Petr Blažek strana 2 z 2

Tématem edice dokumentů jsou aktivity Státní bezpečnosti proti prof. Janu Patočkovi. Publikace vychází z doposud převážně nezveřejněných archivních pramenů z provenience StB. V rukopise kritické edice je zahrnuto celkem 120 dokumentů z období let 1960–1984. Jedná se o různé operativní zprávy, protokoly z výslechů Jana Patočky z roku 1977 a mimořádné informace o ohlasech na jeho smrt. V dokumentaci jsou poprvé písemně doložena rozsáhlá opatření, která tajná policie podnikla v souvislosti s Patočkovým pohřbem. V úvodní studii je věnována pozornost i neúspěšné snaze Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu soudně postihnout příslušníky tajné policie, kteří Jana Patočku v březnu 1977 „vyslýchali“.

Působení disentu a dalších nonkonformních aktivit ve středoevropských zemích sovětského bloku představovalo faktor, který více či méně přispěl k pádu komunistických režimů. Předkládaná kolektivní monografie představuje souhrnný přehled vývoje opozičních hnutí v Československu, Polsku, Maďarsku a Německé demokratické republice, jejich paralel i rozdílů. Na toto téma nahlíží z různých úhlů pohledu, vedle studií historiků přináší i názory dobových aktérů opozičních a nonkonformních aktivit na tehdejší situaci a také řadu relevantních dobových dokumentů. V prvním bloku publikace nalezneme studie věnované opozičním hnutím v NDR, Polsku a Maďarsku, jejichž autory jsou Tomáš Vilímek, Łukasz Kamiński a Eva Irmanová. Byl sem zařazen také příspěvek Mikołaje Iwanowa o disidentském hnutí v SSSR, a to vzhledem k významu, jaký měl vývoj v této zemi na ostatní komunistické země střední Evropy. Druhý blok přináší texty zaměřené na působení opozice na konci osmdesátých let v Československu. Příspěvek Milana Otáhala je věnován opozičnímu hnutí v českých zemích na konci osmdesátých let, studie Norberta Kmetě paralelně sleduje nezávislé aktivity na Slovensku v téže době. Petr Blažek se zabývá hodnocením činnosti opozice vedením Komunistické strany Československa, Jaroslav Pažout postihy za protirežimní vystoupení v Československu v posledních dvou letech existence režimu a Jiří Suk podstatou Charty 77 a jejím vlivem na podobu Občanského fóra. Publikace obsahuje též přepis dvou pódiových diskusí a čtyři menší edice dokumentů k danému tématu. Publikace je dále doplněna faksimiliemi vybraných letáků, petic, prohlášení a fotografií dokreslujícími občanské aktivity v Československu na konci osmdesátých let.

Zatím nejucelenější historický pohled na nejradikálnější projev kolektivizace českého a moravského venkova, kdy byly v rámci akce Kulak (v dobových dokumentech se používala zkratka akce K ) nuceně ze svých statků vystěhovány tři až čtyři tisíce selských rodin. Kniha, na které po několik let pracovalo šest historiků, vymezuje obecný politický a institucionální rámec kolektivizace zemědělství v Československu po roce 1948. Zabývá se přijetím, uplatňováním a zrušením směrnic tří ministrů , na jejichž základě byla v roce 1951 akce K zahájena. Jsou v ní popsány proměny vztahů centrálních institucí a přiblížen základní normativní rámec celého procesu. Případové studie přibližují také podobu násilné kolektivizace ve třech tehdejších okresech (jindřichohradecký, jičínský a sedlčanský), kterou jako ilustraci poměrů dokresluje autentická vzpomínka oběti. V příloze jsou publikovány základní archivní dokumenty k akci K , z nichž většina nebyla doposud zveřejněna (poprvé je zde například publikován originál směrnice tří ministrů ). Velmi podstatnou přílohu knihy tvoří seznamy vystěhovaných selských rodin, které byly poprvé pro účel vydání překontrolovány, byly v nich opraveny chyby, duplicity, byly abecedně seřazeny a obsahují jmenný i místní rejstřík.

