Ray Bradbury

Guy Montag is a fireman. His job is to burn books, which are forbidden, being the source of all discord and unhappiness. Even so, Montag is unhappy; there is discord in his marriage. Are books hidden in his house? The Mechanical Hound of the Fire Department, armed with a lethal hypodermic, escorted by helicopters, is ready to track down those dissidents who defy society to preserve and read books.

Původní Odeonský výběr z klasických Bradburyho povídek z let 1950 až 1964 obsahuje to nejlepší ze sbírek: The Day It Rained Forever, The Golden Apples of the Sun, The Illustrated Man, The Machineries of Joy, A Medicine for Melancholy, The October Cou ntry, The Stories of Ray Bradbury, Long After Midnight, které, s výjimkou The October Country, česky vcelku nikdy nevyšly. Stále ještě tvořící Ray Bradbury (1920) je považován za jednoho z největších mistrů povídky a má miliony obdivovatelů po celém světě, a to nejen mezi příznivci SF, které získal jak dokonalostí svého stylu tak rozmanitostí svých témat a nálad. Za více než padesát let své tvorby zavedl své čtenáře na mnoho kouzelných míst: na sluncem ozářené verandy maloměstských domků, do tem ných a nebezpečných lesů s číhajícími dravci, hypnotických snových krajin, do idylické minulosti i vzrušující budoucnosti.

Nejslavnější dílo klasika science-fiction v novém překladu 451 stupňů Fahrenheita je teplota, při níž papír hoří. V Bradburyho temné vizi budoucnosti nejsou hasiči vybaveni vodními stříkačkami, ale plamenomety, které ničí poslední svědectví svobodného myšlení – knihy. Až do dne, kdy si hasič Guy Montag začne klást znepokojivé otázky… Román vychází v nově revidovaném překladu s úvodním slovem Raye Bradburyho. Kniha je doplněna původním doslovem Josefa Škvoreckého k prvnímu českému vydání a esejem Františka Novotného k současnému aktualizovanému vydání. „Rayi Bradburymu vděčím za hodně!“ - Stephen King „Ray Bradbury je Louisem Armstrongem literatury science fiction.“ - Kingsley Amis „Myslím, že jsem přečetl vše, co kdy Ray Bradbury napsal.“ - Federico Fellini Ray Bradbury se narodil 22. srpna 1920 ve Waukeganu v Illinois. Po dokončení střední školy vydával vlastní časopis Futuria Fantasia, do něhož téměř všechny články a povídky psal sám. Záhy se však stal přispěvatelem velkých magazínů, jako byly Esquire, Collier’s či Saturday Evening Post. Jeho sbírky povídek Marťanská kronika (1950) a Ilustrovaný muž (1951) jsou považovány za klasiku žánru sicence fiction, ale patří i k milníkům americké literatury 20. století. V roce 1953 vyšel román 451 stupňů Fahrenheita, který Bradbury napsal ještě na pronajatém psacím stroji v univerzitní knihovně. Román sklidil ohlas po celém světě, Francois Truffaut podle něj natočil v roce 1966 film. Ray Bradbury byl mnohostranným autorem, psal i knížky pro děti, básně, eseje, divadelní hry a filmové scénáře. Zemřel 5. června 2012. „Základní myšlenka k napsání této knihy je ukryta hluboko v mém dětství, kdy začala má fascinace knihovnami. V sedmi letech jsem si nedovedl představit nic krásnějšího a více vzrušujícího než každý pondělní večer vyrazit s bratrem Skipem do knihovny a tam si půjčit osm či deset knih. Knihovnice mi říkala, že tolik knih určitě nepřečtu, ale já jí vždy odporoval: Ale ano, vsaďte se. Za dva tři dny jsem tu zas a půjčím si dalších deset! A pak, mnohem později, se má fascinace spojila s myšlenkou, že by se knihovny měly chránit. Když mi bylo třicet, napsal jsem povídku s názvem ,Chodec‘. Odehrávala se v budoucnosti a vyprávěla o muži, který byl zatčen za to, že si vyrazil pěšky na procházku. Ta povídka vyšla tiskem, líbila se, a tak jsem se k ní později vrátil a poslal jsem ve svém psacím stroji chodce na noční procházku znovu. Při tom se chodec setkal s dívkou jménem Clarissa McClellanová, a ta se s ním pustila do hovoru. Základ románu 451 stupňů Fahrenheita byl na světě.“ - Ray Bradbury.

