Michal Bystrov

Pokusit se o nemožné a vypátrat přibližný původ nejznámějších lidových písní z Čech a Moravy. To si dal za úkol zkušený hudební archeolog Michal Bystrov, autor oceňované knižní trilogie Příběhy písní. Vydejme se s ním po stopách prastarých melodií a veršů, na jejichž původní smysl, osudy a pravé skladatele se dávno zapomnělo. Na základě ověřených faktů líčí vypravěč-poutník co možná nejpodrobněji a nejpravdivěji historii jejich vzniku, srovnává všechny známé teorie, upozorňuje na staleté omyly a vykresluje prostředí a situace, v nichž se jednotlivé písně zrodily. Zajímá vás, kdo se procházel po hrázi Tálínského rybníka, ze kterého mostku se shodily panny v Bošilci, kde stála Putimská brána, co se skrývá za popěvkem Tluče bubeníček, v kolika zemích leze kočka dírou, kde tančili kalamajku, komu je přisouzen vynález polky, z jaké látky ušil K. J. Erben svůj horor Svatební košile, jak se koleda o předobrém králi Václavovi dostala do Anglie, kudy putovala do světa Andulka šafářova a jak to bylo s udatným kanonýrem Jabůrkem? V této knize najdete odpovědi. Nebo nové otázky. OBSAH: Už se ten Tálínskej rybník nahání * Na tom bošileckým mostku * Když jsem já šel tou Putimskou branou * Umrlec (Když sa Janko do vojny bral) * Píseň o ruským císaři a prajským králi * Hra na vojáky (Tluče bubeníček) * Andulko šafářova * Je-li pak to pravda, nebo ne, že plyne dudáček po vodě? * Kde je sládek, tam je mládek * Strejček Nimra * Radujte se, veselte se * Kalamajka * Běží liška k Táboru * Sil jsem proso na souvrati (Oklamaný miláček) * Kočka leze dírou * My pluli dál a dál * Pes jitrničku sežral * Hřbitove, hřbitove, zahrado zelená * Krásný hled je na ten Boží svět * Růže tetínská (Nad Berounkou pod Tetínem) * Anežka Bémová * Žalostná píseň o balonu Kysibelce a jeho statečném kapitánu * Udatný rek kanonýr Jabůrek * Good King Wenceslas * Místo doslovu: PŘÍTELI, TUHLE UŽ MÁM! Putování Karla Weise za „pravou blaťáckou“ * Prameny

Kniha přináší ojedinělý pohled na spirituály - písně z dob otroctví v celé své syrové kráse a zbožnosti - v nových převodech Michala Bystrova. Tento hudební žánr zrozený z utrpení afroamerických otroků je u nás známý především díky Spirituál kvintetu, který tyto písně naděje, víry a bolesti proslavil tak, že mnohé zlidověly. Na rozdíl od jejich volných adaptací se Bystrov pokouší zachytit původní tragický kontext, přísnou zbožnost a těsné vazby na texty Starého a Nového zákona. Přesto i jemu se místy nedaří udržet vážnou tvář - zejména v oddílech věnovaných biblickým prorokům vtip a fantazie prorážejí na povrch. Publikace je doplněna konkrétními pasážemi z Bible, které tvoří nedílnou součást duchovního poselství spirituálů. Jak dodává autor předmluvy Jiří Tichota, u překladů lidových písní nejde jen o doslovnost, ale i o zachování něčeho nevyslovitelného - rozpoložení původního autora, jedinečnosti slovních obrazů a genia loci. Bystrovova kniha obsahuje volné převody bezmála 150 prapůvodních spirituálů, které jsou určeny nejen ke čtení, ale i ke zpívání. Písně zrozené z řetězů tak mohou ve své kráse a smutku znít i dnes.

