Petr Blažek

Living Torches in the Soviet Bloc presents the lives of those who chose self-immolation as a radical form of protest against the political oppression of Communist regimes in the Soviet Bloc between 1966–1989. While more than fifty such cases were identified during the relevant period, Petr Blažek focuses here on the twenty-one cases in which at least partial political motivation is apparent from historical sources.Many of the cases of the “living torches” were a radical response to the August 1968 occupation of Czechoslovakia by the armies of five Warsaw Pact member states and the suppression of the Prague Spring. After January 1969, the self-immolation of Jan Palach evoked a large wave of followers not only in Czechoslovakia, but also abroad, and greatly influenced other cases of “living torches” which continued to appear in the Soviet Bloc until the end of the 1980s.Although the conditions in the Soviet Bloc states were sometimes fundamentally different, these cases of self-immolation across states share a common disapproval of the totalitarian form of rule. They were often drastic responses from members of occupied nations, most of whom were Czechs, Lithuanians, Ukrainians, and Poles, who rejected the enforced Communist regime and Soviet military presence. Some decided to sacrifice their lives to wake others from indifference and resignation. Even several decades later, their shocking acts not only provoke, but also lead us to reflect on fundamental questions of human life.

Tématem této knihy jsou dějiny Lennonovy zdi v Praze. Jedná se o druhé, zásadně přepracované vydání. Autoři se zabývají nejen postupnou proměnou Lennonovy zdi a společenství okolo ní, ale také předchozí tradicí nápisů na tomto místě. Na Velkopřevorském náměstí a jeho okolí se ve výroční den smrti britského hudebníka a mírového aktivisty konala od roku 1981 výroční setkání jeho fanoušků. Pod vlivem policejních zásahů postupně přerostla v protirežimní vystoupení, na nichž se podepisovaly petice s požadavky na zavedení náhradní civilní služby, odchod sovětských jednotek z Československa, propuštění politických vězňů či odstranění jaderných zbraní. Někteří účastníci těchto srazů patřili na konci osmdesátých let mezi spoluzakladatele opozičních skupin, zejména Nezávislého mírového sdružení Iniciativy za demilitarizaci společnosti a Mírového klubu Johna Lennona. Významnou roli sehrála Lennonova zeď rovněž po roce 1989. Připomínání Lennonovy památky nezůstalo jen aktivitou přívrženců subkultur, ale odráželo i dobové spory o povahu společnosti, její minulost a budoucnost. Lennonova zeď se také stala významnou turistickou atrakcí, komerčním artiklem a dokonce inspirací pro protestní hnutí na druhé straně zeměkoule.

Průvodce představuje historické události, které bezprostředně vedly ke vzniku Charty 77 a zásadním způsobem ovlivnily její podobu, strukturu signatářů a strategii jejich činnosti. Ustavení Charty 77 vzbudilo mimořádný ohlas a bylo jedním z důvodů masivní propagandistické a represivní kampaně, kterou proti signatářům Charty 77 iniciovali představitelé komunistického režimu. Kniha je koncipována jako historická koláž, která plasticky přibližuje hlavní události odehrávající se nejen v Československu, zejména v Praze, ale i za hranicemi. Publikace je vybavena řadou dobových fotografií a dokumentů, které ilustrují tehdejší dění od vzniku Prohlášení Charty 77 až po pohřeb prof. Jana Patočky

Hlavním tématem publikace je jedna z největších celostátních akcí bezpečnostního aparátu komunistického režimu v Československu. V rámci akce s krycím názvem „Sever“ vybrané složky ministerstva vnitra od června 1981 do června 1984 sledovaly krizovou situaci v sousední Polské lidové republice, monitorovaly činnost Nezávislého samosprávného odborového svazu Solidarita a polských opozičních skupin, názory polských i domácích občanů a organizovaly řadu operací na podporu „marxisticko-leninských sil v Polsku“, včetně výjezdů značného množství tajných spolupracovníků StB do sousedního státu. V prvním díle je vedle historické studie publikováno celkem 142 archivních dokumentů vzniklých od července 1980, kdy v Polsku vypukla velká stávková vlna, až do vyhlášení výjimečného stavu 13. prosince 1981. V druhém díle je vedle rozsáhlé obrazové přílohy publikováno celkem 68 dokumentů vzniklých v období od vyhlášení výjimečného stavu v Polsku 13. prosince 1981 až do ukončení akce „Sever“ v červnu 1984.