Guy Montag je požiarnik. Jeho prácou je ničiť najzakázanejší tovar v spoločnosti, tlačené knihy, spolu s domami, kde sú ukryté. Montag nikdy nepochybuje o správnosti pálenia a troskách, ktoré po sebe zanecháva. Každý deň sa vracia do svojho sivého domu, kde jeho žena celé dni trávi v salóniku s televíznymi „príbuznými“ a tlačí na Montaga, aby pracoval ešte usilovnejšie a zarobil im tak na štvrtú televíznu stenu. Jej nudný a nenaplnený život stojí v priamom protiklade so životom ich susedky Clarissy – dievčiny, ktorú fascinujú myšlienky v zakázaných knihách a ktorá sa oveľa viac zaujíma o dianie vo svojom okolí. Keď však Montag začne svoju výstrednú susedku bližšie spoznávať, dozvie sa o minulosti, v ktorej ľudia nežili v strachu a nevnímali svet cez bezvýznamné táračky v televízii. Clarissina prítomnosť v Montagovi prebudí pochybnosti o správnosti pálenia kníh a spustí lavínu udalostí, ktoré otrasú samotnými základmi jeho života. Román 451 stupňov Fahrenheita je kultové dielo svetovej literatúry, ktoré posolstvo zaváži práve dnes oveľa viac, než kedykoľvek v minulosti. 451 stupňov Fahrenheita. Teplota, pri ktorej sa knižný papier vznieti a horí... V Bradburyho desivej vízii budúcnosti požiarnici nehasia požiare, ale sami ich zakladajú, aby pálili knihy. Spoločnosť v románe 451 stupňov Fahrenheita pokladá spokojnosť a zdanlivý pocit šťastia za najvyššie priority. Triviálne informácie sú prijateľné, vedomosti a vlastné myšlienky už nie. Požiarny kapitán Beatty to vysvetľuje na nasledujúcom príklade: „Podsuň ľuďom súťaže, v ktorých môžu vyhrávať, keď doplnia správne slová do populárnych piesní, alebo mien hlavných miest, keď správne odpovedajú na otázky, koľko kukurice sa vypestovalo v Iowe v minulom roku. A budú šťastní, lebo fakty tohto druhu sa nemenia. Zahrň národ klubmi a večierkami, akrobatmi a kúzelníkmi, prúdovými autami, motorkami a helikoptérami, sexom a heroínom. Nepodsúvaj im žiadne vrtkavé veci ako filozofiu či sociológiu – táto cesta vedie k melanchólii.“

Guy Montag tűzőrként dolgozik. Az a munkája, hogy elégesse a könyveket... a házakkal együtt, ahol eldugták azokat. Montag élvezi a munkáját. Tíz éve tűzőr, és mindig felhőtlen örömmel vonul ki az éjszakai riasztásokra, boldogan nézi a lapokat emésztő lángokat. Aztán egy nap találkozik egy lánnyal, aki olyan múltról mesél neki, amikor az emberek még nem féltek, majd megismerkedik egy professzorral, aki olyan jövőt fest elé, amelyben az emberek gondolkodnak. És akkor Guy Montag hirtelen ráébred arra, mi az igazi hivatása. A kötetbe Bradbury nagy hatású klasszikusa mellé további öt remekbe szabott novella került a sci-fi irodalom nagymesterétől.

