Ivo Buzek

Kniha pojednává o historii výpůjček ze španělského dialektu romštiny, tzv. caló, do evropské španělštiny a o vývoji přijímání této parcely slovní zásoby do výkladových slovníků španělského jazyka. Všímá si jejich přijímání jak z kvantitativního hlediska, ale především pak z hlediska kvalitativního, tj. vývoje jejich zpracování v mikrostruktuře slovníkových hesel (text definice, přiřazená etymologie, přiřazení k registrům, zvolené příklady užití, atp.). Zvláštní důraz je především kladen na zpracování romismů v edicích normativního slovníku Španělské královské akademie, a to od prvního vydání z let 1726–1739 až po aktuální 22. vydání z r. 2001. Výsledky zpracování romismů v akademickém slovníku jsou následně srovnány a vyhodnoceny s informacemi, které o těchto výrazech podává dodnes nejvýznamnější a nejprestižnější výkladový slovník evropské španělštiny z dílny autorského kolektivu pod vedením Manuela Seca z r. 1999.

Kniha se věnuje kritickým dějinám slovníků španělské varianty romštiny, tzv. caló. Nejprve pojednává o teoretické lexikografii a aplikaci jejích pravidel, především z oblasti metodologie kritiky slovníků, na korpus slovníků caló. Hlavní část práce se pak věnuje kritické historii slovníků této smíšené varianty španělské romštiny, a to od prvních rukopisných dokumentů z 16. a 18. století, přes slovníky lexikografů-amatérů z 19. století až po ty z 20. století. Závěrečné kapitoly jsou věnovány heslářům a slovníčkům caló přítomných v publikacích o flamenku a o španělských Romech.

Kolektivní monografie se zabývá vzájemnými vztahy a mírou ovlivňování mezi španělskou varietou romštiny zvanou obecně caló a španělštinou, jakož i dalšími jazyky v rámci hispanofonního areálu. Jednotlivé texty se zabývají jak procesem formování španělské romštiny v kontextu ostatních romských dialektů, tak i interakcí mezi španělskou romštinou a dalšími iberorománskými jazyky. Pozornost je věnována historickým souvislostem a kontextům, ale také současnému stavu.