VLASTIMIL BRODSKÝ byl sám sobě nejpřísnějším kritikem. Své myšlenky a názory pečlivě formuloval, ze svého soukromí prozradil jen to, co chtěl. Účelem této publikace není rozšiřovat dlouhou řadu drbů, klepů, domněnek a dojmů, jež se nutně pojí se životem každé slavné osobnosti. Knižní portrét z pera Michala Bystrova se zakládá na pečlivé a opatrné práci s dobovými materiály – rozhovory, profily, recenzemi, odbornými reflexemi a úvahami, jež poskytují jedinečný vhled do tehdejšího uvažování všech zúčastněných. Obsáhlá biografie jde hluboko pod povrch společných projektů Vlastimila Brodského s Janem Werichem, Martinem Fričem, a mnoha dalšími. Krok za krokem mapuje hercovy začátky v Divadle E. F. Buriana i jeho mnohaleté působení na prknech Divadla na Vinohradech. Dozvíme se překvapivé informace o vzniku desítek kultovních her, snímků i menších televizních inscenací, ale i o mezinárodním ohlasu některých rolí. Velký prostor je věnován Brodského rozhlasové práci v čele s jeho největším štěstím i prokletím: fenoménem zvaným Hajaja. Půlstoletou kariéru ilustruje množství dokumentů, z nichž mnohé čtenáři uvidí poprvé. Člověk Vlastimil Brodský řekl poslední slovo už skoro před čtvrt stoletím. Ale Vlastimil Brodský coby herec světového formátu, který dělal čest českému umění přes padesát let? To je jiná píseň. Kniha vychází k 105. výročí narození Vlastimila Brodského.

Ještě nikdy nebyl příběh Jiřího Voskovce a Jana Wericha vyprávěn tak jako v této knize. Autor se spojil s týmem mladých odborníků, sledujících stopu značky V + W po všech světových archivech. Výsledkem je zpracování neuvěřitelného množství unikátních dokumentů, na jejichž základě lze rekonstruovat americký příběh zakladatelů Osvobozeného divadla i jejich dvorního skladatele Jaroslava Ježka doslova den po dni. Kniha vyvrací sto plus jednu nepravdu, domněnku a mýtus. Ukazuje, co všechno Jan a Jiří ve Spojených státech dokázali. Kdo z legend jim pomáhal a fandil. A jak velkých met zde dosáhli. Vydejme se s Georgem Voskovcem a Johnem Werichem (jak se za mořem podepisovali) z New Yorku přes Chicago do umělecké kolonie v Pensylvánii. Prožijme s nimi rok a půl hraní na scéně divadla v Clevelandu, kde uvedli vlastní inscenace. Podnikněme tak jako oni dobrodružnou pouť od Velkých jezer přes Midwest až po matku všech cest, U. S. Route 66. A vychutnejme si jejich půlroční pobyt v Los Angeles, kde dokázali zaujmout ty nejlepší z nejlepších. V této knize se – historicky poprvé – dočtete, jak to celé bylo. Myslíme si, že své milované komiky známe. Kniha Americká cesta nás vyvede z omylu a navždy změní vnímání toho, co si představujeme pod jmény VOSKOVEC a WERICH.

Sto portrétů kultovních osobností americké a britské písničkářské scény. Sto inspirativních hudebníků, kteří vzešli z prostředí a atmosféry šedesátých let 20. století, přesto však zůstali ve stínu svých slavnějších kolegů: Boba Dylana, Leonarda Cohena, Donovana, Neila Younga, Joni Mitchellové... Dosaďte si do té zlaté desítky či dvacítky, koho chcete. HVĚZDY V POLOSTÍNU v knize hudebního publicisty Michala Bystrova září tiše, ale vytrvale. Šťastnější z nich přestály různé „ups and downs“ - včetně promarněných let, kdy jim kariéru překazila špatná rozhodnutí, změny trendů, závislost na alkoholu a drogách nebo jen obyčejná nepřízeň osudu. Někdo jiný zatím obsadil jejich místo na výsluní. Spoustě skvělých muzikantů zabránila v rozletu psychická porucha či předčasná smrt. Tim Buckley, Paul Clayton, Jim Croce, Karen Daltonová, Nick Drake, Richard Farina, Jackson C. Frank, Tim Hardin, Harry Chapin, Peter La Farge, Phil Ochs… Ten seznam je až moc dlouhý. A někteří umělci ukázali showbyznysu záda: Fred Neil studoval chování delfínů, Anne Briggsová prodávala na trhu, Eric Von Schmidt ilustroval knížky, Ian Tyson choval koně, David Bromberg se stal vyhlášeným houslařem… O to zajímavější je sledovat pozdní comeback těch, kteří se vrátit chtěli - a také mohli. Kniha HVĚZDY V POLOSTÍNU vás provede jejich životy a tvorbou. Poslouchejte jednotlivé nahrávky, čtěte texty. Hledejte stará elpíčka, prohlížejte fotky. Sledujte klipy a koncertní záznamy, jsou-li jaké. Nechte se tím nezměrným množstvím talentů převálcovat, zaplavit, uhranout a svést.

