Ray Bradbury strana 4 z 7

Je rok 1928 a v malém městečku ve státě Illinois začalo léto. Dvanáctiletý Douglas Spaulding má napilno: lisuje pampeliškové víno, pobíhá po lesích v nových teniskách, musí se svézt tramvají, která brzy ustoupí modernějším autobusům, a zachránit figurínu čarodějky z rukou hrubiána pana Blacka. K letní pohodě ospalého města se přidávají i ostatní obyvatelé, ale idylu jim přece jen něco kazí – tajemný Samotář, který jako postrach obchází ulicemi...

Jsou příběhy, které žijí vlastním životem. Právě takové na sobě nosí záhadný Ilustrovaný muž. Celé jeho tělo pokrývají tetování, která vytvořila dávno zmizelá čarodějka snad z jiné planety. Bezejmenný vypravěč se setká s Ilustrovaným mužem a nahlédne do výjevů, které se mu odehrávají před očima. Ty po svém vylíčí – osmnáct příběhů, osmnáct ilustrací. Jedinečná sbírka povídek je milníkem v žánru sci-fi a poprvé vychází v českém překladu.

Ačkoli byl Ray Bradbury především mistrem žánru science fiction, ve své tvorbě se neomezoval pouze na něj. Temný karneval z roku 1947 je jeho vůbec první publikovanou sbírkou povídek a Bradbury se v ní čtenářům představuje jako autor hororových a strašidelných příběhů, v nichž nechybí krev, mystika, humor, hrůzostrašné bytosti a tvorové, ale také Bradburyho nezaměnitelná poetika a melancholie. Souborně vycházejí povídky v češtině poprvé.

A nagy klasszikus új fordításban! Az illusztrált ember nemcsak attól más, hogy az egész testét képek borítják, hanem attól is, hogy ha az ember sokáig nézi, akkor ezek a képek életre kelnek és történeteket mesélnek jelenről és jövőről. Baljós, óva intő tanulsággal. A történetek akár a Földön játszódnak, akár a Marson, középpontjukban mindig az ember áll. Az ember, aki akkor is a társát támadja, amikor szkafanderben tehetetlenül sodródik az űrben. Aki a marslakókat is meg akarja téríteni. Aki inkább robothasonmást készíttet, minthogy maga oldja meg az élete problémáit. Ray Bradbury 1951-ben megjelent második novelláskötete immár évtizedek óta klasszikusnak számít, és mit sem vesztett sem aktualitásából, sem erejéből. Az olvasó ráadásul most új fordításban olvashatja ezeket a felejthetetlen történeteket.

451 stupňů Fahrenheita je teplota, při níž papír hoří. V Bradburyho temné vizi budoucnosti nejsou hasiči vybaveni vodními stříkačkami, ale plamenomety, které ničí poslední svědectví svobodného myšlení – knihy. Až do dne, kdy si hasič Guy Montag začne klást znepokojivé otázky… Román vychází v nově revidovaném překladu s úvodním slovem Raye Bradburyho. Kniha je doplněna původním doslovem Josefa Škvoreckého k prvnímu českému vydání a esejem Františka Novotného k současnému aktualizovanému vydání.

Ačkoli byl Ray Bradbury především mistrem žánru science fiction, ve své tvorbě se neomezoval pouze na něj. Temný karneval z roku 1947 je jeho vůbec první publikovanou sbírkou povídek a Bradbury se v ní čtenářům představuje jako autor hororových a strašidelných příběhů, v nichž nechybí krev, mystika, humor, hrůzostrašné bytosti a tvorové, ale také Bradburyho nezaměnitelná poetika a melancholie. Souborně vycházejí povídky v češtině poprvé.

Šestadvacet volně spojených povídek líčí budoucí kolonizaci Marsu. Celou knihou prostupuje zvláštní touha po dálkách, nostalgie a smutek nad pádem martského ráje, který lidé ničí od svého prvního přistání na písečné planetě. Když Marťanská kronika v roce 1950 vyšla, fanoušci sci-fi většinu povídek znali z časopiseckých vydání, ale pro běžného čtenáře byla kniha naprostým zjevením. A Bradburyho science fiction se rázem stala žádanou i ve „vysokých literárních kruzích“.

