Michal Bystrov

Michal Bystrov se v druhém dílu knihy vydává po stopách dalších skladeb, na jejichž původní smysl, osudy či autory se dávno zapomnělo. "O příbězích všech dvaceti písniček platí, že jsou to historie skoro detektivní," připomíná v knize známý hudební publicista Jiří Černý. Autor shromáždil ohromné množství faktů, obrazové dokumentace a líčí co možná nejpodrobněji a nejpravdivěji historii vzniku těchto písní, upozorňuje na letité omyly a vykresluje prostředí a situace, které měly na vznik jednotlivých písní vliv. Devatenáct světových hitů, známých v podání široké palety umělců od Marie Rottrové, Pavla Bobka přes Spirituál kvintet až k Jaromíru Nohavicovi či Vladimíru Mertovi doplňuje prastará odrhovačka o Babinském, známém to lotru mexickém.

Paul Simon je nepřehlédnutelnou osobností světové písničkářské scény. Marc Eliot, autor životopisných bestsellerů, nabízí v knize zevrubnou a vyčerpávající sondu do hudebního i soukromého světa této osobnosti a čtenář má k dispozici objevný pohled na jednoho z největších umělců naší doby. Kniha odpovídá na řadu dotazů ze Simonova života, dozvíme se, jak se Paul seznámil se spolužákem Artem, a zjistíme, že tradici rozpadů a návratů ti dva zahájili dávno předtím, než si začali říkat Simon & Garfunkel. Eliot na základě obsáhlých rozhovorů s řadou Simonových přátel, kolegů a spolupracovníků zasvěceně popisuje, jak duo roku 1963 prorazilo v klubu Gerde's Folk City, co dělal Paul v Anglii, zatímco ve Státech trhala rekordy upravená nahrávka skladby The Sound Of Silence, a jak se z písně, kterou vlastně ani nedopsal, stal jeden z největších hitů Simona & Garfunkela. Autor podrobně vypráví, jakou zásadní roli Paul sehrál na festivalu v Monterey, jak dostala herecká dráha Arta Garfunkela přednost před natáčením a vydáním alba Bridge Over Troubled Water a do jaké míry tato poslední a nejdůležitější deska Simona & Garfunkela dokumentuje jejich dlouhé a neklidné partnerství. Pochopíme, jaké nesmírné úsilí vynaložil Paul Simon na to, aby jeho první sólová nahrávka zněla úplně jinak než alba dua S & G. Vleklý a složitý proces vedl ke vzniku alba Graceland, jež v osmdesátých letech znovu nastartovalo hudebníkovu kariéru. Kniha také přináší celou pravdu o Simonově katastrofálním neúspěchu, když se v letech devadesátých pokusil dobýt Broadway s muzikálem The Capeman.

První dvě části trilogie Příběhy písní vyšly v letech 2009 a 2011. Také ve třetím díle se Michal Bystrov vydává po stopách skladeb, na jejichž původní smysl, osudy či autory se dávno zapomnělo. Na základě ověřených faktů líčí co možná nejpodrobněji a nejpravdivěji historii jejich vzniku, srovnává všechny známé teorie, upozorňuje na staleté omyly a vykresluje prostředí a situace, v nichž se jednotlivé písně zrodily. Zajímá vás, kdo byl Stagger Lee, jak vznikly zlidovělé hity Jižní squadrona (Montgomery), Buráky a Drnová chajda, zda žila, či nežila „drahá“ Nelly Gray, kdo napsal baladu o Jessem Jamesovi, jaká je historie písní Jednou budem dál a Za svou pravdou stát, co všechno složil otec blues W. C. Handy, komu zpíval král dvanáctistrunné kytary Lead Belly ukolébavku Irene, jdi spát a kde se zrodila písnička o kanonýru Jabůrkovi? V této knížce najdete odpovědi.

