Megan Campisiová

Říká se, že existují jen dva druhy příběhů: muž se vydává na cestu a do města přijede cizinec. Je však ještě třetí: žena poruší pravidla. Čtrnáctiletá May je zatčena za krádež a brzy se dozví rozsudek: stane se pojídačkou hříchů. Jednou z nenáviděných žen, které musejí vyslechnout zpověď umírajících, během pohřebního rituálu sníst jídla symbolizující hříchy a odcházejícím duším tak umožnit vstup do nebe. Samy však zůstávají poskvrněny cizími proviněními a jsou odsouzeny k životu na okraji. Nově nabytá identita už navždy němé a pro společnost raději neviditelné pojídačky hříchů však May otevírá jiné dveře. Když začnou za podivných okolností umírat královniny komorné a ona musí z rakví sníst hříchy, které mrtvé nespáchaly, rozhodne se May pátrat po tom, proč ženy musely zemřít a kdo si jejich smrt přál. Pojídačka hříchů nabízí poutavý příběh o zradě a lsti, o smrtelném tajemství a mlčení, o ženách mocných i společensky vyloučených, o moci, ale také o zvláštní svobodě, které se těší vyděděnec bez jakékoli naděje na spásu.

A sötét, vérzivataros 16. századi Angliában a tizennégy éves árva May kenyérlopás miatt bíróság elé kerül. Az ítélet kegyetlen és megmásíthatatlan: mostantól bűnevő lesz. A társadalom páriája, megbélyegzett senki, akinek feladata, hogy meghallgassa a haldoklók bűnvallomásait, majd rituálisan elfogyassza koporsójuk mellett a vétkeiket szimbolizáló étkeket, ezzel biztosítva számukra a megváltást. Nem beszélhet, senki nem nézhet rá, nem érhet hozzá, némán kell hordoznia élete végéig mások magára vállalt bűneit. A kétségbeesett lány egy idősebb bűnevő mellé csapódik, és hamar az udvari intrikák kellős közepén találja magát. Amikor társát elfogják és halálra kínozzák, May elhatározza, hogy kideríti az igazságot. Elszántságának az sem szab gátat, hogy egyedül van a hatalmasok ellen, hogy némaságra van ítélve, és hogy az idő is ellene dolgozik... Megan Campisi történelmi fikciója brilliánsan ötvözi a disztópiák és a bűnügyi regények legizgalmasabb elemeit, May karaktere pedig az utóbbi idők egyik leginspirálóbb női karaktere, aki minden nehézség és megaláztatás ellenére erős tud maradni. Akik szerették A szolgálólány meséjét és A rózsa nevét, ebben a könyvben sem fognak csalódni.

Říká se, že existují jen dva druhy příběhů: muž se vydává na cestu a do města přijíždí cizinec. Je však ještě třetí: žena poruší pravidla. Čtrnáctiletá May je zatčena za krádež a brzy se dozví rozsudek: stane se pojídačkou hříchů. Jednou z nenáviděných žen, které musejí vyslechnout zpověď umírajících, během pohřebního rituálu sníst jídla symbolizující hříchy a odcházejícím duším tak umožnit vstup do nebe. Samy však zůstávají poskvrněny cizími proviněními a jsou odsouzeny k životu na okraji. Nově nabytá identita už navždy němé a pro společnost raději neviditelné pojídačky však May otevírá jiné dveře. Když začnou za podivných okolností umírat královniny komorné a ona musí z rakví sníst hříchy, které mrtvé nespáchaly, rozhodne se May pátrat po tom, proč musely ženy zemřít a kdo si jejich smrt přál. Pojídačka hříchů nabízí poutavý příběh o zradě a lsti, o smrtelném tajemství a mlčení, o ženách mocných i společensky vyloučených, o moci, ale také o zvláštní svobodě, které se těší vyděděnec bez jakékoliv naděje na spásu.

Ji nikdo proklít nemůže. To ona je prokletí! Prchlivý Jindřich VIII. prosazoval v Anglii reformovanou víru po zlém, a tak má za vlády jeho dcery – panenské královny Alžběty I. zvané lidmi Bethany – dál navrch prachsprostá pověrčivost. Na těle i v žaludku ji pocítí čtrnáctiletá May Owensová, když je za krádež chleba odsouzena provozovat řemeslo pojídačky hříchů. To velí konzumovat přesně stanovené pokrmy coby symbolický odpustek duším nezdárníků, kteří se před smrtí rozhodli kát. Dívka se tedy sice sem tam slušně nají, ale o to krušnější je její vyvržení až na dno anglické společnosti kolem roku 1570. Pologramotná sirota, jíž na jazyk vypálili cejch S („sin“), se má hůř než běhna, nicméně s kamennou tváří mlčí a myslí si svoje. Jenže jakmile je potají donucena pozřít jelení srdce za hanebný čin palácové komorné, bojuje tichá rebelka náhle i o krk, jelikož tato obětina přece značí vraždu dítěte z královského rodu! Aby May vypátrala víc, musí překročit meze a počíhat si na místech, kam i potentáti chodí pěšky… Šťavnatá prvotina americké prozaičky líčí ponurý úsvit novověku, který se se ženami nemazlil. A právě proto nemá hrdinka co ztratit. Jedině získat: vždyť S značí i svobodu. Čte Jitka Ježková

Ji nikdo proklít nemůže. To ona je prokletí! Prchlivý Jindřich VIII. prosazoval v Anglii reformovanou víru po zlém, a tak má za vlády jeho dcery – panenské královny Alžběty I. zvané lidmi Bethany – dál navrch prachsprostá pověrčivost. Na těle i v žaludku ji pocítí čtrnáctiletá May Owensová, když je za krádež chleba odsouzena provozovat řemeslo pojídačky hříchů.