Jaroslav Čechura strana 4 z 4

Publikace obsahuje 61 ukázek dokumentů zaměřených k novověkým českým sociálním dějinám 16.-20. století. Každý dokument obsahuje název otištěného pramene, dobu vzniku, stručný úvod zařazující text do historického kontextu, vlastní edici dokumentu a poznámkový aparát. Čítanka je určena pro seminární cvičení historických oborů, zejména pro zájemce o obor sociálních dějin.

Renomovaný historik a zkušený popularizátor, vědecký pracovník Národního muzea v Praze doc. J. Čechura se ujal nelehkého úkolu představit čtenářům dobu jednoho z největších rozmachů českého státu za vlády dynastie Lucemburků v letech 1310-1437. Připravované dva svazky se přitom zdaleka neomezují jen na vylíčení českých dějin v evropském kontextu za vlády Jana, Karla IV. (1. díl), Václava IV. a Zikmunda (2. díl), ale všímá si i hospodářství, dobového myšlení a spolu s tím i umění a kultury. Autor zároveň popisuje také středověkou civilizaci včetně života a zvyků jednotlivých vrstev vrcholné feudální společnosti v jejích proměnách.

Po smrti Zikmunda a záhy i jeho nástupce Albrechta Habsburského hrozilo zemi, rozvrácené husitskými válkami, bezvládí a chaos. Nakonec došlo ke stabilizaci a dohodě znesvářených stran, které po smrti mladičkého Ladislava Pohrobka zvolily „zemského správce“ Jiřího z Poděbrad českým králem. Následovalo jeho nelehké panování zpochybňované zvenčí (Matyáš Korvín, papež) i domácí opozicí. Autor nesleduje jen politické a vojenské události, ale věnuje se také hospodářství, kultuře i běžnému životu všech vrstev tehdejší společnosti.

Renomovaný historik a zkušený popularizátor, vědecký pracovník Národního muzea v Praze doc. J. Čechura se ujal nelehkého úkolu představit čtenářům dobu jednoho z největších rozmachů českého státu za vlády dynastie Lucemburků v letech 1310-1437. Připravované dva svazky se přitom zdaleka neomezují jen na vylíčení českých dějin v evropském kontextu za vlády Jana, Karla IV. (1. díl), Václava IV. a Zikmunda (2. díl), ale všímá si i hospodářství, dobového myšlení a spolu s tím i umění a kultury. Autor zároveň popisuje také středověkou civilizaci včetně života a zvyků jednotlivých vrstev vrcholné feudální společnosti v jejích proměnách.

Po smrti Zikmunda a záhy i jeho nástupce Albrechta Habsburského hrozilo zemi, rozvrácené husitskými válkami, bezvládí a chaos. Nakonec došlo ke stabilizaci a dohodě znesvářených stran, které po smrti mladičkého Ladislava Pohrobka zvolily „zemského správce“ Jiřího z Poděbrad českým králem. Následovalo jeho nelehké panování zpochybňované zvenčí (Matyáš Korvín, papež) i domácí opozicí. Autor nesleduje jen politické a vojenské události, ale věnuje se také hospodářství, kultuře i běžnému životu všech vrstev tehdejší společnosti.

Druhý díl lucemburské éry je zasvěcen především vládě Václava IV. a Zikmunda Lucemburského a spolu s tím i neklidné a rozporuplné době husitské. Kromě výkladu politických a vojenských dějin se autor věnuje i středověké civilizaci, kultuře a všednímu dni společnosti té doby.