Jana Čechurová

Během více než sedmdesátileté historie Československa se vystřídalo několik dějinných epoch charakterizovaných rozdílnými politickými poměry a na Pražském hradě se zároveň vystřídalo devět mužů ve funkci prezidenta. Známe ale jejich protikandidáty a ty, o kterých se v různých érách jako o možných prezidentech vážně uvažovalo? Prezidenti byli po celou námi sledovanou dobu voleni parlamentem, v období, kdy měl dvě komory – tj. v meziválečném Československu a po vzniku federace 1968/1969, na jejich společné schůzi. Mezi lety 1918 a 1992 byl prezident volen dvacetkrát, ale jen málokdy kandidovalo oficiálně více uchazečů. Nejen v éře socialismu, ale i v předchozích obdobích. Politický konsensus byl hledán a nalézán dříve, než došlo projednání volby do parlamentu a než proběhla volba samotná, tam to již měla být sázka na jistotu. Prezidentští vítězové od počátku republiky až do roku 1989 vyhrávali již v prvním kole. Pokud se objevil oficiálně další kandidát, bylo možné to vnímat jako projev odmítnutí politického systému jako takového. A protože bylo zřejmé, že nekoaliční kandidát nemá šanci, můžeme takové politické vystoupení považovat za výrazné gesto. Kromě samotných vítězů volby – československých prezidentů – se však hovořilo o řadě jiných osobností, a to spíše neoficiálně než oficiálně. I když se prezidenty nestali, je bezpochyby zajímavé, jaká škála osobností takovou alternativu tvořila. Zajímavé je i to, že nejvíce se otevřela potenciální škála kandidátů ve zlomových letech 1938 a 1968, kdy rezonovala představa zásadní změny, depresivní pomnichovské a optimistické demokratizační. Za upozornění stojí i to, že právě v těchto dvou volbách byl hledán kandidát mimo profesionální politiku, v intelektuální, akademické, podnikatelské či vojenské sféře. Hledání mimo politiku může mít různé motivace, každopádně svědčí o snaze distancovat se od dosavadního establishmentu, protože prezident, i když plní i funkce reprezentativní, je především politickým činitelem.

Kolektivní monografie Základní problémy studia moderních a soudobých dějin představuje kvalitní východisko pro systematickou orientaci ve stěžejních sférách dosavadního výzkumu moderních a soudobých dějin. Na šestadvacet odborníků především z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, z Akademie věd a dalších odborných pracovišť zpracovalo čtyřicet studií věnovaných nejrůznějším badatelským přístupům a tematickým okruhům, a to jak v kontextu české, tak i světové historiografie. Publikaci jistě využijí nejen studenti, ale i širší odborná veřejnost, badatelé v příbuzných oborech a všichni zájemci o dějiny 19. a 20. století.

Publikace obsahuje příspěvky z konference Ústava 1920 – Vyvrcholení konstituování československého státu,kterou uspořádal Úřad vlády České republiky ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy dne 25. února 2010 v prostorách Hrzánského paláce. Konference měla připomenout, že přijetí československé ústavy na konci února roku 1920 v symbolické rovině ukončilo konstituování nově vzniklého státu, které nebylo jednoduché a které stavělo před tehdejší politické aktéry nemálo výzev, s nimiž se museli vypořádat. Odpovědi na otázky, jak se politická reprezentace vyrovnala se situací nově založeného státu v neklidné střední Evropě plné nacionálních, sociálních a hospodářských problémů, můžeme nalézt právě prostřednictvím studia ústavních norem a dalších zákonů přijatých v souvislosti se schválením československé ústavy. Autoři monografie přinášejí ve svých příspěvcích souhrn dosavadních vědeckých poznatků o dobovém kontextu přijetí československé ústavy, a zároveň přinášejí nové, dosud nepublikované výsledky odborného bádání. Autoři reprezentují různé vědní obory a jejich úhly pohledu a konfrontují jednotlivé badatelské generace.

Depeše z padesáti zahraničních cest ministra Beneše (1919-1928).

Depeše z padesáti zahraničních cest ministra Beneše (1919-1928).

Publikace obsahuje 46 ukázek dokumentů zaměřených k českým sociálním dějinám po roce 1918. Každý dokument obsahuje název otištěného pramene, dobu vzniku, stručný úvod zařazující text do dobového kontextu a okolností jeho vzniku, vlastní edici dokumentu a poznámkový aparát. Čítanka je určena pro seminární cvičení historických oborů, zejména pro zájemce o obor sociálních dějin.