového svazu Solidarita a polských opozičních skupin, názory polských i domácích občanů a organizovaly řadu operací na podporu „marxisticko-leninských sil v Polsku“, včetně výjezdů značného množství tajných spolupracovníků StB do sousedního státu. V prvním díle je vedle historické studie publikováno celkem 142 archivních dokumentů vzniklých od července 1980, kdy v Polsku vypukla velká stávková vlna, až do vyhlášení výjimečného stavu 13. prosince 1981. V druhém díle je vedle rozsáhlé obrazové přílohy publikováno celkem 68 dokumentů vzniklých v období od vyhlášení výjimečného stavu v Polsku 13. prosince 1981 až do ukončení akce „Sever“ v červnu 1984.

Tématem této knihy jsou dějiny Lennonovy zdi v Praze. Jedná se o druhé, zásadně přepracované vydání. Autoři se zabývají nejen postupnou proměnou Lennonovy zdi a společenství okolo ní, ale také předchozí tradicí nápisů na tomto místě. Na Velkopřevorském náměstí a jeho okolí se ve výroční den smrti britského hudebníka a mírového aktivisty konala od roku 1981 výroční setkání jeho fanoušků. Pod vlivem policejních zásahů postupně přerostla v protirežimní vystoupení, na nichž se podepisovaly petice s požadavky na zavedení náhradní civilní služby, odchod sovětských jednotek z Československa, propuštění politických vězňů či odstranění jaderných zbraní. Někteří účastníci těchto srazů patřili na konci osmdesátých let mezi spoluzakladatele opozičních skupin, zejména Nezávislého mírového sdružení Iniciativy za demilitarizaci společnosti a Mírového klubu Johna Lennona. Významnou roli sehrála Lennonova zeď rovněž po roce 1989. Připomínání Lennonovy památky nezůstalo jen aktivitou přívrženců subkultur, ale odráželo i dobové spory o povahu společnosti, její minulost a budoucnost. Lennonova zeď se také stala významnou turistickou atrakcí, komerčním artiklem a dokonce inspirací pro protestní hnutí na druhé straně zeměkoule.

V roce 1968 se československé a polské dějiny výrazným způsobem ovlivňovaly -stačí připomenout, že se polské jednotky podílely na srpnové okupaci Československa. Čeští a polští historikové v této knize přibližují nejdůležitější otázky vzájemných vztahů a jejich různých podob, všímají si také širšího mezinárodního kontextu. Vycházejí většinou ze studia teprve nedávno zpřístupněných archivních pramenů, které vedle jiného dokládají překvapivě široký odpor části polské veřejnosti proti násilnému potlačení Pražského jara. Základem sborníku jsou příspěvky z mezinárodní konference, kterou při příležitosti 25. výročí invaze vojsk pěti států Varšavské smlouvy připravil polský Ústav národní paměti.

Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948. Mezi její tragické důsledky patřilo rozrušení historických, sociálních a majetkových vazeb venkovského obyvatelstva – nejviditelněji se projevilo takřka úplnou likvidací selského stavu. Autoři představují zvolené téma z různých úhlů, najdeme mezi nimi historiky, politology, sociology, ekonomy či ekology. Někteří se zabývají nejen událostmi v Československu, ale také jejich komparací se situací v dalších státech sovětského bloku. Vedle odborných studií a dobových dokumentů je v knize otištěn rovněž přepis panelové diskuse s Janem Brojem, Ivanem Dejmalem a Ivo Feierabendem, která se v roce 2007 uskutečnila na mezinárodní konferenci uspořádané Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Vychází ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze

Sborník prací českých i zahraničních historiků, který vychází z cyklu specializačních přednášek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nejen mapuje známá i méně známá témata odporu proti normalizačnímu režimu v Československu (disent, katolická církev, ekologická hnutí, aktivity StB při potlačování, respektive usměrňování opozice atd.), ale snaží se zasadit tento odpor i do širšího (východo)evropského kontextu. Vychází ve spolupráci s Ústavem českých dějin FF UK a Vyšší odbornou školou publicistiky.