Ota Bouzek

Po knize Holubí studánka je to druhá kniha příběhů, kterou nás autor očima a zážitky moudrého myslivce a laskavého kantora opět provází přírodou pod Pradědem a dává nahlédnout do života a světa ptáků, zvěře a ryb. Jeho poutavé vyprávění odkrývá nám lidem utajené a neznámé zákony a tajemství. Se zaujetím si ji přečtou dospělí i děti.

Knížka Povídání o kamzících je už dvacátou šestou vydanou publikací autora přírodních próz. Ota Bouzek se spolu s několika málo přáteli rozhodl vydat příběhy o kamzících hlavně proto, že se kamzíky v Jeseníkách podařilo zachránit, ale také proto, že je chovu této nádherné zvěře žijící v našich horách letos rovných sto let.

Autor přírodních próz z Jeseníků, Ota Bouzek, připravil k vydání druhé, upravené vydání své prvotiny Povídání od Bílého potoka. Během dosavadní literární tvorby vydal 29 knih (tři z rodného kraje u Plzně, dvě z lovu v cizině a ostatní z jesenických kopců). Autor zve čtenáře do osmdesátých let minulého století na polesí Bílý Potok, kde jedenáct let pracoval jako vedoucí polesí. Témata do knihy čerpal právě tam. Vstupte, vážení čtenáři, do kouzelného kraje horského polesí, jemuž vévodí nejen krása bystřiny jménem Bílý potok.

Vstupme prosím tam, kde kouzelná příroda naší milované krajiny dokáže rozezvučet duši nezdolným a úžasně posilujícím vědomím češství. Vejděme spolu tiše do polesí Bílý Potok, do rozlehlých a majestátných lesů, a za starostlivého dohledu samotného Pradědu se kochejme krásou úžasné přírody. Večer na lovecké chatě pak bude jistě o čem vyprávět.

Povídky v knize Pytláci od plavebních kanálů jsou situovány do šumavských lesů 19. a 20. století. Tato kniha neuvádí žádná historická fakta, volně zpracované pytlácké příběhy jsou vybrány ze starých mysliveckých časopisů. Uvádím některé dokumenty a krátké novinové zprávy, kde jsou stručně vylíčeny střety pytláků s hajnými, končící někdy i tragicky. V žádném případě nejde o dokument, ale o knihu, která by měla čtenáře zaujmout dějem, dramatičností, popisem tajuplné, drsné, ale i krásné Šumavy, nejen z období stavby obou plavebních kanálů, i malým nakouknutím do tvrdého života tamních rodin horalů na bavorské a šumavské straně hranic.

Vážení čtenáři, tato kniha je volným pokračováním knížky Bezflinťáci a hlavní protagonisté zůstávají stejní. Milenu Hamerskou a Jiřího Pecháčka jsem znal z několika málo fotek a článků popisujících složitá jednání, která vedla k záchraně jesenických kamzíků, i konečné předání petice s pětadvaceti tisíci podpisy Parlamentu ČR. Spolu s dalšími přispěli obrovským dílem k udržení životaschopné, už více než stoleté populace kamzíků v Jeseníkách. Osobně jsme se seznámili, když jednou u nás zazvonili, představili se a slíbili jsme si případnou spolupráci. Od té doby jsme nabídli veřejnosti nemálo pořadů o přírodě, sepsali několik knih obdobného žánru a veřejné besedy jsme doplňovali fotografiemi a filmy, které vytvořili oba Bezflinťáci Milena a Jura. Někdy jsme se pouštěli i na tenký led všelijakých lokálních zpracování dávné historie a věřili v důležitost jejich zachování pro následné generace. Milena a Jura jsou velmi pracovití lidé s láskou k přírodě, výborní partneři a kamarádi. A tak něco málo tvoříme dál a žijeme rádi, neboť díky lásce k přírodě, přes relativně pokročilý věk, stařeckým mechem důchodců neobrůstáme. Ota Bouzek, Karlova Studánka