Michal Bystrov se muzikou ve spojení s poezií a historií zabývá dlouhodobě. Svým variacím na texty starých afroamerických bluesmanů dal podobu netradiční básnické sbírky, ve které se volně inspiroval stylem i obsahem více než tří set legendárních nahrávek. Verše plné humoru, tmy a rozpustilé hudebnosti ho oklikou dovedly k samé podstatě těch dávných příběhů. Tím, že se držel vlastní poetiky, přiblížil se duchu předválečného blues víc, než kdyby se pokoušel o věrnou kopii. Mnoho let po vydání kultovních publikací Lubomíra Dorůžky a Josefa Škvoreckého, na které tato knížka navazuje, tak v českém jazyce znovu ožívá svět půlnočních křižovatek, zaříkávačů, kouzelných váčků, prvních gramofonů, posledních vlaků, opuštěných nádraží, nevěrných milých, čmeláčků, květinek, šoférů, žokejů a dostihových koní, velkých černých hadů, falešných hráčů, vězeňských farem, elektrických křesel, pašované whisky, povodní, vánic a jiných nadělení. Soudný den za dveřmi: blázni se radují, hříšníci kážou a satanáš si poskočil. „Hledám, kudy chodím, všech se vyptávám, co je lidská duše, kde se schovává,“ vrčí Blind Willie Johnson. „Nikdy jsem neměl blues, blues vždycky mělo mě,“ tvrdí Brownie McGhee. „Blues je projevem našeho století, jako je horečka projevem nemoci,“ píše Václav Hrabě. „Blues je strom, ze kterýho všichni visíme,“ hřímá Tom Waits. A Michal Bystrov dodává: „Blues je všechno, co tě trápí, blues je zima, led a mráz. Blues je nepopsanej papír, blues je nečas, blues je čas.“ OBSAH: Předmluva * I. Blues na rozcestí * II. Chceš bejt můj šofér? * * III. Já a můj gin * IV. Chtěl jsem vodu, dala mi petrolej * V. Ohřej mi můj párek * VI. Doktor Jazz * VII. Nebolí tě z toho srdce? * VIII. Bůh mi stele lože v nebesích * IX. U smutnejch borovic * X. Není to – proklatě! – ničí věc * XI. Bezohlednej svět * XII. Za chvíli zavěsím * XIII. Těžkej život lehkejch žen * XIV. Nechci shánět žáby pro tvý hady * XV. Pořád koukej kolem * XVI. Lidi, co se do nás montujou * XVII. Jestli vystřízlivím, tak přestanu pít * Dvanáct křižovatek: Robert Johnson: Mississippský Rimbaud, nebo doktor Faust? * Blind Lemon Jefferson: Dohlídni na to, ať je můj hrob upravenej * Nikdo neumí hrát blues tak jako Blind Willie McTell * Charley Patton: S kytarou za hlavou, mezi nohama i za zády * Blind Willie Johnson: Noc byla temná, chladná zem * Bo Carter: Hle, tu Corinna vchází, jen v košilku volnou se halí * Big Bill Broonzy: Blues se zapáleným cigárem * Josh White: Pojmenován po biblickém Jozuovi * J. B. Lenoir: Král bluesových protestů * Willie Dixon: Bluesman z duší básníka * W. C. Handy: Jedu tam, kde Jižní protíná Psa * Bessie Smithová: Legenda o smrti císařovny * Autorská poznámka

