Stefan Bollmann

Věděli jste, že Marilyn Monroe byla náruživou čtenářkou a jednou z jejích nejoblíbenějších knih byl Odysseus od Jamese Joyce? Že nedostudovaný Friedrich Gottlieb Klopstock v roce 1750 recitoval své ódy davu mladých žen, vybíral za to polibky, a vynalezl tak předčítání poezie? Že Jane Austenová brala vážně jen ty ženy, které měly rády romány? Nebo že první autorkou bestsellerů na světě se před sto padesáti lety stala propuštěná předčítačka Eugenie Marlittová? Tyto a ještě mnohé další příhody ožívají v zábavně napsaném panoramatu, které nás provede od časů Klopstocka až do současnosti a popíše i současný fenomén fanfiction nebo Padesáti odstínů šedi. Čtení může proměnit žití i milování. Je to kniha pro ženy, které vášnivě rády čtou, a díky níž muži pochopí, jak to jejich ženy myslí, když prohlásí: „Teď ne, teď si čtu!“

Historie čtoucích žen se zrcadlí v malířství a fotografii. Motiv čtenářky okouzloval umělce všech období. Trvalo ovšem několik století, než bylo ženám dovoleno, aby četly, co chtějí. Nejprve směly vyšívat, modlit se, pečovat o děti a vařit. V okamžiku, kdy začaly čtení chápat jako možnost vyměnit těsný svět domova za nekonečný svět myšlenek, fantazie, ale také vědomostí, staly se nebezpečnými.

Věděli jste, že Marilyn Monroe byla náruživou čtenářkou a jednou z jejích nejoblíbenějších knih byl Odysseus od Jamese Joyce? Že nedostudovaný Friedrich Gottlieb Klopstock v roce 1750 recitoval své ódy davu mladých žen, vybíral za to polibky, a vynalezl tak předčítání poezie? Že Jane Austenová brala vážně jen ty ženy, které měly rády romány? Nebo že první autorkou bestsellerů na světě se před sto padesáti lety stala propuštěná předčítačka Eugenie Marlittová? Tyto a ještě mnohé další příhody ožívají v zábavně napsaném panoramatu, které nás provede od časů Klopstocka až do současnosti a popíše i současný fenomén fanfiction nebo Padesáti odstínů šedi. Čtení může proměnit žití i milování. Je to kniha pro ženy, které vášnivě rády čtou, a díky níž muži pochopí, jak to jejich ženy myslí, když prohlásí: „Teď ne, teď si čtu!“

Historie čtoucích žen se zrcadlí v malířství a fotografii. Motiv čtenářky okouzloval umělce všech období. Trvalo ovšem několik století, než bylo ženám dovoleno, aby četly, co chtějí. Nejprve směly vyšívat, modlit se, pečovat o děti a vařit. V okamžiku, kdy začaly čtení chápat jako možnost vyměnit těsný svět domova za nekonečný svět myšlenek, fantazie, ale také vědomostí, staly se nebezpečnými.