Renata Čepelková

Po dvou veleúspěšných knihách o vlivu jídla na zdraví a dlouhověkost (Jídlo jako lék podle čínské medicíny(2015) a Jídlo jako lék proti stárnutí (2017) přichází známá terapeutka a znalkyně orientální zdravovědy Renata Lien Čepelková s knihou nejen o jídle, ale i o terapeutickém kouzlu lidského dotyku. V publikaci ovšem nejde jen o "magii" prostého pohlazení. Podíváte se za oponu tajemství sexu ve staré Číně. Kniha Lien Čepelkové připomene i dědictví Kámasútry - starověkého indického textu o lásce a sexu, jehož autorem je mnich a filozof Vátsjájana, který žil v období Guptovské říše (4. až 6. století př.n.l.). a prozradí, že tato slavná příručka má i (v Evropě) méně známou část - nezachycuje pouze sexuální polohy, ale i problematiku seznamování, manželství, zařízení domu apod Čínské příručky sexu, z nichž paní Lien také brala inspiraci, jsou podobně letité jako Kámasútra - pochází z 2. století př. n. l. Tyto moudré knihy se staly základem pro ostatní národy, které je převzali a překládali do svých jazyků. V knize Dotyk jako lék se také seznámíte s některými historickými milníky staré Číny nejenom v sexu, ale i ve vztahu mezi mužem a ženou. Dozvíte se, jak tato pohlaví žila, co vše je v životě partnerském provázelo a některé odlišnosti v sexuálním životě, které nám možná z dnešního pohledu přijdou až podivné. Neznamená to ale, že do dnešní doby se nemůžeme poučit z těchto starých textů, zub času jim rozhodně neubral na pravdivosti a některá doporučení jsou pro nás i dnes aktuální. Zejména to, že sexuální spojení přináší odreagování od starostí běžného života a prospívá zdraví jak muže, tak ženy. Staří Číňané například kladli velký důraz na předehru před samotným spojením to z důvodu, že žena potřebuje mnohem více času na odreagovávání, aby pak její prožitek byl stejně silný, jako prožitek partnera. V knize se autorka zabývá i problémy, které sexuální a partnerský život komplikují a orientálními postupy k jejich zlepšení.

V čtvrté knížce Renaty Lien Čepelkové na téma propojení čínské medicíny a evropských zkušeností v péči o zdraví se vydáte mimo jiné za tajemstvím dřevokazných hub, které zůstaly po stovky let v zapomnění. Teprve v poslední době se začaly cíleně pěstovat a nevyhnuly se ani výzkumům vědců. Dřevokazné houby bývaly běžně součástí jídelníčků v Číně, Japonsku a dalších zemí Asie nebo Jižní Ameriky. Společně s autorkou si projdete zkušenostmi dávných civilizací, kde tvořily součást jídelníčku, využívaly se na odstraňování mnoha neduhů anebo se používaly k různým šamanským obřadům. Přečtete si i o našich houbách, a to z kuchyně podkrkonošské, odkud pochází autorčina rodina.