V roce 1968 se československé a polské dějiny výrazným způsobem ovlivňovaly -stačí připomenout, že se polské jednotky podílely na srpnové okupaci Československa. Čeští a polští historikové v této knize přibližují nejdůležitější otázky vzájemných vztahů a jejich různých podob, všímají si také širšího mezinárodního kontextu. Vycházejí většinou ze studia teprve nedávno zpřístupněných archivních pramenů, které vedle jiného dokládají překvapivě široký odpor části polské veřejnosti proti násilnému potlačení Pražského jara. Základem sborníku jsou příspěvky z mezinárodní konference, kterou při příležitosti 25. výročí invaze vojsk pěti států Varšavské smlouvy připravil polský Ústav národní paměti.

V roce 1968 se československé a polské dějiny výrazným způsobem ovlivňovaly -stačí připomenout, že se polské jednotky podílely na srpnové okupaci Československa. Čeští a polští historikové v této knize přibližují nejdůležitější otázky vzájemných vztahů a jejich různých podob, všímají si také širšího mezinárodního kontextu. Vycházejí většinou ze studia teprve nedávno zpřístupněných archivních pramenů, které vedle jiného dokládají překvapivě široký odpor části polské veřejnosti proti násilnému potlačení Pražského jara. Základem sborníku jsou příspěvky z mezinárodní konference, kterou při příležitosti 25. výročí invaze vojsk pěti států Varšavské smlouvy připravil polský Ústav národní paměti.

Sborník prací českých i zahraničních historiků, který vychází z cyklu specializačních přednášek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nejen mapuje známá i méně známá témata odporu proti normalizačnímu režimu v Československu (disent, katolická církev, ekologická hnutí, aktivity StB při potlačování, respektive usměrňování opozice atd.), ale snaží se zasadit tento odpor i do širšího (východo)evropského kontextu. Vychází ve spolupráci s Ústavem českých dějin FF UK a Vyšší odbornou školou publicistiky.

Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948. Mezi její tragické důsledky patřilo rozrušení historických, sociálních a majetkových vazeb venkovského obyvatelstva – nejviditelněji se projevilo takřka úplnou likvidací selského stavu. Autoři představují zvolené téma z různých úhlů, najdeme mezi nimi historiky, politology, sociology, ekonomy či ekology. Někteří se zabývají nejen událostmi v Československu, ale také jejich komparací se situací v dalších státech sovětského bloku. Vedle odborných studií a dobových dokumentů je v knize otištěn rovněž přepis panelové diskuse s Janem Brojem, Ivanem Dejmalem a Ivo Feierabendem, která se v roce 2007 uskutečnila na mezinárodní konferenci uspořádané Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Vychází ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze

Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948. Mezi její tragické důsledky patřilo rozrušení historických, sociálních a majetkových vazeb venkovského obyvatelstva – nejviditelněji se projevilo takřka úplnou likvidací selského stavu. Autoři představují zvolené téma z různých úhlů, najdeme mezi nimi historiky, politology, sociology, ekonomy či ekology. Někteří se zabývají nejen událostmi v Československu, ale také jejich komparací se situací v dalších státech sovětského bloku. Vedle odborných studií a dobových dokumentů je v knize otištěn rovněž přepis panelové diskuse s Janem Brojem, Ivanem Dejmalem a Ivo Feierabendem, která se v roce 2007 uskutečnila na mezinárodní konferenci uspořádané Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Vychází ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze

Sborník prací českých i zahraničních historiků, který vychází z cyklu specializačních přednášek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nejen mapuje známá i méně známá témata odporu proti normalizačnímu režimu v Československu (disent, katolická církev, ekologická hnutí, aktivity StB při potlačování, respektive usměrňování opozice atd.), ale snaží se zasadit tento odpor i do širšího (východo)evropského kontextu. Vychází ve spolupráci s Ústavem českých dějin FF UK a Vyšší odbornou školou publicistiky.

Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948. Mezi její tragické důsledky patřilo rozrušení historických, sociálních a majetkových vazeb venkovského obyvatelstva – nejviditelněji se projevilo takřka úplnou likvidací selského stavu. Autoři představují zvolené téma z různých úhlů, najdeme mezi nimi historiky, politology, sociology, ekonomy či ekology. Někteří se zabývají nejen událostmi v Československu, ale také jejich komparací se situací v dalších státech sovětského bloku. Vedle odborných studií a dobových dokumentů je v knize otištěn rovněž přepis panelové diskuse s Janem Brojem, Ivanem Dejmalem a Ivo Feierabendem, která se v roce 2007 uskutečnila na mezinárodní konferenci uspořádané Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Vychází ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze