Felix Boom

Jedná se skutečně o kuchařku, avšak specificky mužskou, která řeší poněkud drsným způsobem jisté kapitoly vztahy mužů a žen. Doplní ji nápadité ilustrace renomovaného kreslíře Emila Šourka. Dává však i návod, jak by si měl čerstvě osamělý muž (rozvedený, rozejitý, "vykopnutý", ovdovělý atd.) zařídit kuchyň, jak nakupovat, jak vařit rychle, racionálně a zdravě, aby neskončil velmi brzy a lacině v lase ženy, která hledá partnera. Přitom sází na to, že muž se o sebe neumí postarat, takže brzy podlehne. "Receptová" část knihy je řešena netypicky - jídla do 20 a 30 minut a ve "volném stylu"... Hlavní myšlenkou knihy je motto: Najde-li muž svobodu v kuchyně, bude svobodný navždy. Publikace není doplněna - jak je v kuchařkách zvykem - fotografiemi jídel. Tyto obrázky říkají vlastně jen to, že talíř je plný... Knihu ilustruje známý kreslíř Emil Šourek, autorův dávný přítel.

„Jak je možný, že tady běhá frajer, co rozdává velký prachy a my přitom z toho nic nemáme? Co ten hajzl vlastně chce?“ ptá se v tomto příběhu jeden politik a má na mysli mladého právníka, ředitele Nadace Lepší svět, který je lídrem neuvěřitelně velkorysé charitativní činnosti se záhadným původem obrovských finančních částek. Nový thriller s prvky fantasy z pera Felixe Booma se odehrává v letech 2012 až 2014 v České republice, v USA a ve Finsku a rozvíjí dramatickou story o nápadu šlechtičny českého původu, disponující obrovským majetkem, která se rozhodla vybudovat na téměř pustých pozemcích mezi ruinami zaniklých vesnic v bývalém vojenském prostoru kus „Lepšího světa“. Její dobročinnou nadaci řídí mladý advokát a počíná si při výkonu nadmíru štědré charity zcela nezávisle, promyšleně, důsledně odolává všem vábivým návrhům a radám zvenčí, na co peníze použít a jak získat další. Pro značnou část veřejnosti je však světcem, což má i své specifické projevy. Pracuje jen se svými lidmi, je střežen vlastní ochrankou, vyhýbá se politikům, od nikoho nic nechce. Jen rozdává podle striktních pravidel, nikdy neprozradí totožnost zakladatelky a sám se stává terčem spekulací médií a politiků, že pere špinavé peníze mafie, obchodníků se zbraněmi a drogami. Pravda je ovšem někde úplně úplně jinde. Tento příběh hodně vypovídá o době, kterou prožíváme. Mladý muž zjišťuje, že cesta nejlepších úmyslů je dlážděna peklem a dostává se do situací v nichž je nutné volit dramatická řešení. V tvorbě Felixe Boom se jedná o třetí román, předtím na sebe upozornil mj. díly Kiosek na pláži a Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon.

Kiosek na pláži je společenským románem, příběhem muže, který se odehrává v letech 1948 až 1990. Příběh běží na pozadí československého totalitního režimu v letech 1948 až 1989 a končí v první polovině roku 1990 rozčarováním, že sametová revoluce je podvod. Odehrála jako se předání moci v podivném aranžmá, podle jejíhož kuloárního scénáře vlastně komunisté předali moc znovu sami sobě.Hrdina příběhu David Besser se narodil v Indii v roce 1948 v prostředí tradiční tzv. buržoazní rodiny - jako syn diplomata z právnického prostředí a absolventky dějin umění na pařížské Sorbonně z rodiny štěrko-pískového magnáta. Po tzv. Vítězném únoru v roce 1948 byl otec Davida Bessera odvolán ze své diplomatické mise a zbaven možností na jakékoliv významné společenské uplatnění v oblasti justice či diplomacie, skončil jako betonážník v malém městě v Sudetech, matka musela přijmout podřadné místo úřednice v cukrářské výrobně.David Besser, inteligentní, sečtělý a vzdělaný chlapec, vychovávaný v duchu tradičních hodnot své rodiny bez ohledu na deklasované postavení svých rodičů, nedostal od tehdejšího režimu šanci vystudovat střední školu a mít maturitu. Musel se vyučit řezníkem, což byla jedna z mála šancí, kterou měl. Problémovou součástí jeho kádrových spisů byla také jeho starší sestra Klára, jíž otec dostal díky svým stykům z diplomatických časů do Francie na studium lycea v Lyonu v první polovině 50. let. Stala se později francouzskou občankou a byla manželkou schopného finančníka a manažera. Jeho rodiče umírají příliš předčasně.David Besser se i v totalitním režimu relativně dobře uplatnil jako schopný řezník a nadaný sportovec, ale útisk, že nemohl studovat, byl neustále zdrojem jeho stressu. Během uvolnění v létě roku 1968 před srpnovou okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy dostal vízum do Francie a po 14 letech se setkal se svou sestrou, která už byla vdaná, toužila po dítěti, ale měla zdravotní problémy. Čekání na vyřešení zdravotních potíží řešila tím, že usilovně pracovala v kiosku rychlého občerstvení v Nice, který jí věnoval její manžel.

Knížka Zákony fotbalové džungle – Novela 2012 je o fotbale a nachází se na hraně černého humoru a vážného napomenutí, že fotbal je zrcadlem společnosti, jež nevzkvétá a neočišťuje se. Je džunglí, v níž se dobře vede mafii. Poprvé vyšla v roce 1998 ve formě zákoníku se 196 paragrafy ve 12 hlavách a vzbudila nevěřícné reakce. Byla považována za parabolu přemrštěného humoru. Její obsah byl „z gruntu“ zásadně přepracován, forma zákoníku vypilována a zdokonalena ve smyslu právního slovníku i ve prospěch českého humoru. Proto je považována za novou knihu, nikoliv za reedici. I když jakkoliv není ideální spojení slov humor, zákony, korupce, prodávání zápasů, ovlivňování výsledků, sázení, mafie, tak tyto pojmy do sebe zapadají. V roce 2004 se ukázalo, že holá skutečnost v českém fotbale je ještě daleko divočejší, než byla v roce 1998. Po malém přechodném útlumu nepravostí zjišťujeme v roce 2012, že jsme nejenom zpět v roce 2004, kdy vypukla aféra s odposlechy rozhodčích a funkcionářů, ale i hlouběji. Zákony fotbalové džungle fungují globálněji a rafinovaněji s výživnou podporou nadnárodních sázkových gangů na vzdálených serverech díky masivní „internetizaci“ všech struktur, včetně zločineckých. To je podstatná novinka proti roku 1998, kdy byly Zákony napsány poprvé. A nyní jsou také všichni aktéři džungle „voraženější“. Zákonitosti přesto existují. Proto musela vzniknout Novela 2012 jak se sluší a patří na spořádaný zákoník.Autorem Zákonů fotbalové džungle – Novela 2012 je sportovní publicista a spisovatel Pavel Skramlík (autor verze z roku 1998), který od roku 2010 používá pseudonym Felix Boom. Novela Zákonů fotbalové džungle je nutnou reminiscencí Felixe Booma za Pavlem Skramlíkem, proto jsou uvedeni jako dva autoři.

Publikace je poněkud drsným návodem z mužského hlediska, jak lze předejít rozpadu manželství či stálého partnerství v současné době, když na 10 uzavřených manželství nyní připadá devět rozvodů. A to prevencí. To je základní téma. Nebere si žádné servítky. Ženské nevěry valem přibývá. Prognózy tvrdí, že za dva roky bude víc rozvodů než uzavřených manželství. Návod je o tom, jak si prozkoumat budoucí stálou partnerku z hlediska vlastností, "provozních", sexuálních a majetkových záležitostí, struktury morálky, a přitom nepadnout do pasti. A připoutat ji k sobě sexuální cestou navždy. Když se vlastnosti a chování v manželství mění, z hlediska dámy, pak se děje něco nepěkného. A když už vznikne problém, tak je nezbytné znát způsob, jak spolehlivě odhalit nevěru partnerky, nebýt za blba. A jak se chovat dál. To se lze z této knihy opravdu dovědět. Protože ženská nevěra má stále vyšší ukazatele a stává se společenským problémem, tak muži potřebují stále větší ochranu. O tom je tato kniha. Muži nyní častěji pocítí, kde je chyba. Ženy jsou však stále zpupnější, genderově odvážnější. Výsledkem je však vyšší počet rozvodů. A je to dobře? I ženy, které se stále častěji ocitají v pozici predátorek, mají právo vědět, co je špatně. Byť jsou sami nositelkami těchto chyb. Hýčkání ženských vlastností jim nestačí, byť si dobří muži cení více lásky své ženy než své kariéry. A o tom tato kniha je. Je víc pro ženy než pro muže.

Čtvrtý román českého autora je strhujícím detektivním příběhem, který má dynamickou zápletku, akční epizody, nepostrádá lásku, existenciální myšlenkovou hloubku a příměs fantasy v podobě záhady, jíž je naprosto neznámý typ komunikace, zásadně zasahující do reality. Hlavním hrdinou je akční muž, žijící v Rakousku, jenž se musí vrátit do Česka kvůli náhlému úmrtí svého otce, který mu zanechává nečekaný úkol. Musí se vypořádat se složitými situacemi, když zjistí, že otcova smrt nebyla přirozená, ale de facto vraždou a on sám bude terčem dalšího útoku. Zločinci usilují o záhadný komunikační systém, jenž je převratným technologickým objevem neznámého původu. Ústřední postava románu musí nejprve pochopit jeho zdroj, ve spolupráci s detektivy se aktivně ubránit spiknutí a vyřešit budoucnost svého dědictví. Žánrový mix románu, thrilleru a fantasy autor již úspěšně uplatnil v předchozím románu Lepší svět.

Knížka je výběrem těch nejostřejších a nejprovokativnějších blogů autora Felixe Booma (vlastním jménem Pavel Skramlík, *1950), který je zkušeným sportovním novinářem, nyní však je hlavně prozaikem a vydavatelem. Blogy v této publikaci napsal v letech 2009 - 2014 a jsou produktem občanské reflexe. Touto knížkou uzavírá blogerskou etapu svých autorských aktivit. Název knihy je zvolen podle titulu jednoho z blogů, v němž odsuzuje zbabělost komunikace v internetovém prostoru, v němž převažují anonymní nickové nad lidmi, kteří komunikují pod svým vlastním jménem a se svou vlastní tváří. Blogy se však netýkají jen internetu, ale především politických, společenských, kulturních, sportovních a privátních témat. Staví rovněž pokrok v komunikaci v demokratické společnosti prostřednictvím sociálních sítí a blogosféry do protikladu s popsáním elektromagnetických jevů, o něž se přičinili Einstein, Farraday a další géniové fyziky. Posunuli technický vývoj vpřed, ale nemohli tušit, jak velký dopad budou mít jejich objevy na lidskou komunikační morálku na konci 20. a začátku 21. století. Zbabělost a zákeřnost převažují nad odvahou. Autor deklaruje, že už blogy nikdy psát nebude, ale uznává, že jsou nutné. "Jsou reflexí, obrazem doby, brzdí proces zapomínání na události, které nelze vymazat. Vypovídají o každodenním životě kolem nás mnohem více než opožděné spisky moderních historiků. Blogy považuji za plnocennou součást publicistické a esejistické tvorby. Význam mnohých blogů se ukáže až později," tvrdí Felix Boom. Autor napsal řadu knih, v nichž čerpal z praxe sportovního novináře. Nyní je jeho prioritou próza a výrazně se profiloval především romány Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon (o něj projevila zájem hollywoodská filmová produkce), Kiosek na pláži a Lepší svět. Mnoho čtenářů má však i jeho Kuchařka osamělého muže, což je velmi svérázná "pánská" kuchařka s kompetentním mužským pohledem do kuchyně. Nejblíže k vydání je jeho nový román Moji kamarádi vrazi a v plánu má další výrazné beletristické projekty. S úspěchem provozuje v Praze Literární salon BLINKR, v němž se každý měsíc setkávají význační literáti.

Knížka Zákony fotbalové džungle – Novela 2012 je o fotbale a nachází se na hraně černého humoru a vážného napomenutí, že fotbal je zrcadlem společnosti, jež nevzkvétá a neočišťuje se. Je džunglí, v níž se dobře vede mafii. Poprvé vyšla v roce 1998 ve formě zákoníku se 196 paragrafy ve 12 hlavách a vzbudila nevěřícné reakce. Byla považována za parabolu přemrštěného humoru. Její obsah byl „z gruntu“ zásadně přepracován, forma zákoníku vypilována a zdokonalena ve smyslu právního slovníku i ve prospěch českého humoru. Proto je považována za novou knihu, nikoliv za reedici. I když jakkoliv není ideální spojení slov humor, zákony, korupce, prodávání zápasů, ovlivňování výsledků, sázení, mafie, tak tyto pojmy do sebe zapadají. V roce 2004 se ukázalo, že holá skutečnost v českém fotbale je ještě daleko divočejší, než byla v roce 1998. Po malém přechodném útlumu nepravostí zjišťujeme v roce 2012, že jsme nejenom zpět v roce 2004, kdy vypukla aféra s odposlechy rozhodčích a funkcionářů, ale i hlouběji. Zákony fotbalové džungle fungují globálněji a rafinovaněji s výživnou podporou nadnárodních sázkových gangů na vzdálených serverech díky masivní „internetizaci“ všech struktur, včetně zločineckých. To je podstatná novinka proti roku 1998, kdy byly Zákony napsány poprvé. A nyní jsou také všichni aktéři džungle „voraženější“. Zákonitosti přesto existují. Proto musela vzniknout Novela 2012 jak se sluší a patří na spořádaný zákoník. Autorem Zákonů fotbalové džungle – Novela 2012 je sportovní publicista a spisovatel Pavel Skramlík (autor verze z roku 1998), který od roku 2010 používá pseudonym Felix Boom. Kromě sportovních publikací napsal dva romány – Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon (2010) a Kiosek na pláži (2011). Novela Zákonů fotbalové džungle je nutnou reminiscencí Felixe Booma za Pavlem Skramlíkem, Proto jsou uvedeni jako dva autoři.