Kdo vyrostl na vsi anebo v malém městečku jako já, či dokonce v osadě o šesti chalupách uprostřed jesenických lesů jako naše děti, ten neodolá touze směřující ho ke každodennímu poznávání přírody. Ani kdysi dávno, už za mých klukovských let, tomu nebylo jinak. Měli jsme s partou kamarádů proběhaná humna křížem krážem a o každém stračím či hrdliččím hnízdě, o zajíci, o srnčí zvěři, která zalehávala v remízku, o králičích rodinách v mezích jsme dobře věděli. Moje touha získávat další poznatky z přírody dospěla až ke studiu lesnictví a k promoci na lesního inženýra. Po létech dokončil tutéž lesnickou fakultu v Brně a ve stejné aule převzal diplom lesního inženýrství i náš syn. Říká se, že štěstí přeje připraveným. Asi proto jsem plných sedmatřicet let odsloužil ve všech profesních funkcích, od hajného až po ředitele lesního závodu v Jeseníkách. Proto je jim moje chvála zcela patřičná. A vám, vážení přátelé, kolegové myslivci i ostatní čtenáři, předkládám s pochvalou hor i povídky o mém a synově prvním Lovu zdar. Třeba některým z vás připomenou i vaše první myslivecké a lovecké úspěchy.

Čím je člověk starší, tím zřetelněji si uvědomuje, jak hluboce jsou v něm uloženy některé dřívější zážitky. Vzpomínky popsané v této knize jsou vybrané z celoživotních zážitků profese lesníka a myslivce. Odehrály se v Jeseníkách a povídky jsou vylíčené podle skutečnosti tak, jak jsem je uprostřed krásných lesů zažíval. Miloval jsem Jeseníky, svoje polesí, přírodu a zvěř. Vždycky jsem se k tomu výběru z almanachu nesmírné krásy choval pokorně, s úctou a obdivem. Zdraví už neslouží, jak bych si přál, a tak se zde, alespoň ve vzpomínkách, vracím do svých mladších let. A povídkami mimoděk též děkuji za podporu mé rodině, ženě, synovi a dceři, a také za občasnou přízeň svatého Huberta či náklonnost bohyně lovu Diany. Přeji si, aby se mnou zde předložené vzpomínky, které se ve své době odehrály ve voňavých jesenických lesích, čtenáři líbily. Pokud tomu tak bude, pak jistě nesou zde sepsané lovecké a myslivecké příběhy správný název: Po stopách myslivce.

Autor Ota Bouzek prožívá celý svůj produktivní život i roky odpočinku v jesenických lesích nedaleko Pradědu. Již třiadvacet roků žije v malebné obci Karlova Studánka, kde donedávna pracoval jako kronikář obce a kastelán kaple svatého Huberta. Zdravotní potíže už mu nedovolují vykonávat právo myslivosti ani dlouhé vycházky po jeho milovaném lese, a tak hledá náměty do knih ve vzpomínkách. I v této knize popisuje úžasnou jesenickou přírodu včetně mysliveckých zážitků. Kniha je, podobně jako některé předchozí, souhrnem popisu mnohých krás příslušných Jeseníkům a je doplněna skvělými fotogra?emi. V textu se autor vrací do vzpomínek a všechno líčí svým nezaměnitelným rukopisem, vycházejícím z reálného životního stylu podle skutečných zážitků. Vám, milí čtenáři, přeje poklidné čtení a pohodové chvíle nad fotogra?emi z dílny jeho dlouholetého kamaráda, inženýra Jiřího Pecháčka.

Rodák z Pošumaví Ing. Ota Bouzek, kterého osud zavál do Jeseníku, je již dobře znám mezi mysliveckou veřejností svými 46 literárními díly inspirovanými mysliveckou zelenou krví. Je to spisovatel, který je ve svých povídkách schopen poutavě, dramaticky i lyricky vyprávět o přírodě, lovech i osudech lidí a zvěře. Není však jenom autorem beletrie a scénářů, v jeho tvůrčí práci najdeme kresby, koláže a ilustrace. Ve skromnosti jemu vlastní je to poprvé, kdy použil ve své 47. knize jako ilustrace své koláže.