Az HBO saját gyártású filmje alapjául szolgáló könyv Több mint hatvan évvel a megjelenése után Ray Bradbury világszerte elismert regénye, a Fahrenheit 451 igazi klasszikusként hat a világirodalomban a zord, disztópikus jövőábrázolásával. A könyv üzenete soha nem volt aktuálisabb, mint napjainkban. Guy Montag tűzőrként dolgozik. Az a munkája, hogy elégesse a könyveket... a házakkal együtt, ahol eldugták azokat. Montag soha nem kérdőjelezi meg a pusztítást, amit a munkájával végez, az estéi pedig unalmasan telnek a feleségével, Mildreddel, aki az egész napját a televízió bűvöletében tölti. Aztán egy nap Montag találkozik a különc szomszéd lánnyal, Clarisse-szal, aki egy olyan múltról mesél neki, amelyben az emberek még nem féltek, és bemutat neki egy olyan jelent, amelyben az emberek a könyvekben rejlő ötleteket felhasználva gondolkodnak. És akkor Guy Montag hirtelen megkérdőjelez mindent, amit addig igaznak hitt.

Az HBO saját gyártású filmje alapjául szolgáló könyv.  Több mint hatvan évvel a megjelenése után Ray Bradbury világszerte elismert regénye, a Fahrenheit 451 igazi klasszikusként hat a világirodalomban a zord, disztópikus jövőábrázolásával. A könyv üzenete soha nem volt aktuálisabb, mint napjainkban. Guy Montag tűzőrként dolgozik. Az a munkája, hogy elégesse a könyveket... a házakkal együtt, ahol eldugták azokat. Montag soha nem kérdőjelezi meg a pusztítást, amit a munkájával végez, az estéi pedig unalmasan telnek a feleségével, Mildreddel, aki az egész napját a televízió bűvöletében tölti. Aztán egy nap Montag találkozik a különc szomszéd lánnyal, Clarisse-szal, aki egy olyan múltról mesél neki, amelyben az emberek még nem féltek, és bemutat neki egy olyan jelent, amelyben az emberek a könyvekben rejlő ötleteket felhasználva gondolkodnak. És akkor Guy Montag hirtelen megkérdőjelez mindent, amit addig igaznak hitt.

Ray Bradbury, a sci-fi egyik legnagyobb alakja és a novella amerikai mestere már a korai írásaival híveket szerzett magának olvasók és kritikusok között egyaránt, ám aki elsősorban a Marsbéli krónikákról vagy a Fahrenheit 451-ről ismeri, azt ebben a kötetben meglepetés érheti. Egy festői mexikói faluban a halál csupán turistalátványosság. Egy város alatti városban megfulladt szeretők csendben ismét egymáséi lehetnek. Egy karnevállal utazó kis ember legédesebb vágya napról napra beteljesedik. Egy beteg fiúnak a hűséges kutyája az egyetlen kapcsolata a külvilággal. És a túlvilággal. Ez a tizenkilenc borzongató és baljós novella Ray Bradbury másik arcát mutatja meg. Azt az írót, aki kíváncsi az élet és a fantázia sötét oldalára, aki ragyogóan megragadja a világ őrültségének, zűrzavarának és akadályainak lényegét. Az Októberi vidék karakterei élnek, álmodnak, dolgoznak, majd meghalnak - és néha ismét élnek, csak hogy felfedezzék, bár gyakran túl későn, hogy az embernek magas árat kell fizetnie azért, hogy valahova tartozhasson.

Ray Bradbury, a sci-fi egyik legnagyobb alakja és a novella amerikai mestere már a korai írásaival híveket szerzett magának olvasók és kritikusok között egyaránt, ám aki elsősorban a Marsbéli krónikákról vagy a Fahrenheit 451-ről ismeri, azt ebben a kötetben meglepetés érheti. Egy festői mexikói faluban a halál csupán turistalátványosság. Egy város alatti városban megfulladt szeretők csendben ismét egymáséi lehetnek. Egy karnevállal utazó kis ember legédesebb vágya napról napra beteljesedik. Egy beteg fiúnak a hűséges kutyája az egyetlen kapcsolata a külvilággal. És a túlvilággal. Ez a tizenkilenc borzongató és baljós novella Ray Bradbury másik arcát mutatja meg. Azt az írót, aki kíváncsi az élet és a fantázia sötét oldalára, aki ragyogóan megragadja a világ őrültségének, zűrzavarának és akadályainak lényegét. Az Októberi vidék karakterei élnek, álmodnak, dolgoznak, majd meghalnak - és néha ismét élnek, csak hogy felfedezzék, bár gyakran túl későn, hogy az embernek magas árat kell fizetnie azért, hogy valahova tartozhasson.