Neučesané vzpomínky Vladimíra Bystrova přinášejí shrnutí půlstoleté tvorby významného publicisty, filmového novináře, překladatele, spisovatele, pedagoga, politického komentátora a v neposlední řadě zakladatele výboru Oni byli první, shromažďujícího svědectví o osobách zavlečených po druhé světové válce z Československa do sovětských koncentračních táborů. Kniha vznikla na základě nedokončených pamětí Vladimíra Bystrova a byla doplněna o velké množství archivních materiálů z jeho pozůstalosti. Mnohé z těchto dokumentů jsou publikovány vůbec poprvé například protokol z moskevského procesu s Vladimírovým otcem Nikolajem, odsouzeným za protisovětskou činnost na deset let nucené práce v sibiřském GULAGu, jeho dopisy z lágru a zoufalé, leč neúnavné apely Nikolajovy ženy na zástupce československé vlády. Rovněž poprvé je zde v celém rozsahu uveřejněn zakázaný rozhovor s Janem Werichem z roku 1959 (včetně jeho zvukové podoby), scénář kabaretu Polotrapno, který Bystrov napsal v roce 1960 s Miloslavem Šimkem a při jehož realizaci se dala dohromady dvojice Šimek & Grossmann, vyprávění o pražské návštěvě Shirley Temple-Blackové v okamžiku okupace spřátelenými vojsky v srpnu 1968 (včetně série unikátních snímků), vzpomínky na setkání s Jevgenijem Jevtušenkem, dcerou Fjodora Šaljapina, malířkou Toyen na ostrově Île Saint-Louis či s živou předlohou sochy Karla Dvořáka Čtrnáctiletá. Za zmínku stojí rovněž vzpomínky na Vladimíra Bystrova z pera Jiřího Menzela, Jiřího Stránského a dalších přátel. Základ první části knihy tvoří bezmála dvě stovky rozhovorů s filmovými tvůrci, jež byly publikovány mezi lety 1958 a 1972 v periodikách Film a doba, Film a divadlo, Kino, Svobodné slovo, Mladý svět, Květy aj. Koncem padesátých let stihl začínající žurnalista Vladimír Bystrov vyzpovídat první generaci českého filmu (Machatý, Burian, Pištěk, Vítová, Frič, Wasserman). V téže době vedl v časopise Film a doba odborné rozpravy o kinematografii s Alfrédem Radokem, Kadárem a Klosem, Jiřím Weissem nebo Karlem Högerem. Kromě rozhovorů s klasiky české filmové tvorby (Vláčil, Pojar, Trnka, Brdečka, Zeman) jsou dodnes informačně cenné články mapující vznik a vývoj nové vlny (Menzel, Jireš, Bočan, Forman, Němec, Weigl, Schmidt, Kachyňa, Procházka). Mezi lety 1964 a 1968 Bystrov spoluvytvářel Festivalový deník MFF Karlovy Vary, pro který zpovídal hvězdy formátu Henryho Fondy, Elii Kazana, Tonyho Curtise či Blakea Edwardse. S dalšími zahraničními herci a režiséry (Jeanne Moreauová, Claude Lelouch, Sophia Lorenová, Andrzej Wajda) se setkával nejen z pozice tiskového tajemníka Filmového studia Barrandov, ale i poté, co byl z této funkce po čistkách v roce 1969 odvolán. Z krátkého období mezi lety 1969 a 1972 pocházejí rozmluvy s důležitými postavami sovětské kinematografie (Smoktunovskij, Bondarev, Ozerov, Bondarčuk). V následujících dvou dekádách se smělo Bystrovovo jméno v tisku objevit jen výjimečně nepodepsané zůstaly rozhovory s předními českými sochaři (Jan Kodet, Vincenc Vingler, Břetislav Benda, Zdena Fibichová, Věra Merhautová, Valerián Karoušek). Po revoluci stál Bystrov u vzniku Syndikátu novinářů ČR, časopisu Reflex a výboru Oni byli první. Postupně se přeorientoval na politické komentáře, jejichž výběr tvoří závěr knihy. Velký prostor byl věnován třem kauzám: případu Bystrovova bratrance Vladivoje Tomka, jednoho z posledních lidí popravených na našem území z politických důvodů; případu Vladimírova otce Nikolaje Bystrova, ruského emigranta, odvlečeného v roce 1945 do GULAGu; a případu Bystrovova prastrýce Nicholase Johnsona, jenž byl pobočníkem bratra cara Mikuláše II., velkoknížete Michaila II. Alexandroviče. Osudy každého z nich jsou zcela jedinečné. Synové Vladimíra Bystrova a jeho třetí žena Marta rekonstruovali korespondenci Nikolaje Bystrova ze sibiřského koncentráku i jeho výslechový protokol z Moskvy. Shromáždili dosud neznámé údaje a dopátrali se skutečného příběhu Nikolajova strýce, příslušníka britsko-německého rodu usazeného v Rusku, kter