Veni, vidi... Kniha, na níž její autor pracoval přes deset let, není pouhou rekonstrukcí dvacítky návštěv legendárních světových hudebníků v Československu mezi lety 1928 a 1989. Vyprávění o těchto (mnohdy rozporuplných) umělcích, kteří přišli doslova z jiné reality, na chvíli zakusili zdejší skutečnost a museli se s ní vnitřně vyrovnat, má mnohem širší společenský, kulturní i politický přesah. Údajný sluha komunistického režimu Paul Robeson, pomýlený a později napravený Yves Montand, vůči represím zdánlivě apatičtí Louis Armstrong a Duke Ellington, takticky manévrující Gilbert Bécaud, v Americe zakázaný a u nás pro své ideály vysmívaný Pete Seeger či vlastními démony zmítaný Johnny Cash – ti všichni se na českém území ocitli ve vypjatých časech, přičemž o jejich složité osobní situaci nikdo z diváků a kritiků nepřemýšlel. Michal Bystrov na tyto události nahlíží z obou stran, přemýšlí, jak nás ikoničtí muzikanti změnili (a my změnili je). Na základě podrobného studia zahraničních pramenů pak nabízí nový, překvapivý pohled na dny, v nichž byl šedivý československý socialismus narušen příjezdem velvyslanců dobré hudby ze svobodnějších, téměř bájných krajin. OBSAH: 1. Banány Josephine Bakerové * 2. Nehrajeme, jsme na Jacku Hyltonovi * 3. Revelers v rytmu zrození * 4. Strach za úsměvem Maurice Chevaliera * 5. Joe Turner, nebo Big Joe Turner? * 6. Československá cesta Graema Bella * 7. John Hammond v malém českém pokojíku * 8. Everyman Opera Company: Když utichnou děla, je slyšet múzy * 9. Osudný omyl Paula Robesona * 10. Yves Montand: Zpěvák, kterého jsme měli rádi * 11. Pete Seeger a pánové v kožených kabátech * 12. Černobílý sen o Louisi Armstrongovi * 13. Liberecký skandál Johnnyho Hallydaye * 14. Fantaskní náhoda jménem American Folk Blues Festival * 15. Gilbert Bécaud: Chvíle, kdy promluví srdce * 16. Hugues Aufray versus český dívčí smích * 17. Charles Aznavour a koncert, který nebyl *18. Od minuty k minutě hezčí Ella Fitzgeraldová * 19. Duke Ellington: Lehounce jak tanečník * 20. Hello Prague, I’m Johnny Cash! * 21. Místo doslovu: Už starý Sousa… * Prameny* Poděkování

Publikace věnovaná životu a písním Waldemara Matušky vychází v roce nedožitých devadesátin jednoho z nejlepších českých zpěváků. Zasvěcená a objevná kniha mapuje Matuškovy osudy od útlého dětství a přináší nový pohled na jeho poněkud tajemné začátky. Dozvíme se, odkud pocházel, kde trávil mladá léta a jakou spletitou cestou se dostal k angažmá v divadlech Semafor a Rokoko. Projdeme s ním celou tu dlouhou pouť z Košic, kde se narodil, přes Prahu, v níž vyrůstal, až po málo známé období na Karlovarsku, kde se Waldemar Matuška vyučil sklářem. Oživíme dávno zapomenuté roky, během nichž se otrkával v prvních tanečních kapelách. Zlatou érou byla pro charismatického vousáče šedesátá a sedmdesátá léta, kdy spolu s Karlem Gottem kraloval československé populární hudbě. Nová knížka připomíná i jeho mimořádné úspěchy v zahraničí, na které se dosud tak trochu zapomínalo. Matuška postupně dobyl pařížskou Olympii, londýnskou Royal Albert Hall i americký Nashville – a to dávno předtím, než v roce 1986 do USA emigroval. Text doprovází množství fotografií z vyprodaných sálů, divadelních inscenací, v nichž Matuška účinkoval, a filmů, ve kterých zazářil. Knihu doplňují dobové programy, recenze a citace z desítek rozhovorů s Waldemarem i jeho přáteli. Životní příběh a hvězdná kariéra Waldemara Matušky nabývají v knize SNŮM OSTRUHY DÁT zcela nových rozměrů. Autor Michal Bystrov se na základě podrobného studia materiálu detailně zabývá divadelní, filmovou i hudební dráhou oblíbeného zpěváka, tajemstvími spojenými s jeho původem, neslýchaným zákazem, který ho postihl roku 1964, i důvody Matuškovy senzační emigrace v roce 1986. Ve světle málo známých faktů se Matuškův odchod do USA jeví jako nevyhnutelný krok, k němuž vedly desítky ústrků i hodně velkých křivd. Kniha je také pečlivou rekonstrukcí Matuškových putování po světě – od Indie přes Egypt a Velkou Británii až po několik významných cest do Spojených států mezi lety 1969 a 1983.