Šestadvacet volně spojených povídek líčí budoucí kolonizaci Marsu. Lidé přicházejí a svým vpádem ruší tiché kouzlo rudé planety, ale nakonec – po letech nesnadného vzestupu a následného pádu – ji stejně opouštějí a ponechávají znovu osamělou a ztichlou. Jen vítr se prohání opuštěnými městy pozemšťanů a dávno vymřelými letovisky Marťanů. Celou knihou prostupuje zvláštní touha po dálkách, nostalgie a smutek nad pádem martského ráje, který lidé ničí od svého prvního přistání na písečné planetě. Do tváře Marsu spisovatelé často projektovali své obavy a sny – zvláště od dob Války světů od H. G. Wellse. V době, kdy převládala burroughsovská vize barvotiskových dobrodružství, jež na Marsu králů a princezen zažívají odvážní hrdinové, přišel Bradbury s originální kronikou plnou poetických obrazů. A právě jeho vize přetrvala a udivuje čtenáře svou působivostí dodnes. Překlad knihy byl pro nové vydání zrevidován, doplněn úvodním slovem, jež pro jubilejní vydání v roce 1997 napsal sám autor. Závěrečný portrét Raye Bradburyho pochází z pera německého znalce science fiction Rainera Eisfelda. „Raye Bradburyho jsem četla během dospívání a ty příběhy se mi opravdu vryly do mysli, obzvlášť ,Marťan‘ a další povídky z Marťanské kroniky a román 451 stupňů Fahrenheita.“ Margaret Atwoodová „Jeden z největších vizionářů naší doby.“ Aldous Huxley

Halloween, noc před svátkem Všech svatých, se pro osm chlapců mění v podivuhodnou dobrodružnou pouť, když se spolu statečně vydávají hledat svého kamaráda Pipkina. Ten byl tajemnou silou unesen od strašidelného domu na kraji města. A kdo je jejich průvodcem? Nikdo menší a tajemnější než Loket Lopatka Kostroun, bytost, z níž čiší hrůza a přitom vyzařuje tak neobyčejnou sílu, že se jí nikdo nedokáže vzepřít. Při své cestě nocí se kluci stávají svědky exotických slavností zemřelých. Zprvu se ocitnou v egyptské pyramidě, kde se právě koná ceremonie pohřbívání. A chlapci ke svému zděšení zjistí, že balzamovanou mrtvolou není nikdo jiný než jejich hledaný kamarád. Při dalších smutečních obřadech se postupně dozvídají, že v únosu Pipkina je skryt nečekaný smysl, jenž se dotkne všech, kteří se vydali na cestu této tajuplné noci. Poetický příběh z pera nepřekonatelného Raye Bradburyho spojuje surreálnou atmosféru s hutným jazykem a originálními snovými obrazy. Neobvyklé jsou přitom podrobnosti pohřebních ceremonií, s nimiž nás autor postupně seznamuje, jak čtenář letí světem na drakovi sestaveném ze starých cirkusových plakátů, a omámen Bradburyho vizemi touží se dobrat tajemství, jež se skrývá za nocí Halloweenu. Kniha vychází v češtině poprvé v překladu Jarmily Emmerové, verše přeložil Jiří Josek.

Halloween, noc před svátkem Všech svatých, se pro osm chlapců mění v podivuhodnou dobrodružnou pouť, když se spolu statečně vydávají hledat svého kamaráda Pipkina. Ten byl tajemnou silou unesen od strašidelného domu na kraji města. A kdo je jejich průvodcem? Nikdo menší a tajemnější než Loket Lopatka Kostroun, bytost, z níž čiší hrůza a přitom vyzařuje tak neobyčejnou sílu, že se jí nikdo nedokáže vzepřít. Při své cestě nocí se kluci stávají svědky exotických slavností zemřelých. Zprvu se ocitnou v egyptské pyramidě, kde se právě koná ceremonie pohřbívání. A chlapci ke svému zděšení zjistí, že balzamovanou mrtvolou není nikdo jiný než jejich hledaný kamarád. Při dalších smutečních obřadech se postupně dozvídají, že v únosu Pipkina je skryt nečekaný smysl, jenž se dotkne všech, kteří se vydali na cestu této tajuplné noci. Poetický příběh z pera nepřekonatelného Raye Bradburyho spojuje surreálnou atmosféru s hutným jazykem a originálními snovými obrazy. Neobvyklé jsou přitom podrobnosti pohřebních ceremonií, s nimiž nás autor postupně seznamuje, jak čtenář letí světem na drakovi sestaveném ze starých cirkusových plakátů, a omámen Bradburyho vizemi touží se dobrat tajemství, jež se skrývá za nocí Halloweenu. Kniha vychází v češtině poprvé v překladu Jarmily Emmerové, verše přeložil Jiří Josek.