Kiosek na pláži je společenským románem, příběhem muže, který se odehrává v letech 1948 až 1990. Příběh běží na pozadí československého totalitního režimu v letech 1948 až 1989 a končí v první polovině roku 1990 rozčarováním, že sametová revoluce je podvod. Odehrála jako se předání moci v podivném aranžmá, podle jejíhož kuloárního scénáře vlastně komunisté předali moc znovu sami sobě. Hrdina příběhu David Besser se narodil v Indii v roce 1948 v prostředí tradiční tzv. buržoazní rodiny - jako syn diplomata z právnického prostředí a absolventky dějin umění na pařížské Sorbonně z rodiny štěrko-pískového magnáta. Po tzv. Vítězném únoru v roce 1948 byl otec Davida Bessera odvolán ze své diplomatické mise a zbaven možností na jakékoliv významné společenské uplatnění v oblasti justice či diplomacie, skončil jako betonážník v malém městě v Sudetech, matka musela přijmout podřadné místo úřednice v cukrářské výrobně. David Besser, inteligentní, sečtělý a vzdělaný chlapec, vychovávaný v duchu tradičních hodnot své rodiny bez ohledu na deklasované postavení svých rodičů, nedostal od tehdejšího režimu šanci vystudovat střední školu a mít maturitu. Musel se vyučit řezníkem, což byla jedna z mála šancí, kterou měl. Problémovou součástí jeho kádrových spisů byla jeho starší sestra Klára, jíž otec dostal díky svým stykům z diplomatických časů do Francie na studium lycea v Lyonu v první polovině 50. let. Stala se později francouzskou občankou a byla manželkou schopného finančníka a manažera. Jeho rodiče umírají příliš předčasně. David Besser se i v totalitním režimu relativně dobře uplatnil jako schopný řezník a nadaný sportovec, ale útisk, že nemohl studovat, byl neustále zdrojem jeho stressu. Během uvolnění v létě roku 1968 před srpnovou okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy dostal vízum do Francie a po 14 letech se setkal se svou sestrou, která už byla vdaná, toužila po dítěti, ale měla zdravotní problémy. Čekání na vyřešení zdravotních potíží řešila tím, že usilovně pracovala v kiosku rychlého občerstvení v Nice, který jí věnoval její manžel. Tento kiosek na pláži je ústřední symbolikou celého příběhu. David Besser v něm Kláře pomáhal a vedli v něm mnoho důležitých rozhovorů o životě jejich rodiny. Druhým hlavním motivem příběhu je otázka lásky k vlasti. Proč milovat vlast, která připravila jeho rodiče o jejich kariéry a David je předčasně dochoval k smrti? Proč milovat vlast, která ho nenechala studovat, bránila mu v jeho společenském uplatnění a nakonec ho dostala do kriminálu? Proč milovat vlast, jejíž revoluce v roce 1989 byla jen divadlem? Proč milovat vlast, v níž po revoluci obsazují důležité posty estébáci a brutální vězeňští dozorci? David Besser, neustále sledovaný StB, dostal v roce 1974 konečně další povolení vycestovat do Francie za sestrou, bohužel ve chvíli, kdy jeho sestra měla vážnou autonehodu. Přijíždí do Francie v okamžiku, kdy sestra umírá. Uvažuje o tom, že po ní zdědí kiosek na pláži a je na rozpacích, co s ním udělá. Jenže zjišťuje, že nejde o jeden kiosek, ale rozsáhlou síť kiosků na Azurovém pobřeží, čtyřhvězdičkový hotel na promenádě v Nice a spoustu dalšího majetku, rodinný dům, luxusní automobily, další nemovitosti. David prožívá velké dilema, zda se má stát emigrantem, ale nakonec se jím stane, protože byrokratické vízové formality mu nedovolí, aby dědictví po své sestře mohl převzít osobně. Přebírá tedy obrovský majetek jako emigrant, úspěšně bojuje o svou pozici velkého byznysmena. Československo mu amnestovalo ilegální opuštění republiky, ale když v roce 1981 přijíždí na návštěvu staré vlasti, tak je uvězněn. Má se zpovídat ze svých „zločinů“ proti majetku v socialistickém vlastnictví před opuštěním republiky. Jedná se o konstrukci StB. Jeho manželka v Nice čeká první dítě. David se ocitá ve velmi složité situaci. Je vystaven brutálnímu fyzickému a psychickému nátlaku v době, kdy si lidé v Československu myslí, že éra těchto metod minula. Je verbován StB, vojenskou kontrarozvědkou a špionáží jako