Michal Bystrov není klasický autor sloupků. Když nemá nápad, nedonutí se napsat ani řádku. Přesto se mu za posledních deset let podařilo v novinách a časopisech porůznu uveřejnit nezanedbatelné množství těchto krátkých textů svislého charakteru. Z nich potom vybral přesně stovku a vzniklou knížku vám předkládá. V naději, že vás upoutají jeho drobné postřehy ze světa kultury a ponejvíce hudby. Že se s ním vydáte do historie a projdete inspirativními krajinami. Mělo by to mít švih a šmrnc. Nic jiného tenhle nepravidelný sloupkař nechce a víc by si ani nemohl přát.

Michal Bystrov není klasický autor sloupků. Když nemá nápad, nedonutí se napsat ani řádku. Přesto se mu za posledních deset let podařilo v novinách a časopisech porůznu uveřejnit nezanedbatelné množství těchto krátkých textů svislého charakteru. Z nich potom vybral přesně stovku a vzniklou knížku vám předkládá. V naději, že vás upoutají jeho drobné postřehy ze světa kultury a ponejvíce hudby. Že se s ním vydáte do historie a projdete inspirativními krajinami. Mělo by to mít švih a šmrnc. Nic jiného tenhle nepravidelný sloupkař nechce a víc by si ani nemohl přát.

Název vzpomínek rockového zpěváka Michala Prokopa ZTRÁTY A NÁVRATY přesně vystihuje jeho více než padesátiletou kariéru. Publicista Michal Bystrov se s ním setkával téměř dva roky. Vznikla tak kniha, která podrobně mapuje hudebníkův osobní i umělecký život. Nechybí pohled na Prokopovo desetileté působení v politice i moderování televizního pořadu Krásný ztráty. Stěžejní však zůstávají muzika a lidé kolem ní. Knižní rozhovor opisuje obdivuhodný oblouk od anglicky zpívaného debutového alba Blues In Soul přes spolupráci s Josefem Kainarem na desce Město Er a přes léta tápání v popíku až ke šťastnému objevu té pravé pěvecké polohy. Uprostřed šedivého husákovského Československa se v roce 1984 zrodil nový Michal Prokop, jehož písně plné městské lyriky zlidověly. Tisíce návštěvníků jeho koncertů s ním dodnes zpívají nejen Funebráky a Bitvu o Karlův most, ale i další hity, které zalezly pod kůži několika generacím posluchačů. Knihu v grafické úpravě Karla Halouna a Luďka Kubíka zahajuje předmluva Jiřího Černého. Najdeme v ní i komentáře Prokopových kolegů, diskografii, řadu fotografií a dobových dokumentů. Michal Prokop ji uzavírá stručně: Měl jsem v životě asi kliku, protože až na několik smolných let se mi podařilo pracovat v profesi, která je zároveň mým koníčkem, a potkal jsem úžasné lidi. OBSAH: Kamarádství nejmíň na půl století * Předehra 2020 * Hold On Im Coming * I Believe To My Soul * Svět naruby * Noc je můj den * Co dodnes vím * Zaklínám * Dopis Josefu Márovi * Svítá * Stará píseň * O písňových textech Jiřího Žáčka * Nitky * Zastavte svět * Odněkud někam * Nic ve zlým, nic v dobrým * V baru jménem Krásný ztráty * Poprvé naposledy * Nebe, nebo cesta do pekel * Epilog * Michal Prokop rok po roce * Pár vzpomínek navíc * Autorská poznámka * Diskografie * Jmenný rejstřík * Názvový rejstřík

Texty otištěné v této knize dlouho kolovaly mezi kamarády. Zaznívaly na literárních čteních, vycházely časopisecky, objevovaly se v různých sbornících. Ke svému autorovi - novináři, muzikantovi a překladateli Michalu Bystrovovi - patří stejně jako jeho písničky a články. Popravdě k němu patří víc než cokoliv jiného. Žánrově rozevlátý soubor představuje Bystrovovu tvorbu v celé její šíři: od milostné poezie (Noční kouzlo, Rychlík do horečky) přes sarkastický, někdy černý, jindy růžový humor (Sade, lesy, zahradnictví) až po lehce nostalgické rozjímání o rodném městě (Prahoznámá postava) či naopak intenzivní hřímání ve volném verši (Vzteklej pes). Najdeme tu básně o narození dítěte (Blond kytka pro blond holku) i o smrti otce (Zima za průhlednými záclonami), říkanky pro malé neteře, dceru a syna (Kůň s modrýma očima, Všechna hvězdná znamení), ale také zběsilý nonsens podvratného charakteru (Potkal Špringštajn Silvrštajna). Výsledkem je to, čemu autor s oblibou říká organizovaný chaos.

