Brian Fagan

Jak klima formovalo dějiny v letech 1300-1850 Málokterý současný celosvětový jev přitahuje tolik pozornosti jako globální oteplování. Je to jen náhodný výkyv, který po čase pomine, nebo logický, těžko napravitelný důsledek nezodpovědného lidského počínání? Na to musíme znát nejen přítomnost, ale i minulost vývoje klimatu. Zevrubným popisem klimatických dějů za posledních tisíc let a jejich vlivem na společenský vývoj přináší Faganova Malá doba ledová nesmírně cenný příspěvek k řešení jedné ze základních otázek, jimiž se musí současné lidstvo zabývat. Zdaleka jsme se nevymanili z určujícího vlivu klimatu, jak se mohlo zdát v ještě docela nedávné minulosti. Nedávný optimismus však nemusí být vystřídán naprostým pesimismem - poučíme-li se z dějin v malé době ledové, můžeme onu zásadní zranitelnost přece jen oslabit, byť sotva překonat.

Kamenné sekerky, ihly s uškom, sedlá na ťavy, vozíky a antikoncepčné prípravky, minulosť dláždia pozoruhodné vynálezy. Niektoré sú celkom základné, iné zas neobvyklé alebo bizarné. Kniha Sedemdesiat veľkých vynálezov starovekého sveta nám otvorí oči, prevedie nás zlepšovacími návrhmi človeka od prvých nástrojov z neopracovaného kameňa, ktoré pred dva a pol miliónmi rokov používali naši dávni predkovia, až po raný stredovek.V knihe je veľa podnetných fotografií a názorných obrázkov, máp a plánikov. Je to jedinečný sprievodca tými najpozoruhodnejšími vynálezmi ľudstva a svedectvo o geniálnej vynachádzavosti aj schopnosti našich predkov využívať veci okolo seba, čo sú vlastnosti prospešné dodnes.

Památky starého Egypta byly předmětem širokého zájmu už od starověku a zůstaly jím dodnes. Autor představuje čtenářům první cestovatele, amatérské archeology, ctižádostivé sběratele i seriózní zájemce o tajemnou civilizaci na Nilu. Poutavě a barvitě vypráví o dobrodružstvích těchto průkopníků egyptologie, o jejich často nevybíravých metodách i o pohnutých osudech řady památek, jež jsou dnes chloubou velkých evropských muzeí.

Over the past fifteen thousand years the Earth has witnessed dramatic changes in sea level. The last Ice Age, when coastlines were more than 700 feet below modern levels, saw rapid global warming, and over the following ten millennia, the oceans climbed in fits and starts. These changes had little impact on the humans of the day, because the earth's population was then so small, and those few people were more mobile than today's static populations. Global sea levels stabilised about five thousand years ago. As urban civilisations developed in Egypt, Mesopotamia and South Asia the curve of inexorably rising seas flattened out. The planet's population boomed, and by the Industrial Revolution was five times its size two thousand years earlier. And as we crowded shorelines to live, fish and trade, we put ourselves at ever greater risk from the oceans. Changes in sea level are historically cumulative and gradual, but since 1860, the world has warmed significantly and the ocean's climb has accelerated again. From the Great Flood to Hurricane Sandy, The Attacking Ocean explores the changing complexity of the relationship between humans and the sea at their doorsteps, and shows how vulnerable our modern society is.

Sodoma a Gomora, Atlantída, Tarimské múmie, záhada hrobky 55 - odkrývanie tajomstiev dávnych kultúr a civilizácií láka odborníkov všetkých oblastí. Publikácia Sedemdesiat veľkých záhad ponúka nielen množstvo starých mýtov a legiend zo zoznamu známejších záhad, ale renomovaní odborníci predkladajú konkrétne, i keď v niektorých prípadoch len hypotetické riešenia menej známych skutočností, ktoré roky vzbudzujú zvedavosť a provokujú fantáziu.

Manapság egyre több szó esik a globális felmelegedésről. Brian Fagan, a Kaliforniai Egyetem (Santa Barbara) professzora ebben a könyvben annak járt utána, mi történt a Föld előző felmelegedési periódusában, ezer évvel ezelőtt. I. sz. 1000 körül a hosszabb, melegebb nyarak bőséget hoztak Nyugat-Európának, több termést, kellemesebb klímát, jobb életet. A norvég hajósok letelepedtek Grönlandon, ahol a rozmárvadászat bőséges zsákmányt eredményezett, majd továbbhajóztak és kapcsolatba kerültek az eszkimókkal. A polinéziaiak az új széljárásnak köszönhetően a világ legeldugottabb részeit is képesek voltak benépesíteni, például a Húsvét-szigetet. A Föld túloldalán azonban aszály pusztított ugyanekkor, tönkretéve többek között Angkor Wat virágzó civilizációját. Ha a történelem az élet tanítómestere, most különösen fontos lenne megszívlelni a szavát. Fagan professzor szerint ugyanis a legnagyobb veszélyt ma is a szárazság jelenti, miközben a Föld gazdagabb része egyre több vizet használ.

Kamenné sekerky, ihly s uškom, sedlá na ťavy, vozíky a antikoncepčné prípravky, minulosť dláždia pozoruhodné vynálezy. Niektoré sú celkom základné, iné zas neobvyklé alebo bizarné. Kniha Sedemdesiat veľkých vynálezov starovekého sveta nám otvorí oči, prevedie nás zlepšovacími návrhmi človeka od prvých nástrojov z neopracovaného kameňa, ktoré pred dva a pol miliónmi rokov používali naši dávni predkovia, až po raný stredovek.V knihe je veľa podnetných fotografií a názorných obrázkov, máp a plánikov. Je to jedinečný sprievodca tými najpozoruhodnejšími vynálezmi ľudstva a svedectvo o geniálnej vynachádzavosti aj schopnosti našich predkov využívať veci okolo seba, čo sú vlastnosti prospešné dodnes.