Mottem této svérázné kuchařské knížky je výrok, že najde-li muž svobodu ve vlastní kuchyni, tak je svobodný navždy. Úvahy o vztazích mužů a žen v nemladém věku jsou základní myšlenkou publikace. Vznikla tak filozoficko-gastronomická kuchařka s nezbytnými recepty a příměsí drsného mužského šovinismu pro muže, pro něž není nenadálá samota ve zralém věku katastrofou, ale odrazem k další svobodě. Bez žen. Mohou být přizvány, ale jejich přítomnost je vhodná jen v případě, pokud jim bude péče o muže dělat radost a nebude jejich starostí. V duchu této kuchařky je muž ve své domácnosti nezávislý, není bezmocnou bytostí a snadnou kořistí. Nabízí velmi přímočarý princip přístupu k vaření – prvotní je odvaha vařit, druhou platformou je myšlenka, směr, mužský racionální přístup, nikoliv konkrétní recepty. Avšak na ně došlo - jsou uspořádány netradičně – hlavním konceptem jsou jídla do 20 a 30 minut. Odraziště je samozřejmě v kuchyni a zpracování tématu je celkově kontroverzní. Obligátní snímky plných talířů jídla skvěle nahrazují původní vynikající ilustrace předního českého kreslíře Emila Šourka. Kuchařka nabízí řadu receptů na italskou, čínskou, francouzskou a kosmopolitní kuchyni s českým přístupem – i českých originálů. Z ničeho se však nedělá věda.

Thriller, románová beletrie, fantasy, nebo nový syntetický žánr? Na tuto otázku si odpoví čtenář sám, když si přečte příběh o hlavním hrdinovi a záhadné nadaci, jejíž velkorysé centrum vyrůstá na opuštěných pozemcích mezi ruinami zaniklých vesnic v bývalém vojenském prostoru na severu Čech. Nadace se jmenuje Lepší svět a v jejím čele stojí mladý právník. Ten chlapík disponuje neuvěřitelnými sumami peněz, které používá zásadně jen na charitativní účely. Chová se zcela nezávisle, promyšleně a nesmírně štědře. Důsledně odolává všem vábivým návrhům a radám zvenčí. Pracuje jen se svými lidmi, je střežen vlastní ochrankou, vyhýbá se politikům, od nikoho nic nechce. Jen rozdává. Dokonce vzniká domněnka, že jde o světce. Je dobrodějem nebo zločincem? Jedná za sebe nebo někoho jiného? Brzy se stane terčem spekulací, čemu vlastně nadace slouží. Praní špinavých peněz mafie, obchodníků se zbraněmi, s drogami? Týmy policistů a agentů mají napilno. Zločinecké gangy spřádají plány. Politici jsou nervózní. „Jak je možný, že tady běhá frajer, co rozdává velký prachy a my přitom z toho nic nemáme? Co ten hajzl vlastně chce?“ ptá se jeden z nich. Pravda je někde úplně jinde. Mladý muž si užije velmi horké chvíle v riskantní roli, kterou na sebe vzal. Jdou po něm zabijáci i systém. Musí zvolit dramatické řešení. To je hlavní zápletka nového českého románu spisovatele Felixe Booma, který se odehrává v letech 2012 až 2014 v České republice, USA a ve Finsku. Tento příběh nám hodně sdělí o době, kterou prožíváme. Čeká nás Lepší svět? Je možné jej vůbec dosáhnout? I na tyto otázky si čtenář musí odpovědět sám...

Provokativní román zkušeného autora, který se dosud zabýval sportovní tematikou, a proto si zvolil umělecký pseudonym, vrací Ježíše Krista na zem po více než 2000 letech v roli manažera a reportéra bulvárního deníku. Ježíš objevil ve vzrušených dialozích s Bohem, jehož odhalil jako analfabeta a silničního piráta, řadu přehmatů v interpretaci křesťanských dějin a napravuje je často šokujícím způsobem. Mezi lidi se vrací v duchu zcela světského veselého příběhu právě v Čechách, které si vybral jako pilotní projekt pro svůj záměr spasit svět. Se svou schopností konat zázraky hledá novou polohu vlastní existence v běžném civilním a necírkevním prostředí 21. století. Je konfrontován se situacemi, na něž byl připraven pouze teoreticky. Zázraky, které koná, zasahuje do politiky, sportu, showbyznysu i do lidských osudů. Stejně jako ve svém prvním životě vyvolává i v demokratické společnosti napětí, kvůli němuž má být znovu ukřižován. Příběh je i jakousi praktickou příručkou bulvární žurnalistiky, čímž získává jistou paralelu s Ruarkovými Medojedkami.