Variace na texty starých bluesmanů: Blind Lemon Jefferson, Charley Patton, Blind Willie McTell, Robert Johnson

Pistolník z Divokého západu, ze kterého se vyklubal ruský šlechtic. Country-bluesový zpěvák, z něhož se v Africe stal bájný polobůh. Excentrický lékař, uchovávající tělo své zesnulé dcery v jeskyni ve skleněném válci. Příběhy spadlé pod stůl (a zametené pod koberec) jsou plné zapomenutých podivností. Autor si posvítil na málo probírané kapitoly z relativně nedávné historie: jde po stopách výrazu soudce Lynč, mapuje pokusy o odsun Afroameričanů ze Spojených států ve stylu sejde z očí, sejde z mysli, popisuje zvěrstva páchaná v Kongu koncem 19. století a jejich překvapivý ohlas v literatuře. Zabývá se původem dodnes živých mýtů (ďábel na rozcestí, zabiják bláznů). Nabízí pravděpodobné vysvětlení záhadné smrti Edgara Allana Poea, obhajuje údajného defraudanta a pozdější spisovatelskou hvězdu O. Henryho, popírá legendu o nespravedlivém zacházení s umírající císařovnou blues Bessie Smithovou. Líčí poslední cestu tvůrce detektivních povídek Jacquese Futrella na lodi zvané Titanic a hrdinství mladého Breta Harta, jenž byl svědkem masakru indiánského kmene. S pozoruhodným výsledkem rekonstruuje návštěvy Jeroma Klapky Jeroma, Marka Twaina, Alexandra Dumase staršího a Fjodora Michajloviče Dostojevského na českém území. Prostřednictvím portétů svých oblíbených prozaiků Roarka Bradforda a Bena Luciena Burmana maluje barevné obrázky ze života na řece Mississippi... Knížka, která vznikla z čiré zvědavosti, chce čtenáře strhnout, pobavit - a také trochu vyděsit.