Pistolník z Divokého západu, ze kterého se vyklubal ruský šlechtic. Country-bluesový zpěvák, z něhož se v Africe stal bájný polobůh. Excentrický lékař, uchovávající tělo své zesnulé dcery v jeskyni ve skleněném válci. Příběhy spadlé pod stůl (a zametené pod koberec) jsou plné zapomenutých podivností. Autor si posvítil na málo probírané kapitoly z relativně nedávné historie: jde po stopách výrazu soudce Lynč, mapuje pokusy o odsun Afroameričanů ze Spojených států ve stylu sejde z očí, sejde z mysli, popisuje zvěrstva páchaná v Kongu koncem 19. století a jejich překvapivý ohlas v literatuře. Zabývá se původem dodnes živých mýtů (ďábel na rozcestí, zabiják bláznů). Nabízí pravděpodobné vysvětlení záhadné smrti Edgara Allana Poea, obhajuje údajného defraudanta a pozdější spisovatelskou hvězdu O. Henryho, popírá legendu o nespravedlivém zacházení s umírající císařovnou blues Bessie Smithovou. Líčí poslední cestu tvůrce detektivních povídek Jacquese Futrella na lodi zvané Titanic a hrdinství mladého Breta Harta, jenž byl svědkem masakru indiánského kmene. S pozoruhodným výsledkem rekonstruuje návštěvy Jeroma Klapky Jeroma, Marka Twaina, Alexandra Dumase staršího a Fjodora Michajloviče Dostojevského na českém území. Prostřednictvím portétů svých oblíbených prozaiků Roarka Bradforda a Bena Luciena Burmana maluje barevné obrázky ze života na řece Mississippi... Knížka, která vznikla z čiré zvědavosti, chce čtenáře strhnout, pobavit - a také trochu vyděsit.

Texty otištěné v této knize dlouho kolovaly mezi kamarády. Zaznívaly na literárních čteních, vycházely časopisecky, objevovaly se v různých sbornících. Ke svému autorovi - novináři, muzikantovi a překladateli Michalu Bystrovovi - patří stejně jako jeho písničky a články. Popravdě k němu patří víc než cokoliv jiného. Žánrově rozevlátý soubor představuje Bystrovovu tvorbu v celé její šíři: od milostné poezie (Noční kouzlo, Rychlík do horečky) přes sarkastický, někdy černý, jindy růžový humor (Sade, lesy, zahradnictví) až po lehce nostalgické rozjímání o rodném městě (Prahoznámá postava) či naopak intenzivní hřímání ve volném verši (Vzteklej pes). Najdeme tu básně o narození dítěte (Blond kytka pro blond holku) i o smrti otce (Zima za průhlednými záclonami), říkanky pro malé neteře, dceru a syna (Kůň s modrýma očima, Všechna hvězdná znamení), ale také zběsilý nonsens podvratného charakteru (Potkal Špringštajn Silvrštajna). Výsledkem je to, čemu autor s oblibou říká organizovaný chaos.