V roce 1951, rok po vydání Marťanské kroniky, vychází sbírka Raye Bradburyho Ilustrovaný muž. Třebaže v pořadí druhá, jde o první autorovu sbírku, jež představila jeho triumfální vypravěčské umění v překvapivých podobách od hororu přes science fiction až po fantasy a poetickou vizi. Bradbury sbírku volně propojil setkáním s Ilustrovaným mužem, jemuž se na těle odehrávají příběhy, vytetované dávno zmizelou čarodějkou, snad pocházející z jiné planety. Autor do těchto výjevů z celého vesmíru během jediného setkání vhlédl, aby je pak po svém vylíčil. Osmnáct ilustrací, osmnáct příběhů...

Šestadvacet volně spojených povídek líčí budoucí kolonizaci Marsu. Lidé přicházejí a svým vpádem ruší tiché kouzlo rudé planety, ale nakonec – po letech nesnadného vzestupu a následného pádu – ji stejně opouštějí a ponechávají znovu osamělou a ztichlou. Jen vítr se prohání opuštěnými městy pozemšťanů a dávno vymřelými letovisky Marťanů. Celou knihou prostupuje zvláštní touha po dálkách, nostalgie a smutek nad pádem martského ráje, který lidé ničí od svého prvního přistání na písečné planetě. Do tváře Marsu spisovatelé často projektovali své obavy a sny – zvláště od dob Války světů od H. G. Wellse. V době, kdy převládala burroughsovská vize barvotiskových dobrodružství, jež na Marsu králů a princezen zažívají odvážní hrdinové, přišel Bradbury s originální kronikou plnou poetických obrazů. A právě jeho vize přetrvala a udivuje čtenáře svou působivostí dodnes. Překlad knihy byl pro nové vydání zrevidován, doplněn úvodním slovem, jež pro jubilejní vydání v roce 1997 napsal sám autor. Závěrečný portrét Raye Bradburyho pochází z pera německého znalce science fiction Rainera Eisfelda. „Raye Bradburyho jsem četla během dospívání a ty příběhy se mi opravdu vryly do mysli, obzvlášť ,Marťan‘ a další povídky z Marťanské kroniky a román 451 stupňů Fahrenheita.“ Margaret Atwoodová „Jeden z největších vizionářů naší doby.“ Aldous Huxley

Šestadvacet volně spojených povídek líčí budoucí kolonizaci Marsu. Celou knihou prostupuje zvláštní touha po dálkách, nostalgie a smutek nad pádem martského ráje, který lidé ničí od svého prvního přistání na písečné planetě. Když Marťanská kronika v roce 1950 vyšla, fanoušci sci-fi většinu povídek znali z časopiseckých vydání, ale pro běžného čtenáře byla kniha naprostým zjevením. A Bradburyho science fiction se rázem stala žádanou i ve „vysokých literárních kruzích“.

451 stupňů Fahrenheita je teplota, při níž papír hoří. V Bradburyho temné vizi budoucnosti nejsou hasiči vybaveni vodními stříkačkami, ale plamenomety, které ničí poslední svědectví svobodného myšlení – knihy. Až do dne, kdy si hasič Guy Montag začne klást znepokojivé otázky… Román vychází v nově revidovaném překladu s úvodním slovem Raye Bradburyho. Kniha je doplněna původním doslovem Josefa Škvoreckého k prvnímu českému vydání a esejem Františka Novotného k současnému aktualizovanému vydání.

Jsou příběhy, které žijí vlastním životem. Právě takové na sobě nosí záhadný Ilustrovaný muž. Celé jeho tělo pokrývají tetování, která vytvořila dávno zmizelá čarodějka snad z jiné planety. Bezejmenný vypravěč se setká s Ilustrovaným mužem a nahlédne do výjevů, které se mu odehrávají před očima. Ty po svém vylíčí – osmnáct příběhů, osmnáct ilustrací. Jedinečná sbírka povídek je milníkem v žánru sci-fi a poprvé vychází v českém překladu.