Neučesané vzpomínky Vladimíra Bystrova přinášejí shrnutí půlstoleté tvorby významného publicisty, filmového novináře, překladatele, spisovatele, pedagoga, politického komentátora a v neposlední řadě zakladatele výboru Oni byli první, shromažďujícího svědectví o osobách zavlečených po druhé světové válce z Československa do sovětských koncentračních táborů. Kniha vznikla na základě nedokončených pamětí Vladimíra Bystrova a byla doplněna o velké množství archivních materiálů z jeho pozůstalosti. Mnohé z těchto dokumentů jsou publikovány vůbec poprvé například protokol z moskevského procesu s Vladimírovým otcem Nikolajem, odsouzeným za protisovětskou činnost na deset let nucené práce v sibiřském GULAGu, jeho dopisy z lágru a zoufalé, leč neúnavné apely Nikolajovy ženy na zástupce československé vlády. Rovněž poprvé je zde v celém rozsahu uveřejněn zakázaný rozhovor s Janem Werichem z roku 1959 (včetně jeho zvukové podoby), scénář kabaretu Polotrapno, který Bystrov napsal v roce 1960 s Miloslavem Šimkem a při jehož realizaci se dala dohromady dvojice Šimek & Grossmann, vyprávění o pražské návštěvě Shirley Temple-Blackové v okamžiku okupace spřátelenými vojsky v srpnu 1968 (včetně série unikátních snímků), vzpomínky na setkání s Jevgenijem Jevtušenkem, dcerou Fjodora Šaljapina, malířkou Toyen na ostrově Île Saint-Louis či s živou předlohou sochy Karla Dvořáka Čtrnáctiletá. Za zmínku stojí rovněž vzpomínky na Vladimíra Bystrova z pera Jiřího Menzela, Jiřího Stránského a dalších přátel. Základ první části knihy tvoří bezmála dvě stovky rozhovorů s filmovými tvůrci, jež byly publikovány mezi lety 1958 a 1972 v periodikách Film a doba, Film a divadlo, Kino, Svobodné slovo, Mladý svět, Květy aj. Koncem padesátých let stihl začínající žurnalista Vladimír Bystrov vyzpovídat první generaci českého filmu (Machatý, Burian, Pištěk, Vítová, Frič, Wasserman). V téže době vedl v časopise Film a doba odborné rozpravy o kinematografii s Alfrédem Radokem, Kadárem a Klosem, Jiřím Weissem nebo Karlem Högerem. Kromě rozhovorů s klasiky české filmové tvorby (Vláčil, Pojar, Trnka, Brdečka, Zeman) jsou dodnes informačně cenné články mapující vznik a vývoj nové vlny (Menzel, Jireš, Bočan, Forman, Němec, Weigl, Schmidt, Kachyňa, Procházka). Mezi lety 1964 a 1968 Bystrov spoluvytvářel Festivalový deník MFF Karlovy Vary, pro který zpovídal hvězdy formátu Henryho Fondy, Elii Kazana, Tonyho Curtise či Blakea Edwardse. S dalšími zahraničními herci a režiséry (Jeanne Moreauová, Claude Lelouch, Sophia Lorenová, Andrzej Wajda) se setkával nejen z pozice tiskového tajemníka Filmového studia Barrandov, ale i poté, co byl z této funkce po čistkách v roce 1969 odvolán. Z krátkého období mezi lety 1969 a 1972 pocházejí rozmluvy s důležitými postavami sovětské kinematografie (Smoktunovskij, Bondarev, Ozerov, Bondarčuk). V následujících dvou dekádách se smělo Bystrovovo jméno v tisku objevit jen výjimečně nepodepsané zůstaly rozhovory s předními českými sochaři (Jan Kodet, Vincenc Vingler, Břetislav Benda, Zdena Fibichová, Věra Merhautová, Valerián Karoušek). Po revoluci stál Bystrov u vzniku Syndikátu novinářů ČR, časopisu Reflex a výboru Oni byli první. Postupně se přeorientoval na politické komentáře, jejichž výběr tvoří závěr knihy. Velký prostor byl věnován třem kauzám: případu Bystrovova bratrance Vladivoje Tomka, jednoho z posledních lidí popravených na našem území z politických důvodů; případu Vladimírova otce Nikolaje Bystrova, ruského emigranta, odvlečeného v roce 1945 do GULAGu; a případu Bystrovova prastrýce Nicholase Johnsona, jenž byl pobočníkem bratra cara Mikuláše II., velkoknížete Michaila II. Alexandroviče. Osudy každého z nich jsou zcela jedinečné. Synové Vladimíra Bystrova a jeho třetí žena Marta rekonstruovali korespondenci Nikolaje Bystrova ze sibiřského koncentráku i jeho výslechový protokol z Moskvy. Shromáždili dosud neznámé údaje a dopátrali se skutečného příběhu Nikolajova strýce, příslušníka britsko-německého rodu usazeného v Rusku, kter

První dvě části trilogie Příběhy písní vyšly v letech 2009 a 2011. Také ve třetím díle se Michal Bystrov vydává po stopách skladeb, na jejichž původní smysl, osudy či autory se dávno zapomnělo. Na základě ověřených faktů líčí co možná nejpodrobněji a nejpravdivěji historii jejich vzniku, srovnává všechny známé teorie, upozorňuje na staleté omyly a vykresluje prostředí a situace, v nichž se jednotlivé písně zrodily. Zajímá vás, kdo byl Stagger Lee, jak vznikly zlidovělé hity Jižní squadrona (Montgomery), Buráky a Drnová chajda, zda žila, či nežila „drahá“ Nelly Gray, kdo napsal baladu o Jessem Jamesovi, jaká je historie písní Jednou budem dál a Za svou pravdou stát, co všechno složil otec blues W. C. Handy, komu zpíval král dvanáctistrunné kytary Lead Belly ukolébavku Irene, jdi spát a kde se zrodila písnička o kanonýru Jabůrkovi? V této knížce najdete odpovědi.