Název vzpomínek rockového zpěváka Michala Prokopa ZTRÁTY A NÁVRATY přesně vystihuje jeho více než padesátiletou kariéru. Publicista Michal Bystrov se s ním setkával téměř dva roky. Vznikla tak kniha, která podrobně mapuje hudebníkův osobní i umělecký život. Nechybí pohled na Prokopovo desetileté působení v politice i moderování televizního pořadu Krásný ztráty. Stěžejní však zůstávají muzika a lidé kolem ní. Knižní rozhovor opisuje obdivuhodný oblouk od anglicky zpívaného debutového alba Blues In Soul přes spolupráci s Josefem Kainarem na desce Město Er a přes léta tápání v popíku až ke šťastnému objevu té pravé pěvecké polohy. Uprostřed šedivého husákovského Československa se v roce 1984 zrodil nový Michal Prokop, jehož písně plné městské lyriky zlidověly. Tisíce návštěvníků jeho koncertů s ním dodnes zpívají nejen Funebráky a Bitvu o Karlův most, ale i další hity, které zalezly pod kůži několika generacím posluchačů. Knihu v grafické úpravě Karla Halouna a Luďka Kubíka zahajuje předmluva Jiřího Černého. Najdeme v ní i komentáře Prokopových kolegů, diskografii, řadu fotografií a dobových dokumentů. Michal Prokop ji uzavírá stručně: Měl jsem v životě asi kliku, protože až na několik smolných let se mi podařilo pracovat v profesi, která je zároveň mým koníčkem, a potkal jsem úžasné lidi. OBSAH: Kamarádství nejmíň na půl století * Předehra 2020 * Hold On Im Coming * I Believe To My Soul * Svět naruby * Noc je můj den * Co dodnes vím * Zaklínám * Dopis Josefu Márovi * Svítá * Stará píseň * O písňových textech Jiřího Žáčka * Nitky * Zastavte svět * Odněkud někam * Nic ve zlým, nic v dobrým * V baru jménem Krásný ztráty * Poprvé naposledy * Nebe, nebo cesta do pekel * Epilog * Michal Prokop rok po roce * Pár vzpomínek navíc * Autorská poznámka * Diskografie * Jmenný rejstřík * Názvový rejstřík

Michal Bystrov není klasický autor sloupků. Když nemá nápad, nedonutí se napsat ani řádku. Přesto se mu za posledních deset let podařilo v novinách a časopisech porůznu uveřejnit nezanedbatelné množství těchto krátkých textů svislého charakteru. Z nich potom vybral přesně stovku a vzniklou knížku vám předkládá. V naději, že vás upoutají jeho drobné postřehy ze světa kultury a ponejvíce hudby. Že se s ním vydáte do historie a projdete inspirativními krajinami. Mělo by to mít švih a šmrnc. Nic jiného tenhle nepravidelný sloupkař nechce a víc by si ani nemohl přát.

Publikace věnovaná životu a písním Waldemara Matušky vychází v roce nedožitých devadesátin jednoho z nejlepších českých zpěváků. Zasvěcená a objevná kniha mapuje Matuškovy osudy od útlého dětství a přináší nový pohled na jeho poněkud tajemné začátky. Dozvíme se, odkud pocházel, kde trávil mladá léta a jakou spletitou cestou se dostal k angažmá v divadlech Semafor a Rokoko. Projdeme s ním celou tu dlouhou pouť z Košic, kde se narodil, přes Prahu, v níž vyrůstal, až po málo známé období na Karlovarsku, kde se Waldemar Matuška vyučil sklářem. Oživíme dávno zapomenuté roky, během nichž se otrkával v prvních tanečních kapelách. Zlatou érou byla pro charismatického vousáče šedesátá a sedmdesátá léta, kdy spolu s Karlem Gottem kraloval československé populární hudbě. Nová knížka připomíná i jeho mimořádné úspěchy v zahraničí, na které se dosud tak trochu zapomínalo. Matuška postupně dobyl pařížskou Olympii, londýnskou Royal Albert Hall i americký Nashville – a to dávno předtím, než v roce 1986 do USA emigroval. Text doprovází množství fotografií z vyprodaných sálů, divadelních inscenací, v nichž Matuška účinkoval, a filmů, ve kterých zazářil. Knihu doplňují dobové programy, recenze a citace z desítek rozhovorů s Waldemarem i jeho přáteli. Životní příběh a hvězdná kariéra Waldemara Matušky nabývají v knize SNŮM OSTRUHY DÁT zcela nových rozměrů. Autor Michal Bystrov se na základě podrobného studia materiálu detailně zabývá divadelní, filmovou i hudební dráhou oblíbeného zpěváka, tajemstvími spojenými s jeho původem, neslýchaným zákazem, který ho postihl roku 1964, i důvody Matuškovy senzační emigrace v roce 1986. Ve světle málo známých faktů se Matuškův odchod do USA jeví jako nevyhnutelný krok, k němuž vedly desítky ústrků i hodně velkých křivd. Kniha je také pečlivou rekonstrukcí Matuškových putování po světě – od Indie přes Egypt a Velkou Británii až po několik významných cest do Spojených států mezi lety 1969 a 1983.

