Carl Rogers

Aby mohl člověk žít svobodně, aby mohl být sám sebou, potřebuje prožít vztah, který je sám o sobě lékem a pomocí. Na příkladech z vlastní praxe představuje Carl Rogers koncept léčebného vztahu, který staví na autenticitě, empatickém naslouchání a bezpodmínečné akceptaci klienta. Aby byl terapeut schopen takový vztah s klientem navázat, je třeba, aby se nejprve obrátil sám k sobě, stavěl na vlastní schopnosti zachycovat své pravé já, autenticky prožívat, myslet a reagovat. V sérii přednášek z konferencí a univerzit zasvěcuje autor čtenáře do procesu, kterým se takový vztah utváří a rozvíjí, a naznačuje jeho směřování. Terapeutický vztah s uvedenými rysy dává klientovi příležitost „stát se sám sebou“, přijmout všechny své emoce a myšlenky za své a v chaosu, ve kterém se vyjevují, hledat a nacházet své pravé já. Rozvíjet takový vztah není podle autora žádoucí a prospěšné jen v kontextu terapie, ale i v rodinných vztazích, mezi přáteli a spolupracovníky. Kniha je primárně určená terapeutům a jejich klientům, pracovníkům pomáhajících profesí, ale i laikům se zájmem o osobnostní rozvoj. Carl Ransom Rogers (1902–1987) byl americký psycholog a psychoterapeut, zakladatel humanistické psychologie a „na klienta orientované“, „rozumějící“ psychoterapie. Vystudoval teologii, pedagogiku a psychologii, pracoval nejprve jako poradenský psycholog s delikventními a týranými dětmi. Později působil jako profesor psychologie na univerzitách v Ohiu, Chicagu a Wisconsinu. A5 mm

Výbor z díla jednoho z nejvýznamnějších psychologů 20. století a zakladatele na klienta zaměřené terapie přináší do češtiny dosud nepřeložené práce. Stěžejní součástí tohoto výběru je Teorie terapie, osobnosti a interpersonálních vztahů, jak byla vyvinuta v rámci na klienta zaměřeného přístupu. V ní jsou definovány a komentovány pojmy a koncepty, které tvoří základy Rogersova přístupu, jako jsou podmínky osobní hodnoty, intencionalita, místo hodnocení a další. Tato stať je doplněna o zamyšlení nad pocity a přenosem v terapii, facilitaci terapeutického potenciálu ve skupině, moderním přístupu k hodnotám, poznámku o přirozenosti člověka. Kniha významným způsobem rozšiřuje soubor již publikovaných prací a je doplňujícím článkem pro všechny, kdo se o Rogersovy myšlenky a přístup zajímají, ať již při jejich využití v praxi či vv akademickém prostředí. Carl Ransom Rogers (19021987) je zakladatel humanistické psychologie a na klienta zaměřené, rozumějící psychoterapie. Vystudoval teologii, pedagogiku a psychologii, pracoval nejprve dvanáct let jako poradenský psycholog v Rochestru s delikventními a týranými dětmi. Později působil jako profesor psychologie na univerzitách v Ohiu, Chicagu a Wisconsinu.

Kniha sa ľahko číta, je plná príkladov z reálneho života školy, odpovedá na neistoty učiteľa a rodiča, ktorí v spleti metód a inovácii nevedia, čo je vlastne pre dobrú školu dôležité. V knihe objavíte najtajnejšie princípy humanistického vzdelávania, zistíte, že vzťah, zážitok a ľudskosť sú piliere školy pre život. V období rozmachu inkluzívneho vzdelávania predstavuje táto kniha výraznú pomoc pre smerovanie vzdelávania a podporu rozmanitých potrieb všetkých detí, učiteľov i rodičov. Kniha nešetrí ani kritikou na pomery školstva pred mnohými desaťročiami, aj keď sa Vám ľahko môže zdať, akoby to bolo písané len včera. A práve pre vás a vašu školu. Náš systém vzdelávania nespĺňa skutočné potreby spoločnosti. Školy sa boria s mnohými problémami a byrokraciou. Hlavným cieľom tejto publikácie je podporiť inovatívne trendy v oblasti vzdelávania, ukázať cestu k ďalším pokrokom, podporiť zvedavosť žiakov a študentov, ich snahu učiť sa a ich schopnosť rozhodovať sa aj v zložitých a ťažkých situáciách. Jej ambíciou je pomôcť všetkým žiakom i študentom, aby sa učili čo najviac do hĺbky i do šírky a predovšetkým, aby sa učili, ako sa majú učiť. Aplikácia princípov na človeka centrovaného prístupu v školskom prostredí, ktoré Carl R. Rogers vydal po prvýkrát v roku 1969, neskôr v roku 1983 doplnil a aktualizoval Jerome H. Freiberg. Knižka sa po 22 rokoch dočkala opätovného slovenského vydania pri príležitosti diskusií o inkluzívnom vzdelávaní v školách tak, aby do diskusie prispela ako zásadný prameň pri humanizácii našich škôl. Carl Rogers už pred viac ako polstoročím upozornil, že škola musí byť miestom ľudskosti a sebaaktualizácie osobnosti, je potrebné podchytiť prirodzenú zvedavosť a potenciál detí smerom k rastu. Deti chcú skúmať svet okolo seba od narodenia a dôležité je túto motivačnú silu nezadusiť hneď po nástupe do školy. Čo samozrejme nie ľahké, najmä nie pre učiteľa, ktorý musí byť plne prítomný, sústredený a aj sám otvorený novým skúsenostiam, nielen zameraný na odovzdanie poznatkov a dodržiavanie disciplíny. Na druhej strane, ak to dokáže, odmenou mu je hlboká vnútorná radosť a spokojnosť, ktorú môže čerpať aj z radosti a spokojnosti žiakov. Túto hodnotnú knižku Sloboda učiť sa prinášame do slovenských škôl ako predzvesť ich humanizácie. Dnešné deti zďaleka tak nepotrebujú interaktívne tabule ako medziľudské vzťahy, učiť sa komunikovať, riešiť konflikty, objavovať zdroje a prijímať svoje limity. Potrebujú autentických učiteľov, ktorí sú sami sebou a dovolia to i žiakom v slobode a zodpovednosti. Táto kniha je nekončiaca cesta za pokladmi každodenne žitej inkluzívnej pedagogiky.