Az emberiség a pusztulás szélén álló világát elhagyva a Marsra költözik. Az új kezdet reménye hívja, csakhogy ő magával hozza a régi félelmeit és vágyait is. Azonban a különös, új világ az ősi, kihalófélben lévő marslakókkal és a hatalmas, vörös-arany sivatagokkal teljesen megbabonázza, beleszivárog az álmaiba, és örökre megváltoztatja. Ray Bradbury 1950-ben megjelent műve a science fiction alapköve, ma is döbbenetesen friss és lenyűgöző. Az olvasó felújított kiadásban, új szerkesztésben tartja kezében a könyvet; a klasszikus történet mellett megtalálhatóak Bradbury további marsbéli krónikái is, melyek eredetileg folyóiratokban és más novelláskötetekben jelentek meg. Ezek közül számos most először olvasható magyarul.

Je rok 1928 a v malém městečku ve státě Illinois začalo léto. Dvanáctiletý Douglas Spaulding má napilno: lisuje pampeliškové víno, pobíhá po lesích v nových teniskách, musí se svézt tramvají, která brzy ustoupí modernějším autobusům, a zachránit figurínu čarodějky z rukou hrubiána pana Blacka. K letní pohodě ospalého města se přidávají i ostatní obyvatelé, ale idylu jim přece jen něco kazí – tajemný Samotář, který jako postrach obchází ulicemi...

Ačkoli byl Ray Bradbury především mistrem žánru science fiction, ve své tvorbě se neomezoval pouze na něj. Temný karneval z roku 1947 je jeho vůbec první publikovanou sbírkou povídek a Bradbury se v ní čtenářům představuje jako autor hororových a strašidelných příběhů, v nichž nechybí krev, mystika, humor, hrůzostrašné bytosti a tvorové, ale také Bradburyho nezaměnitelná poetika a melancholie. Souborně vycházejí povídky v češtině poprvé.

Je rok 1928 a v malém městečku ve státě Illinois začalo léto. Dvanáctiletý Douglas Spaulding má napilno: lisuje pampeliškové víno, pobíhá po lesích v nových teniskách, musí se svézt tramvají, která brzy ustoupí modernějším autobusům, a zachránit figurínu čarodějky z rukou hrubiána pana Blacka. K letní pohodě ospalého města se přidávají i ostatní obyvatelé, ale idylu jim přece jen něco kazí – tajemný Samotář, který jako postrach obchází ulicemi...

Ray Bradbury (1920–2012) a mélységesen emberi sci-fi klasszikusa, a Marsbéli krónikák, a Fahrenheit 451 halhatatlan írója. Már egészen fiatal korától rendszeresen publikált különböző magazinokban. Később több mint harminc kötete jelent meg, számos írását színpadra és filmre adaptálták, többek közt Neil Gaimant és Stephen Kinget is inspirálta. Halálakor Barack Obama az egyik legnagyobb amerikai írónak nevezte, akinek a történetei segítenek megérteni, hogy a képzeletünket egymás jobb megismerésére is használhatjuk. Jim és Will kiskamaszok, akik nagyon szeretnének már felnőni. Egy nap vándorcirkusz érkezik a városukba, szörnyszülöttekkel és fantasztikus mutatványokkal, a fiúk azonban kilesik a nagy titkot a cirkusz körhintájáról. Az ördögi Tetovált Ember és társulata a nyomukba ered. Miközben Jim és Will a legijesztőbb rémálmaikkal küzdenek meg, rádöbbennek, hogy a gyermekkorból a félelmeiken át vezet ki az út. A Gonosz lélek közeleg hamisítatlan amerikai álom, költői regény a felnőtté válásról a gyermeki fantázia felől közelítve. Bradbury egyik leghíresebb és legnépszerűbb műve hosszú idő után most jelenik meg újra magyarul.