Variace na texty starých bluesmanů: Blind Lemon Jefferson, Charley Patton, Blind Willie McTell, Robert Johnson

Veni, vidi... Kniha, na níž její autor pracoval přes deset let, není pouhou rekonstrukcí dvacítky návštěv legendárních světových hudebníků v Československu mezi lety 1928 a 1989. Vyprávění o těchto (mnohdy rozporuplných) umělcích, kteří přišli doslova z jiné reality, na chvíli zakusili zdejší skutečnost a museli se s ní vnitřně vyrovnat, má mnohem širší společenský, kulturní i politický přesah. Údajný sluha komunistického režimu Paul Robeson, pomýlený a později napravený Yves Montand, vůči represím zdánlivě apatičtí Louis Armstrong a Duke Ellington, takticky manévrující Gilbert Bécaud, v Americe zakázaný a u nás pro své ideály vysmívaný Pete Seeger či vlastními démony zmítaný Johnny Cash – ti všichni se na českém území ocitli ve vypjatých časech, přičemž o jejich složité osobní situaci nikdo z diváků a kritiků nepřemýšlel. Michal Bystrov na tyto události nahlíží z obou stran, přemýšlí, jak nás ikoničtí muzikanti změnili (a my změnili je). Na základě podrobného studia zahraničních pramenů pak nabízí nový, překvapivý pohled na dny, v nichž byl šedivý československý socialismus narušen příjezdem velvyslanců dobré hudby ze svobodnějších, téměř bájných krajin. OBSAH: 1. Banány Josephine Bakerové * 2. Nehrajeme, jsme na Jacku Hyltonovi * 3. Revelers v rytmu zrození * 4. Strach za úsměvem Maurice Chevaliera * 5. Joe Turner, nebo Big Joe Turner? * 6. Československá cesta Graema Bella * 7. John Hammond v malém českém pokojíku * 8. Everyman Opera Company: Když utichnou děla, je slyšet múzy * 9. Osudný omyl Paula Robesona * 10. Yves Montand: Zpěvák, kterého jsme měli rádi * 11. Pete Seeger a pánové v kožených kabátech * 12. Černobílý sen o Louisi Armstrongovi * 13. Liberecký skandál Johnnyho Hallydaye * 14. Fantaskní náhoda jménem American Folk Blues Festival * 15. Gilbert Bécaud: Chvíle, kdy promluví srdce * 16. Hugues Aufray versus český dívčí smích * 17. Charles Aznavour a koncert, který nebyl *18. Od minuty k minutě hezčí Ella Fitzgeraldová * 19. Duke Ellington: Lehounce jak tanečník * 20. Hello Prague, I’m Johnny Cash! * 21. Místo doslovu: Už starý Sousa… * Prameny* Poděkování

Michal Bystrov není klasický autor sloupků. Když nemá nápad, nedonutí se napsat ani řádku. Přesto se mu za posledních deset let podařilo v novinách a časopisech porůznu uveřejnit nezanedbatelné množství těchto krátkých textů svislého charakteru. Z nich potom vybral přesně stovku a vzniklou knížku vám předkládá. V naději, že vás upoutají jeho drobné postřehy ze světa kultury a ponejvíce hudby. Že se s ním vydáte do historie a projdete inspirativními krajinami. Mělo by to mít švih a šmrnc. Nic jiného tenhle nepravidelný sloupkař nechce a víc by si ani nemohl přát.