Albert Camus strana 6 z 8

A peerless work of philosophical fiction that is as shocking today as when it was first published, the "Penguin Modern Classics" edition of Albert Camus' "The Outsider" is translated by Joseph Laredo. Meursault will not pretend. After the death of his mother, everyone is shocked when he shows no sadness. And when he commits a random act of violence in Algiers, society is baffled. Why would this seemingly law-abiding bachelor do such a thing? And why does he show no remorse even when it could save his life? His refusal to satisfy the feelings of others only increases his guilt in the eyes of the law. Soon Meursault discovers that he is being tried not simply for his crime, but for his lack of emotion - a reaction that condemns him for being an outsider. For Meursault, this is an insult to his reason and a betrayal of his hopes; for Camus it encapsulates the absurdity of life.

Dans un bourg d'Amsterdam o se croisent matelos de toutes nations, souteneurs, prostituées et voleurs, un homme que le hasard a mis sur le chemin de l'un de ses compatriotes, se raconte. Qui est-il ? C'est la source de cet admirable monologue, o Jean-Baptiste Clamence retrace le parcours autrefois brillant de son existence. Jusqu'au jour o différents évnements ruinent les derniers vestiges de sa normalité existentielle. Il fuit dans la débauche ce qu'il découvre tous les jours un peu plus. Fuir l'hypocrisie des coeurs, de la charité, de la solidarité, l'hypocrisie du monde, fuir cette existence fausse o le plaisir personnel décide des actes les plus beaux. Il part alors pour la cosmopolite Amsterdam et s'y institue juge pénitent " pour dénoncer l'ignominie humaine. --Ce texte fait référence une édition épuisée ou non disponible de ce titre."

Dans un bourg d'Amsterdam o se croisent matelos de toutes nations, souteneurs, prostituées et voleurs, un homme que le hasard a mis sur le chemin de l'un de ses compatriotes, se raconte. Qui est-il ? C'est la source de cet admirable monologue, o Jean-Baptiste Clamence retrace le parcours autrefois brillant de son existence. Jusqu'au jour o différents évnements ruinent les derniers vestiges de sa normalité existentielle. Il fuit dans la débauche ce qu'il découvre tous les jours un peu plus. Fuir l'hypocrisie des coeurs, de la charité, de la solidarité, l'hypocrisie du monde, fuir cette existence fausse o le plaisir personnel décide des actes les plus beaux. Il part alors pour la cosmopolite Amsterdam et s'y institue juge pénitent " pour dénoncer l'ignominie humaine. --Ce texte fait référence une édition épuisée ou non disponible de ce titre."

Dans un bourg d'Amsterdam o se croisent matelos de toutes nations, souteneurs, prostituées et voleurs, un homme que le hasard a mis sur le chemin de l'un de ses compatriotes, se raconte. Qui est-il ? C'est la source de cet admirable monologue, o Jean-Baptiste Clamence retrace le parcours autrefois brillant de son existence. Jusqu'au jour o différents évnements ruinent les derniers vestiges de sa normalité existentielle. Il fuit dans la débauche ce qu'il découvre tous les jours un peu plus. Fuir l'hypocrisie des coeurs, de la charité, de la solidarité, l'hypocrisie du monde, fuir cette existence fausse o le plaisir personnel décide des actes les plus beaux. Il part alors pour la cosmopolite Amsterdam et s'y institue juge pénitent " pour dénoncer l'ignominie humaine. --Ce texte fait référence une édition épuisée ou non disponible de ce titre."

La Caida

Dvojjazyčné komentované vydání jednoho z nejproslulejších děl 20. století. Protagonista Meursault, náhodný vrah, je odsouzen k smrti, protože nechce přijmout roli ve společenských hrách (neplakal například na matčině pohřbu). `Cizinec` bez jediného náznaku hrdinského chování souhlasí s tím, že zemře pro pravdu, aniž by ji těm druhým vnucoval. Skutečnost kolem sebe přijímá, ale nehodnotí, odmítá ji vykoupit jakoukoli transcendencí. Je ve světě cizincem, neúčastným divákem. Albert Camus (1913-1960), francouzský spisovatel a filozof názorově spjatý s existencialismem, nositel Nobelovy ceny (1957), se vydáním Cizince stal duchovním otcem celé jedné poválečné generace.

Estrenada en 1949, LOS JUSTOS desarrolla dramáticamente, en el ámbito histórico de la Rusia zarista, algunos de los temas que obsesionaron a Albert Camus (1913-1960) a lo largo de su vida y que atraviesan como hilo conductor toda su obra. La contraposición entre el idealista Ivan Kaliayev y el implacable Stepan Fedorov arroja luz sobre el dilema moral implícito en todo terrorismo y permite al autor, a través de unos diálogos de gran belleza literaria y densidad ideológica, desplegar la compleja dialéctica del fin y los medios, así como mostrar la opresión y el despotismo implicados objetivamente en la utilización de una violencia subjetivamente justificada.

Estrenada en 1949, LOS JUSTOS desarrolla dramáticamente, en el ámbito histórico de la Rusia zarista, algunos de los temas que obsesionaron a Albert Camus (1913-1960) a lo largo de su vida y que atraviesan como hilo conductor toda su obra. La contraposición entre el idealista Ivan Kaliayev y el implacable Stepan Fedorov arroja luz sobre el dilema moral implícito en todo terrorismo y permite al autor, a través de unos diálogos de gran belleza literaria y densidad ideológica, desplegar la compleja dialéctica del fin y los medios, así como mostrar la opresión y el despotismo implicados objetivamente en la utilización de una violencia subjetivamente justificada.

