P. E. Caquet

On returning from Germany on 30 September 1938 after his agreement with Hitler on the carve-up of Czechoslovakia, Neville Chamberlain addressed the British crowds: 'My good friends... I believe it is peace for our time. We thank you from the bottom of our hearts. Go home and get a nice quiet sleep.' Winston Churchill commented: 'You have chosen dishonour and you will have war.' P.E. Caquet's history of the events leading to the Munich Agreement and its aftermath is told for the first time from the point of view of the peoples of Czechoslovakia. Basing his account on countless previously unexamined sources, including Czechoslovakian press, memoirs, private journals, military plans, parliamentary records, film and radio, Caquet presents one of the most shameful episodes in modern European history in a tragic new shape. Among its his most explosive revelations is the strength of the French and Czechoslovak forces before Munich. Germany's dominance turns out to have been an illusion. The case for appeasement never existed. The Czechoslovakian authorities were Cassandras in their own country, the only ones who could see Hitler's threat for what it was. In Caquet's devastating account, their doomed struggle against extinction and the complacency of their notional allies finally gets the memorial it deserves

Československo a Mnichovská dohoda 1938. Osudová předehra druhé světové války očima britského historika. Když se Neville Chamberlain vracel 30. září 1938 z Německa poté, co se dohodli s Hitlerem na postoupení pohraničních území Československa, pronesl k britskému lidu řeč: „Drazí přátelé, věřím, že máme před sebou dobu míru.“ Winston Churchill na to však reagoval slovy: „Zvolili jste hanbu a budete mít válku.“ V roce 2018 uplynulo 80 let od chvíle, kdy se Československo podvolilo tlaku Velké Británie a Francie, aby postoupilo pohraniční území nacistickému Německu. Události, které vešly do dějin jako „mnichovská dohoda“, se staly předzvěstí budoucího celosvětového konfliktu. To si ostatně uvědomovali jak českoslovenští, tak i někteří britští a francouzští politikové tehdejší doby. Přesto však v roce 1938 získali navrch představitelé politiky appeasementu, jejichž politický rozhled nejlépe vystihuje známá Chamberlainova věta: „Jak hrozné, fantastické, neuvěřitelné je, že bychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli sporům ve vzdálené zemi mezi lidmi, o kterých nic nevíme.“ Zvon zrady přináší pohled na tehdejší události očima současného britského historika. Autor čerpá z mnoha dosud nevyužitých zdrojů, včetně dobového československého tisku, vzpomínek pamětníků, soukromých deníků, vojenských plánů, vládních záznamů i reportáží médií. A dochází k možná překvapivým závěrům, například o tom, že německá vojenská síla v roce 1938 nebyla větší než síla československé a francouzské armády.

Československo a Mnichovská dohoda 1938. Osudová předehra druhé světové války očima britského historika. Když se Neville Chamberlain vracel 30. září 1938 z Německa poté, co se dohodli s Hitlerem na postoupení pohraničních území Československa, pronesl k britskému lidu řeč: „Drazí přátelé, věřím, že máme před sebou dobu míru.“ Winston Churchill na to však reagoval slovy: „Zvolili jste hanbu a budete mít válku.“ V roce 2018 uplynulo 80 let od chvíle, kdy se Československo podvolilo tlaku Velké Británie a Francie, aby postoupilo pohraniční území nacistickému Německu. Události, které vešly do dějin jako „mnichovská dohoda“, se staly předzvěstí budoucího celosvětového konfliktu. To si ostatně uvědomovali jak českoslovenští, tak i někteří britští a francouzští politikové tehdejší doby. Přesto však v roce 1938 získali navrch představitelé politiky appeasementu, jejichž politický rozhled nejlépe vystihuje známá Chamberlainova věta: „Jak hrozné, fantastické, neuvěřitelné je, že bychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli sporům ve vzdálené zemi mezi lidmi, o kterých nic nevíme.“ Zvon zrady přináší pohled na tehdejší události očima současného britského historika. Autor čerpá z mnoha dosud nevyužitých zdrojů, včetně dobového československého tisku, vzpomínek pamětníků, soukromých deníků, vojenských plánů, vládních záznamů i reportáží médií. A dochází k možná překvapivým závěrům, například o tom, že německá vojenská síla v roce 1938 nebyla větší než síla československé a francouzské armády.