Taťána Březinová

Pátrání po dramatickém osudu českého polárníka Jana Březiny Jan Březina letí na severní pól!“ hlásaly palcové titulky českých prvorepublikových novin. Podle senzační zprávy se nachází třiadvacetiletý letec a mechanik na palubě letadla legendární sovětské Papaninovy výpravy. To bylo v roce 1937. Ale o necelý rok později, jedné březnové noci, je v Moskvě z neznámých důvodů zatčen. Od té doby jej rodina nikdy nespatřila. Po Janově dramatickém osudu a okolnostech jeho násilné smrti pátrala rodina více než půl století… Autoři knihy – Březinova neteř a prasynovec – ve svém strhujícím vyprávění krok za krokem odhalují výjimečnou životní a profesionální dráhu slavného polárníka, jehož vítal Stalin, aby ho nechal krátce nato poslat bez řádného rozsudku na smrt. Taťana Březinová a její syn Mikuláš Černý umožní čtenáři nahlédnout do tajných archivů a unikátních dokumentů, které už vydaly svá svědectví o tom, jak zemřel nejen legendární český polární letec Jan Březina, ale i stovky tisíc dalších v letech „velkého teroru“. Knížka Návrat zmizelého letce je také výpravou za jiskřivým sněhem, který září proti modrému nebi v místě, jež po staletí dobývaly slavné expedice po souši, na lodích i ve vzduchu, a které přineslo zkázu mnoha statečným mužům. Na ovládnutí severního pólu se jakožto účastník výpravy, která položila základ modernímu výzkumu Arktidy, podílel i československý rodák Jan Březina. Touto knihou se vrací – do naší paměti.

Skupinku sedmi lidí, kteří spolu prožili část dětství, spojuje pocit, že už je nikdo nepotřebuje. Začínali za zpěvu pionýrských písní, končí se smutným pohledem do peněženky. Touha po kvalitnějším životě a nedostatek peněz je vedou k poněkud zvláštním aktivitám. Tragikomický, úsměvný pohled nejen na poválečnou generaci, ale i na část populace, nad níž vznikají, zvláště v poslední době, otazníky.

Nežijí na výsluní života. Nemají ani tu jistotu, která by jim měla být dána do vínku, jistotu zrození do rodiny. Brzy, už jako děti, poznají, že je nikdo nechtěl. Přesto jsou na světě - outsideři života. Odkud přicházejí? Odjinud...

Do nenápadného domu se nastěhuje student ekonomie Olda. Chce se tak odloučit od své rodiny, namočené do korupční aféry, od otce, který „uměl“ vydělat peníze. Do jeho života vstoupí Renata, sousedka v domě a novinářka, a to nejen tím, že se náhodou dostane ke kauze Oldova otce a že se díky ní snaží udržet si místo v redakci. O tom, jak to dopadne, se dočtete na stránkách této knihy.

Babička na inzerát je zpovědí poválečné generace. Senioři chtějí žít trochu jiný život. Skupinku sedmi lidí, kteří spolu prožili část dětství, spojuje pocit, že už je nikdo nepotřebuje, že jsou na obtíž. Začínali za zpěvu pionýrských písní, končí se smutným pohledem do peněženky. Naskytne se jim však nová příležitost – nastěhovat se do objektu bývalé školky, kde se poznali jako děti. Touha po kvalitnějším životě a pospolitosti, ale i nedostatek peněz, je vedou k poněkud zvláštním aktivitám. Navíc mají stále větší problémy s „náctiletými“ ze sousední školy, kterou také dobře znají z let dětství. Nyní se však strachují o své políčko zakázaných rostlin. A dělat babičku na inzerát je pro některé lákavá nabídka. Ale na opožděný milostný vztah mezi Vladem a Bedřiškou není nikdy pozdě. Tragikomický, úsměvný pohled nejen na poválečnou generaci.

Kniha Beránci s korouhví nás zajímavým způsobem zavádí do významných událostí našich dějin, které nejsou tak známé jako třeba dějiny husitství nebo národního obrození. Autorka zaznamenává svěžím, poutavým publicistickým stylem téměř pět set let naší historie, a zve tak čtenáře na klikatou cestu po doposud méně připomínaných stopách českých bratří. Začíná dobou předhusitskou a končí u tolerančního patentu v roce 1781. Zamýšleným cílem knihy je oslovit všechny čtenáře, kteří se zajímají o naši historii s poselstvím do budoucna, ale také studenty a jejich učitele. Jsme sice malý, ale skvělý národ, říká svým dílem autorka. Přesvědčme se o tom, že má pravdu, i co se historie týče. Kniha obsahuje velké množství fotografií.

Navštivte se známou spisovatelkou a novinářskou řadu turisticky zajímavých a často opomíjených míst, kudy procházela česká historie. Dostanete se do rodiště Bedřich Hrozného, do čekárny nádraží v Benešově, za továrníky severních Čech, do Ochranova i na mnoho dalších míst, spojených především s moravskými bratry a jednotou bratrskou. V mnoha případech nás bude touto knihou provázet především Jan Amos Komenský, ale i mnoho dalších osobností. Vydejme se tedy s autorkou na místa, která jsou pro naši historii důležitá, zároveň často neznámá.