Halloween, noc před svátkem Všech svatých, se pro osm chlapců mění v podivuhodnou dobrodružnou pouť, když se spolu statečně vydávají hledat svého kamaráda Pipkina. Ten byl tajemnou silou unesen od strašidelného domu na kraji města. A kdo je jejich průvodcem? Nikdo menší a tajemnější než Loket Lopatka Kostroun, bytost, z níž čiší hrůza a přitom vyzařuje tak neobyčejnou sílu, že se jí nikdo nedokáže vzepřít. Při své cestě nocí se kluci stávají svědky exotických slavností zemřelých. Zprvu se ocitnou v egyptské pyramidě, kde se právě koná ceremonie pohřbívání. A chlapci ke svému zděšení zjistí, že balzamovanou mrtvolou není nikdo jiný než jejich hledaný kamarád. Při dalších smutečních obřadech se postupně dozvídají, že v únosu Pipkina je skryt nečekaný smysl, jenž se dotkne všech, kteří se vydali na cestu této tajuplné noci. Poetický příběh z pera nepřekonatelného Raye Bradburyho spojuje surreálnou atmosféru s hutným jazykem a originálními snovými obrazy. Neobvyklé jsou přitom podrobnosti pohřebních ceremonií, s nimiž nás autor postupně seznamuje, jak čtenář letí světem na drakovi sestaveném ze starých cirkusových plakátů, a omámen Bradburyho vizemi touží se dobrat tajemství, jež se skrývá za nocí Halloweenu. Kniha vychází v češtině poprvé v překladu Jarmily Emmerové, verše přeložil Jiří Josek.

Nejslavnější dílo klasika science-fiction v novém překladu 451 stupňů Fahrenheita je teplota, při níž papír hoří. V Bradburyho temné vizi budoucnosti nejsou hasiči vybaveni vodními stříkačkami, ale plamenomety, které ničí poslední svědectví svobodného myšlení – knihy. Až do dne, kdy si hasič Guy Montag začne klást znepokojivé otázky… Román vychází v nově revidovaném překladu s úvodním slovem Raye Bradburyho. Kniha je doplněna původním doslovem Josefa Škvoreckého k prvnímu českému vydání a esejem Františka Novotného k současnému aktualizovanému vydání. „Rayi Bradburymu vděčím za hodně!“ - Stephen King „Ray Bradbury je Louisem Armstrongem literatury science fiction.“ - Kingsley Amis „Myslím, že jsem přečetl vše, co kdy Ray Bradbury napsal.“ - Federico Fellini Ray Bradbury se narodil 22. srpna 1920 ve Waukeganu v Illinois. Po dokončení střední školy vydával vlastní časopis Futuria Fantasia, do něhož téměř všechny články a povídky psal sám. Záhy se však stal přispěvatelem velkých magazínů, jako byly Esquire, Collier’s či Saturday Evening Post. Jeho sbírky povídek Marťanská kronika (1950) a Ilustrovaný muž (1951) jsou považovány za klasiku žánru sicence fiction, ale patří i k milníkům americké literatury 20. století. V roce 1953 vyšel román 451 stupňů Fahrenheita, který Bradbury napsal ještě na pronajatém psacím stroji v univerzitní knihovně. Román sklidil ohlas po celém světě, Francois Truffaut podle něj natočil v roce 1966 film. Ray Bradbury byl mnohostranným autorem, psal i knížky pro děti, básně, eseje, divadelní hry a filmové scénáře. Zemřel 5. června 2012. „Základní myšlenka k napsání této knihy je ukryta hluboko v mém dětství, kdy začala má fascinace knihovnami. V sedmi letech jsem si nedovedl představit nic krásnějšího a více vzrušujícího než každý pondělní večer vyrazit s bratrem Skipem do knihovny a tam si půjčit osm či deset knih. Knihovnice mi říkala, že tolik knih určitě nepřečtu, ale já jí vždy odporoval: Ale ano, vsaďte se. Za dva tři dny jsem tu zas a půjčím si dalších deset! A pak, mnohem později, se má fascinace spojila s myšlenkou, že by se knihovny měly chránit. Když mi bylo třicet, napsal jsem povídku s názvem ,Chodec‘. Odehrávala se v budoucnosti a vyprávěla o muži, který byl zatčen za to, že si vyrazil pěšky na procházku. Ta povídka vyšla tiskem, líbila se, a tak jsem se k ní později vrátil a poslal jsem ve svém psacím stroji chodce na noční procházku znovu. Při tom se chodec setkal s dívkou jménem Clarissa McClellanová, a ta se s ním pustila do hovoru. Základ románu 451 stupňů Fahrenheita byl na světě.“ - Ray Bradbury.