Jana Čeňková

Kolektivní monografie na téma válečných knih a časopisů pro děti a mládež (1939–1945) vznikla z popudu IKSŽ při FSV UK a zahrnuje příspěvky předních odborníků literatury a publicistiky pro děti a mládež z univerzitních pracovišť České republiky, jeden příspěvek je ze Slovenska. Texty autorů z českých, moravských a slovenských univerzit se tematicky vrací k literárním a publicistickým osudům dětí a dospívajících za druhé světové války a holocaustu. Od konce války uplynulo více než sedmdesát let, řada nových titulů vyšla a pohled na válečný obraz dětství a mládí se po roce 1990 proměnil. Příspěvky analyzují dobovou válečnou propagandu v literární, nakladatelské a časopisecké produkci, zaměřují se v interpretacích na klasická a současná díla české a světové literatury v překladech (František Křelina, Zdeňka Bezděková, Jan Procházka, John Boyne, Věra Gissingová, Ori Orlev aj.) i na původní holandskou a německou literaturu a deníkovou a memoárovou literaturu mladých lidí.

Období mezi dvěma světovými válkami v Československu je dodnes spojeno s představou rozkvětu demokracie, hospodářství a kultury. Tento idealistický pohled se střetává s řadou problematických jevů, které období tzv. první republiky doprovázely, o období po Mnichovu 1938 nemluvě. Přesto Československo během těchto dvaceti let dokázalo, že se v mnohém může rovnat vyspělým demokratickým státům s mnohem delší tradicí. Jednou z takových oblastí byla bezesporu oblast kulturní. Československo se stalo republikou čtenářů a fascinace tištěným slovem prostupovala všechny vrstvy společnosti. Tento zájem se týkal také novin a časopisů. Každý, kdo toužil v oblasti svého konání vyniknout a být vidět, musel být v novinách či časopisech přítomen, ať již jako objekt zájmu, nebo jako autor textů. Z dnešního pohledu je překvapující pestrost nabídky jednotlivých periodik, která přinášela svůj specifický pohled na politiku, hospodářství, jednotlivé oblasti kultury, sport a životní styl. Mediální prostředí 20. a 30. let 20. století však nepatřilo pouze tisku, svou roli na poli zábavním a informačním hrál již film a po nesmělých počátcích se začal rychle rozvíjet také rozhlas. Těmto tématům se věnují české a slovenské autorky a autoři této monografie, mezi nimi Jan Cebe, Jana Čeňková, Jan Halada, Světlana Hlavčáková, Marta Chladová, Magdalena Prajerová, Alena Lábová, Martin Lokšík, Karol Lovaš, Josef Maršík, Petr Orság, Barbora Osvaldová, Peter Sasák, Danuša Serafínová, Jaroslav Slanec a Martin Štoll.

V minulém desetiletí se v poezii pro děti objevila řada nových jmen i originálně koncipovaných výborů. Předkládaná kolektivní monografie sleduje nynější vývoj a mapuje nakladatelský a autorský pohyb v tomto segmentu. Zaměřuje se na soudobé české autory (Petr Borkovec, Daniela Fischerová, Robin Král, Radek Malý, Petr Nikl, Ester Stará, Ivan Wernisch aj.) a díla některých jejich předchůdců (Vladimír Holan, Josef Hiršal a Bohumila Grögerová či Jan Skácel). Jejich básnická tvorba také slouží jako materiál pro didakticky koncipovanou studii zamýšlející se nad budoucností čítanek a hledisek, podle nichž je do nich zařazována současná poezie.