Il se trouve dans Le Mythe de Sisyphe ou l'auteur français Albert Camus présente sa philosophie de l'absurde: l'idée que l'humanité dans son ensemble est bloqué dans une boucle perpétuelle en vains efforts pour essayer de trouver un sens dans un monde absurde. Il illustre son point avec un personnage célebre de la mythologie grecque: Sisyphe a été condamné par les dieux a rouler un rocher jusqu'au sommet d'une montagne, seulement pour retomber a l'endroit ou le premier commencé et répéter le processus un nombre infini de fois.

Il se trouve dans Le Mythe de Sisyphe ou l'auteur français Albert Camus présente sa philosophie de l'absurde: l'idée que l'humanité dans son ensemble est bloqué dans une boucle perpétuelle en vains efforts pour essayer de trouver un sens dans un monde absurde. Il illustre son point avec un personnage célebre de la mythologie grecque: Sisyphe a été condamné par les dieux a rouler un rocher jusqu'au sommet d'une montagne, seulement pour retomber a l'endroit ou le premier commencé et répéter le processus un nombre infini de fois.

Jednoho dne najde lékař Bernard Rieux před svou ordinací mrtvou krysu. Na zdánlivě banální událost vzápětí zapomene, ale ve dnech nísledujících začnou krysy houfně vylézat ze svých děr a kanálů a v agonii umírají na chodníku. Brzy se příznaky podivné epidemie objeví i u lidí a obětí přibývá geometrickou řadnou

Když v roce 1951 vyšel Camusův rozsáhlý filozofický esej Člověk revoltující (L´Homme réolté), znamenalo to definitivní rozkol autora s J.-P. Sartrem a jeho žáky a epigony z řad francouzských levicových intelektuálů. Nejvíc je patrně popudil Camusův pokus očistit revoltu od krvavého stínu, který ji v dějinách vždy doprovázel, pomocí kompromisu a nalezení střední cesty mezi extrémy. Camus si klade otázky, které ani dnes neztratily nic ze své aktuálnosti, přestože jím navrhovaná řešení (příklon k antickému principu míry a k středomořské tradici, která by vyvážila německý a ruský model civilizace) mají svá úskalí: Jak se bouřit, revoltovat, revolučně měnit svět, popírat cizí moc a autoritu, a nestát se přitom vrahem? Je možná nějaká čistá, rytířská forma revolty, která by se fatálně neposkvrnila revoluční krutostí a cynismem?

Pád je poslední velkou prózou Alberta Camuse. Původně měl být zařazen do povídkové sbírky Exil a království, ale vzhledem k neustále se rozšiřujícímu obsahu díla se spisovatel rozhodl povýšit jej na román a publikovat odděleně. Pád je jedinou Camusovou prózou, do jejíhož hrdiny vložil autobiografické prvky, přestože sklon poukotního advokáta Clamence vynášet nad lidmi soud autorovi rozhodně vlastní nebyl, stejně jako neschopnost analyzovat vlastní vinu. Clamence nepřispěje na pomoc tonoucí sebevražedkyni - jako `člověk revoltující` nemůže své provinění omluvit ani odpykat, protože nemá Boha ani bodoucnost, která by mu dala rozhřešení. `Mýtický` ráz předešlých románů se rozhodl Camus v Pádu nahradit dušezpytným ponorem, neboť si, jak sám napsal v Zápisníku, předsevzal postihnout lež, což je `rozpor mezi vnějším projevem a skrytým životem člověka`.

Jedno z nejpůsobivějších pojednání o lidském údělu slavného francouzského existencialisty. Camus nám v něm předvádí vrcholně absurdního hrdinu – Sisyfa, kterého bohové odsoudili k nejstrašnějšímu trestu, jímž je zbytečná a beznadějná práce. Je-li absurdno podstatou lidské existence, jak s tímto absurdnem žít? Zcela logicky proto začíná kniha úvahou Absurdno a sebevražda.

A philosophical novel described by fellow existentialist Sartre as 'perhaps the most beautiful and the least understood' of his novels, Albert Camus' The Fall is translated by Robin Buss in Penguin Modern Classics. Jean-Baptiste Clamence is a soul in turmoil. Over several drunken nights in an Amsterdam bar, he regales a chance acquaintance with his story. From this successful former lawyer and seemingly model citizen a compelling, self-loathing catalogue of guilt, hypocrisy and alienation pours forth. The Fall (1956) is a brilliant portrayal of a man who has glimpsed the hollowness of his existence. But beyond depicting one man's disillusionment, Camus's novel exposes the universal human condition and its absurdities - for our innocence that, once lost, can never be recaptured ... Albert Camus (1913-60) is the author of a number of best-selling and highly influential works, all of which are published by Penguin. They include The Fall, The Outsider and The First Man. Awarded the Nobel Prize for Literature in 1957, Camus is remembered as one of the few writers to have shaped the intellectual climate of post-war France, but beyond that, his fame has been international. If you enjoyed The Fall, you might like Jean-Paul Sartre's Nausea, also available in Penguin Modern Classics.

První, nedokončený a v češtině dosud nepublikovaný autorův román, který je zárodkem celé další Camusovy filozofické tvorby. Vyhází s fundovaným doslovem Evy Beránkové.