Moravští bratři jsou veřejnosti známější až v posledních letech, kdy se historici a autoři literatury faktu začali obsáhleji věnovat jednak dílčím událostem po Bílé hoře, tak i působením našich krajanů ve světě. Přitom má tato církev velmi bohatou historii, sahající až k Jednotě bratrské, Janu Amosu Komenskému a dalším významným osobnostem. Věnovali se především misijní činnosti, a to na všech kontinentech světa, nevyjímaje i tak nehostinné kouty, jako je třeba Grónsko. Přesto se informace o Moravských bratrech objevují většinou jen jako dílčí kapitoly připojené k jiným tématům. Kniha Taťany Březinové je tak jednou z mála publikací, která se jim věnuje opravdu podrobně, popisuje historii jejich vzniku, život významných osobností i misijní činnost ve světě. Jedná se tak o významný střípek do mozaiky české historie

Do nenápadného domu se nastěhuje student ekonomie Olda. Chce se tak odloučit od své rodiny, namočené do korupční aféry, od otce, který „uměl“ vydělat peníze. Do jeho života vstoupí Renata, sousedka v domě a novinářka, a to nejen tím, že se náhodou dostane ke kauze Oldova otce a že se díky ní snaží udržet si místo v redakci. O tom, jak to dopadne, se dočtete na stránkách této knihy.

Dvě novely, které přináší tento soubor, vyprávějí o zcela odlišných typech žen, které ovšem mají leccos společného – statečnost a úpornou snahu o to, aby mohly žít podle svých představ. Ať už to je poněkud oplácaná prodavačka z cukrárny. Magda, která v příběhu Samý makový koláček řeší zapeklitou, až tragikomickou situaci: poté, co se stala obětí žertu tří kamarádů, hledá mezi nimi otce svého synka, nebo na druhé straně dámy z Dapoklu, Dámského podnikatelského klubu, jež dokázaly z ničeho vytvořit fungující podnik sloužící pro vzdělávání a zábavu aktivních žen, ale zaskočila je podlost jediného mužského zaměstnance klubu, jemuž se takřka podařilo veškerou snahu zničit…

Teta Valerie, moderní stará panna, zdědí nečekaně rodinný statek. Ale nemá na údržbu, a tak se ho snaží zachránit pomocí příbuzných, kteří přijedou z různých zemí, kam je zavály tři přistěhovalecké vlny. Ti se nejen těžko sžívají s "místňáky", ale narážejí na sebe rozličností zvyků, názorů i životního stylu. V závěru objevují "starou vlast", uvědomují si své kořeny, a ač se vrací do svých domovů, jednou nohou již na statku zůstávají. Celý příběh je rámován dobovým prokletím a má téměř detektivní náboj - vyšetřování úmyslně založeného požáru usedlosti.

Dvě novely, které přináší tento soubor, vyprávějí o zcela odlišných typech žen, které ovšem mají leccos společného – statečnost a úpornou snahu o to, aby mohly žít podle svých představ. Ať už to je poněkud oplácaná prodavačka z cukrárny. Magda, která v příběhu Samý makový koláček řeší zapeklitou, až tragikomickou situaci: poté, co se stala obětí žertu tří kamarádů, hledá mezi nimi otce svého synka, nebo na druhé straně dámy z Dapoklu, Dámského podnikatelského klubu, jež dokázaly z ničeho vytvořit fungující podnik sloužící pro vzdělávání a zábavu aktivních žen, ale zaskočila je podlost jediného mužského zaměstnance klubu, jemuž se takřka podařilo veškerou snahu zničit…

Pátrání po dramatickém osudu českého polárníka Jana Březiny Jan Březina letí na severní pól!“ hlásaly palcové titulky českých prvorepublikových novin. Podle senzační zprávy se nachází třiadvacetiletý letec a mechanik na palubě letadla legendární sovětské Papaninovy výpravy. To bylo v roce 1937. Ale o necelý rok později, jedné březnové noci, je v Moskvě z neznámých důvodů zatčen. Od té doby jej rodina nikdy nespatřila. Po Janově dramatickém osudu a okolnostech jeho násilné smrti pátrala rodina více než půl století… Autoři knihy – Březinova neteř a prasynovec – ve svém strhujícím vyprávění krok za krokem odhalují výjimečnou životní a profesionální dráhu slavného polárníka, jehož vítal Stalin, aby ho nechal krátce nato poslat bez řádného rozsudku na smrt. Taťana Březinová a její syn Mikuláš Černý umožní čtenáři nahlédnout do tajných archivů a unikátních dokumentů, které už vydaly svá svědectví o tom, jak zemřel nejen legendární český polární letec Jan Březina, ale i stovky tisíc dalších v letech „velkého teroru“. Knížka Návrat zmizelého letce je také výpravou za jiskřivým sněhem, který září proti modrému nebi v místě, jež po staletí dobývaly slavné expedice po souši, na lodích i ve vzduchu, a které přineslo zkázu mnoha statečným mužům. Na ovládnutí severního pólu se jakožto účastník výpravy, která položila základ modernímu výzkumu Arktidy, podílel i československý rodák Jan Březina. Touto knihou se vrací – do naší paměti.